Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemětřesení na Tchaj-wanu má deset obětí, zranení Češi se brzy vrátí domů

Zemětřesení na Tchaj-wanu má deset obětí, zranení Češi se brzy vrátí domů

Nejméně deset lidí přišlo o život v sutinách zničených budov ve městě Chua-lien. které v úterý zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně. Dalších sedm osob se podle tchajwanského národního hasičského sboru stále pohřešuje. Mezi 272 zraněnými jsou také dva Češi, ale jejich zranění nejsou vážná.

Pátrání po možných přeživších zemětřesení ve čtyřech nebezpečně nakloněných budovách komplikují následné otřesy, napsala agentura Reuters. Těch bylo po úterním zemětřesení zaregistrováno více než 220.

Záchranáři se s pomocí žebříků dostávají okny do zpola zhroucených budov a prohledávají jejich interiér. Některé z budov byly podepřeny ocelovými nosníky, aby se dále nesesouvaly k zemi.

Podle agentury Reuters se záchranné práce soustřeďují především na 12patrovou obytnou budovu a malý hotel, v němž se podle úřadů nachází většina pohřešovaných, včetně několika cizinců.

Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga dnes oznámil, že jeho země posílá záchranný tým na pomoc při pátrání. Pomoc slíbila již ve středu také vláda pevninské Číny, jejíž tři obyvatelé jsou mezi mrtvými.

Tchajwanské záchranné složky dosud neinformovaly o tom, že by se mezi pohřešovanými po zemětřesení nacházeli i Češi. Dva čeští občané, kteří utrpěli lehká zranění, se už brzy vrátí do vlasti. ČTK to dnes řekl zástupce české Ekonomické a kulturní kanceláře v metropoli ostrova Tchaj-peji Václav Jílek.

Jsme v kontaktu se složkami záchranného systému. Požádali jsme je o prověření, zda mezi pohřešovanými nejsou občané ČR. Zatím nás neinformovaly, že by mezi postiženými byli další (čeští občané), kromě těch dvou lehce zraněných, řekl Jílek.

Zraněné Čechy - muže a ženu - po ošetření ve vojenské nemocnici pracovníci české kanceláře převezli do Tchaj-peje, kde jim zařídili ubytování, náhradní doklady a další náležitosti. Cítí se už daleko lépe, těší se domů a brzo se vrátí, dodal.

Na Tchaj-wanu se zemětřesení a tajfuny odehrávají poměrně často, čemuž podle Jílka odpovídá i vyspělost místního záchranného systému. Na rozdíl od tajfunů, které lze předpovídat a v předstihu například rozhodnout o evakuaci obyvatel, ovšem zemětřesení vždy přicházejí náhle.

Přesto jsou na to připraveni a velmi rychle nasadí všechny složky, včetně armády a policie a dobrovolníků. Snaží se opravdu rychle aktivizovat všechny síly, aby pomohli. Postiženým přichází pomoc i z veřejných sbírek. Bohužel se to někdy neobejde bez obětí a jsem strašně rád, že se našim dvěma mladým lidem podařilo z toho vyváznout jen s lehkým zraněním, dodal Jílek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1