Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zakažte „roboty zabijáky“ vyzvala neziskovka OSN. Selhání může mít tragické následky

Zakažte „roboty zabijáky“ vyzvala neziskovka OSN. Selhání může mít tragické následky

Organizace spojených národů se začala zabývat problémem autonomních vojenských robotů. Na jejich nebezpečí dlouhodobě upozorňují neziskové organizace a s varováním se přidal například šéf Tesly Elon Musk. Chtějí, aby OSN takový typ zbraní zakázala.

Schůzka skupiny pro odzbrojení známé jako Úmluva o některých konvenčních zbraních v Ženevě trvala pět dní. Na jejím začátku promítala organizace Kampaň na zastavení smrtících robotů krátký snímek o autonomních zbraních.

Dílo působilo značně apokalypticky. Roboti se dostali do špatných rukou a útočníci s jejich pomocí vraždili v americkém Senátu i na univerzitách po celém světě. Videoklip měl varovat před rizikem, které takové zbraně přináší, a apelovat na OSN, aby jejich vývoj zakázala.

Potíž je, že neexistuje mezinárodní shoda na tom, co mezi autonomní zbraně patří. Často se mluví hlavně o technologiích, které mohou bez zásahu člověka zaměřit a vypálit na cíl. Bráno striktně, takové systémy zatím neexistují.

Blíží se jim například bezpilotní bojový letoun Harpy, který vyvinul Izrael k útokům na radarové systémy a potlačení pozemní protivzdušné obrany. Jižní Korea zase vyvinula strážný systém střelných zbraní, který má chránit její hranici s KLDR. Před uvedením do akce však vyžaduje lidský souhlas.

Kampaň na zastavení smrtících robotů přesto požaduje zákaz vývoje moderních válečných systémů a tvrdí, že technologii, kterou představil ve filmu, lze získat jen spojením už existujících věcí. „Je to jednodušší než vyvinout samořídící auta,“ cituje ho list The Guardian.

Proti tzv. „robotům zabijákům“ se už v srpnu vyslovila více než stovka expertů na umělou inteligenci. Mezi nimi byl například šéf Tesly Elon Musk. Podle nich je nebezpečné, že se z procesu odstraní lidská kontrola, která vyhodnocovala oprávněnost zásahu. Nic přitom nezaručí, že technika neselže.

„Až budou takové metody vyvinuty, rozsah možných ozbrojených konfliktů se výrazně rozšíří a rychlost, se kterou se takové incidenty budou moci odehrát, zcela přesáhne lidské chápání. Mohou to být nástroje teroru. Zbraně, které tyrani a teroristé použijí proti nevinným lidem,” píší v prohlášení.

Ne každý ale vidí v moderních technologiích zkázu. Vysloužilý americký plukovník Brian Hall, který působí jako analytik autonomních programů ve štábu ozbrojených sil, se domnívá, že autonomní systému budou vycházet ze snahy posílit lidské rozhodování, ne ze snahy ho nahradit. I on ale připouští, že inovace budou muset provázet legislativní změny.

Na vývoji „robotů zabijáků“ momentálně pracuje několik zemí včetně USA, Velké Británie, Ruska, Číny nebo Izraele. Ruský prezident Vladimir Putin se dokonce domnívá, že kdo se stane lídrem v oblasti umělé inteligence, ovládne svět.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1