Západ šokoval „moskevský teror“. Co se stalo během protestů, po kterých skončily stovky lidí v poutech? | info.cz

Články odjinud

Západ šokoval „moskevský teror“. Co se stalo během protestů, po kterých skončily stovky lidí v poutech?

Fotografie a videa zachycující tvrdý a místy velmi brutální zásah moskevské policie proti demonstrantům o víkendu zahltily internet a vyvolaly ostrou reakci evropských politiků i veřejnosti. Den po sobotních protestech se navíc objevila informace o hospitalizaci zadrženého disidenta Alexeje Navalného. Podle oficiálních zdrojů byla důvodem silná alergická reakce, opoziční média však spekulují o tom, že byl Navalnyj za mřížemi otráven. Co se v Moskvě o víkendu událo a jaké jsou zahraniční reakce? Přinášíme otázky a odpovědi.  

Co se o víkendu událo?  

Na 1400 protestujících, kteří druhý víkend po sobě vyšli do ulic s požadavkem konání svobodných voleb, bylo zadrženo a někteří po zásahu obušky skončili v péči zdravotníků. Podle monitorovací skupiny OVD-Info moskevská policie zatkla přesně 1373 lidí – mezi nimi i některé z nezávislých kandidátů, kteří byli z voleb do moskevského parlamentu vyřazeni.

Jedním z nich je i bývalý opoziční poslanec Dmitrij Gudkov, který sobotní dění v Moskvě na twitteru komentoval slovy: „Poslední iluze, že se můžeme legálně účastnit politického dění, se vytratily.“ Kromě Gudkova podle Rádia Svobodná Evropa skončili v poutech také opozičníci Ivan Ždanov nebo Ilja Jašin.

Nepovolené demonstrace, která trvala asi sedm hodin, se podle policie zúčastnilo na 3500 lidí, organizátoři pak mluví o pěti tisících.

Co se stalo Navalnému?

Sobotní protesty navázaly na demonstrace z předminulé soboty. Po nich policie zadržela opozičního předáka Alexeje Navalného a potrestala ho 30denním vězením. V neděli byl ale přední kritik prezidenta Vladimira Putina převezen do nemocnice.

Ruské úřady jeho hospitalizaci zdůvodnily výskytem prudké 'alergické reakce', opoziční média ale s odkazem na Navalného blízké tvrdí, že byl za mřížemi přiotráven. Podle jeho mluvčí totiž Navalnyj nikdy alergií netrpěl, o záměrné otravě hovoří i jeho lékařka Anastasija Vasiljevová, která měla možnost ho v nemocnici navštívit. „Nemůžeme vyloučit toxické poškození kůže neznámou chemickou látkou, kterou mu indukovala třetí osoba,“ napsala lékařka na facebooku s odkazem na otoky v obličeji a zarudnutí kůže Navalného.

„Jde skutečně o otravu neznámou chemickou látkou,“ potvrdila dnes novinářům jeho právnička Olga Mikailová po návštěvě Navalného v nemocnici. Opozičníkův stav se údajně zlepšil a je mimo ohrožení života, úřady ho nicméně přesunuly zpět do vězení, což je terčem další kritiky.

Proč se v Moskvě protestuje?

Důvodem demonstrací s názvem „Vrátíme nám právo na volby“ uspořádala ruská opozice, která požaduje, aby volební komise zaregistrovala nezávislé kandidáty v zářijových volbách do moskevského parlamentu. Z voleb, v rámci nichž se bude 8. září přerozdělovat 45 křesel v moskevském sněmu, totiž Komise většinu nezávislých kandidátů vyřadila.

Vyřazení se týká šestnácti kandidátů, kteří podle úřadů nesplnili podmínku nasbírat pět tisíc podpisů pro svou kandidaturu. To je už tak vzhledem k omezenému času a logistickým překážkám nelehký úkol, většina z kandidátů přesto dokázala požadavek naplnit. Komise však podpisy neuznala – s odůvodněním, že jsou jména špatně napsaná nebo jsou u nich uvedená nesprávná identifikační čísla – a všem nezávislým kandidátům účast voleb zamítla.

Jaké jsou reakce?

Policejní zákrok na demonstranty o víkendu vzbudil velký ohlas na sociálních sítích a odsoudila ho i některá i některá ruská média – například opoziční list Novaja gazeta sobotní události popsal jako „moskevský teror“. Reakce však přicházejí také ze zahraničí.

„Zatčení víc než 1000 poklidných demonstrantů v Rusku a použití nepřiměřené policejní síly podrývá právo občanů účastnit se demokratického procesu,“ napsala na twitteru mluvčí americké ambasády Andrea Kaplanová a v podobném duchu se vyjádřila i šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová nebo české ministerstvo zahraničí, které na twitteru upozornilo, že „svoboda shromažďování je garantována mezinárodněprávními závazky“.

Jaký bude další vývoj?

„Všem legitimním kandidátům by mělo být dovoleno se voleb účastnit. Musí být garantováno, že volby v Moskvě budou svobodné a spravedlivé,“ prohlásil v souvislosti s protesty mluvčí Rady Evropy Daniel Holtgen. Šéfka ruské ústřední volební komise Ella Pamfilovová nicméně trvá na tom, že demonstrace rozhodnutí ohledně vyloučení části kandidátů nezmění.

Do voleb zbývá víc než měsíc a dá se čekat, že vůle obyvatel Moskvy vyjít do ulic bude po sobotním zásahu dál sílit – opoziční lídři už oznámili, že na sobotu 3. srpna svolají další protest. S blížícími se volbami však může růst i potřeba Kremlu snažit se opoziční vůdce zastrašit nehledě na negativní obraz, který tím vyvolá.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud