Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zastánce Ruska a vyznavač thatcherismu. Kdo je možný příští francouzský prezident Fillon?

Zastánce Ruska a vyznavač thatcherismu. Kdo je možný příští francouzský prezident Fillon?

Porazil svého někdejšího šéfa a exprezidenta Nicolase Sarkozyho a také bývalého premiéra Alaina Juppého, s nímž postupuje do druhého kola primárek francouzské pravice, které proběhne tuto neděli. Kdo je na první pohled nenápadný François Fillon, který má velké šance na jaře příštího roku vstoupit do Elysejského paláce a stát se 25. prezidentem Francie?

Svůj úmysl utkat se o Elysejský palác oznámil François Fillon v květnu 2015. Své politické plány tak odhalil ze všech sedmi kandidátů francouzské pravice nejdříve. Ještě před několika týdny si na první pohled nenápadného muže s výrazným obočím průzkumy voličských nálad příliš nevšímaly, ale to se změnilo po sérii prezidentských televizních debat, ve kterých jindy spíše rezervovaný politik zazářil.

Jak dopadlo 1. kolo primárek pravice?
V prvním kole hlasování o kandidátovi konzervativní pravice na francouzského prezidenta vyhrál nečekaně expremiér François Fillon (62). Do druhého kola, které se uskuteční příští neděli, postupuje i další bývalý premiér Alain Juppé (71). Někdejší prezident Nicolas Sarkozy (61) skončil překvapivě až třetí, do dalšího souboje už nenastoupí a v politice zřejmě skončí. V nedělním prvním kole nezískal potřebných více než 50 procent hlasů žádný ze sedmi adeptů. Podle údajů po sečtení hlasů v 9 437 z celkově 10 229 hlasovacích středisek se favoritem stal v průzkumech dosud zaostávající Fillon, jehož podpořilo 44,2 procenta hlasujících. Druhý Juppé získal 28,5 procenta hlasů. Až třetí skončil Sarkozy se 20,6 procenta. Zdroj: ČTK

Podle jejich hodnocení Fillon na voliče zapůsobil zejména jasným plánem ekonomických reforem, které současná Francie potřebuje. Se změnou přichází ale i v jiných oblastech.

Dvaašedesátiletý politik, který je ženatý s Britkou, patří k velkým obhájcům volného trhu a také k obdivovatelům britské premiérky Margaret Thatcherové. Plánuje rušit místa ve veřejném sektoru, spořit a zatočit s pětatřicetihodinovým pracovním týdnem, který prosadili socialisté v roce 2000.

Ze všech kandidátů pravice má nejvřelejší vztah k Rusku a prosazuje, aby s ním Francie úzce spolupracovala v operacích proti Islámskému státu na území Sýrie a Iráku. Sankce Západu proti Moskvě za její chování na Krymu označil za „negativní“ a byl pro jejich zrušení. Netají se ani kritikou NATO, které obviňuje z provokací Ruska. Francouzská média ho i proto označují za přítele ruského prezidenta Vladimira Putina.

François Fillon se netají svým negativním postojem vůči gayům a nesouhlasem s jejich sňatky nebo s adopcemi dětí osobami stejného pohlaví. Komentátoři mu proto předpovídali, že v těchto tématech může výrazně bodovat u katolických voličů. Známý je také svým tvrdším postojem vůči islamistům.

Fillon působil v minulosti jako politický poradce Nicolase Sarkozyho a stál po jeho boku při vítězství v prezidentské kampani v roce 2007. Jeho loajalita mu vynesla post předsedy vlády, který zastával až do roku 2015.

V evropské politice patří k obhájcům (na rozdíl od Margaret Thatcherové) hlubší integrace v eurozóně, a to zejména poté, co EU opustí Velká Británie. Eurozóna by podle něj měla mít politické vedení, které by bylo co nejvíce nezávislé na Evropské komisi. Fillon v minulosti podpořil vznik Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která již několik týdnů zajišťuje vnější hranice EU, a staví se za posílení evropské obranné politiky.

Paradoxní je, že v roce 1992 hlasoval proti vytvoření společné evropské měny euro a v roce 2005 řekl ne ústavní smlouvě EU, kterou Francouzi spolu s Nizozemci pohřbili v referendech. 

Prezidentské volby ve Francii
Dvoukolové prezidentské volby ve Francii jsou plánovány na 23. dubna a 7. května příštího roku. Hned poté se mají 11. a 18. června uskutečnit parlamentní volby.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744