„Zlatá horečka“ ohrožuje deštné pralesy v Amazonii. Brazilským indiánům hrozí vymření | info.cz

Články odjinud

„Zlatá horečka“ ohrožuje deštné pralesy v Amazonii. Brazilským indiánům hrozí vymření

Ani dřívější vlády se k původním obyvatelům Brazílie nechovaly ukázkově, avšak nový krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro, který nedávno oslavil 100 dní v úřadu, podle mnohých představuje pro indiány přímé a zatím největší nebezpečí. S jeho příchodem se ve velkém rozjela nelegální těžba dřeva v amazonských pralesích a na území chráněných indiánských rezervací, jejichž půda je plná nerostných surovin, začali pronikat těžaři a farmáři. 

Deset dní poté, co začátkem letošního ledna Jair Bolsonaro složil prezidentskou přísahu, desítky mužů vstoupily bez povolení na území chráněných rezervací v Amazonii, kde pod ochranou vlády žijí kmeny původních obyvatel Brazílie. Za použití mačet a řetězových pil se ozbrojení farmáři a těžaři začali prosekávat hustými pralesy a postupně kolíkovat dobitá území. Často při tom narazili na skupiny či celé vesnice indiánů, kteří se mužům snažili bránit v dalším postupu.

Jeden takový střet, v němž proti sobě stanula skupina rančerů vyzbrojených puškami a indiáni z kmene Uru-eu-wau-wau svírající v ruce luky s šípy s otrávenou špičkou, natočili svědci na mobilní telefon v severozápadní části pralesa v brazilském státě Rondônia. Video ukazuje, jak se obě skupiny nejdříve několik minut dohadují, než se celá situace vyhrotí. Na konci snímku pak začnou zaznívat výhružky farmářů, že pokud je indiáni nenechají projít, zapálí jejich vesnici. K tomu přes všechny hádky nakonec nedojde a muži s puškami zmizí. Zůstane po nich ale prostřelená cedule informující ostatní příchozí, že se ocitli v chráněné rezervaci.

„Bylo to varování, že se vrátí,“ řekl k tomu devatenáctiletý člen kmene Uru-eu-wau-wau Awip Puré, který se několik týdnů po událostí sešel s novináři, aby jim popsal, co se stalo.

Domorodý kmen Uru-eu-wau-wau nemá s farmáři dobré zkušenosti. V sedmdesátých letech minulého století se s nimi jeho členové setkali vůbec poprvé, když vláda do Rondônie dovedla novou dálnici. Pro indiány kontakt s civilizací znamenal životní ohrožení, protože spolu s ní sem dorazily nemoci, na které nebyl jejich imunitní systém připraven. Dodnes v celé Brazílii platí, že kontakt s některými kmeny je pro „civilisty“ zakázaný a sami indiáni si mezi sebou vybírají nejodolnější jedince, kteří mají jako jediní povolení jednou za čas sejít do města nebo nejblížšího osídlení a případně dokoupit potřebné zásoby.

Dnes se k původně početnému kmeni Uru-eu-wau-wau hlásí pouze 150 členů, kteří přežili a nyní žijí na vymezeném území o rozloze 1,9 milionu hektarů. Rezervace se nachází v blízkosti hranic s Bolívií. Někteří domorodci se od „městských“ Brazilců neliší – nosí džíny a používají mobilní telefony, které si kupují z vládní podpory a prodeje oříšků a maniokové mouky. I přesto ale většina z nich vede tradiční způsob života jako kdysi jejich předci, který zahrnuje lov tapírů a divokých prasat.

Pro indiány ani centimetr půdy navíc

V Brazílii v současné době žije kolem 850 tisíc domorodých obyvatel, kteří se hlásí přibližně k 300 kmenům. Většina z nich se vyskytuje v rezervacích, které dříve zřídily brazilské vlády. Rozkládají se na 13 % území největší latinskoamerické země a už několik desetiletí jsou předmětem celospolečenských diskusí.

Na jedné straně stojí ochránci přírody, protože indiánské rezervace se nacházejí v deštných pralesích v Amazonii, které jsou považovány za plíce planety. K nim se připojují bojovníci za práva původních obyvatel, protože počty indiánů v Brazílii kvůli nejrůznějším faktorům klesají.

Proti nim vystupují zmiňovaní těžaři či farmáři, kteří v rozlehlých pralesích spatřují obchodní příležitost. Těžaři argumentují tím, že původní obyvatelé, kteří představují pouze 0,5 % celkového obyvatelstva Brazílie, si nárokují nepoměrně rozlehlou část země, jež navíc skrývá zatím nevyužité přírodní bohatství včetně ložisek kovů, jako je zlato nebo uran. Jejich těžba by přispěla k rozvoji celé Brazílie a znamenala by nová pracovní místa také pro dnes nezaměstnatelné indiány.

Stejný názor razí i nový brazilský prezident Jair Bolsonaro, kterého si Brazilci zvolili kvůli dlouhodobé únavě ze stylu vládnutí předchozích vlád, z neustálých korupčních skandálů prorůstajících do nejvyšších pater brazilské politiky, skomírající ekonomice a vysoké kriminalitě.

Bolsonaro, kterému se přezdívá „brazilský Trump“, ještě před tím, než se ujal úřadu, opakovaně prohlašoval, že amazonské pralesy otevře podnikatelům. Sliboval, že jeho vláda minimálně sníží pokuty za nelegální kácení pralesa a oseká pravomoci státních agentur a úřadů na ochranu životního prostředí a původních obyvatel. „Až se stanu prezidentem, indiánské rezervace nezískají ani centimetr nové půdy navíc,“ řekl už v roce 2017. Svá slova dodržel, když později jako prezident oznámil obnovení dlouhou dobu zamrzlé výstavby dálnice vedoucí skrz Amazonii a sloučení ministerstev pro životní prostředí a zemědělství.

Brazilská vláda si za tuto politiku okamžitě vysloužila kritiku od domácích, ale také mezinárodních organizací. Těm se nelíbilo, že Bolsonaro údajně obětoval ochranu Amazonie zájmům agroindustriální lobby, která ho podporovala ve volební kampani.

Bolsonaro tvrdí, že i přes otevření deštných pralesů obchodním zájmům dohlédne na to, aby odlesňování zůstalo pod kontrolou. Původní obyvatele, kteří budou muset kvůli těžbě opustit své domovy, chce asimilovat do většinové brazilské společnosti. Etnograf Sydney Possuelo, který se specializuje na život izolovaných indiánských kmenů, se ale obává, že takový přístup představuje pro domorodé obyvatelstvo přímou hrozbu.

„Situace brazilských indiánů nikdy nebyla dobrá. Ale za posledních 42 let, které jsem strávil v Amazonii, jsou dnes ohrožení více něž kdy předtím,“ uvedl pro agenturu Reuters. „Těžaři dřeva, horníci, lovci, rybáři, tedy všichni, kdo v těchto měsících nelegálně vstupují na území rezervací, si myslí, že je prezident na jejich straně,“ dodal.

Rondônia, kde se během volební kampaně před prezidentskými volbami loni na podzim udála pětina všech pokusů o nedovolené odlesňování, není jediným místem, kde k výše popsaným střetům došlo. Mezi loňským srpnem a zářím podle údajů brazilského úřadu INPE bylo zaznamenáno téměř 8 tisíc nelegálních vstupů do pralesních rezervací, během nichž se vykácely stromy na celkové ploše o rozloze 1690 kilometrů čtverečních. Ve srovnání s obdobím před volbami šlo o 50% nárůst.

Konflikty o půdu na denním pořádku

Právo na půdu svých předků garantuje domorodému obyvatelstvu od roku 1988 brazilská ústava. Konflikty mezi indiány a těžaři jsou od té doby na téměř denním pořádku a brazilské soudy mají neustále na stole konkrétní případy, kdy podnikatelé nelegálně překročili hranice rezervací, aby si pro sebe z indiánského území ukrojili kus půdy.

K domorodému obyvatelstvu se v minulosti ukázkově nechovaly ani předchozí vlády – ať už pocházely z pravicového či levicového spektra. Předačka levice a prezidentka za Stranu pracujících Dilma Rousseffová čelila kritice, že si původního obyvatelstva začala všímat až v momentě, kdy tušila, že se její vláda blíží ke konci.

Bolsonarův předchůdce v úřadě centristický prezident Michel Temer zase předložil návrh zákona, který měl o 350 tisíc hektarů zmenšit chráněnou oblast amazonského pralesa. Temer počítal s tím, že na získaném území by bylo možné „udržitelně využívat prales“, což však podle aktivistů zahrnovalo kácení stromů, důlní těžbu a různé zemědělské aktivity. Proti vládnímu plánu tehdy protestovali obyvatelé pralesa ve státě Pará, které by nový zákon postihl nejvíce. Temer také představil prezidentský dekret, který měl soukromým společnostem umožnit těžbu v národních rezervacích v Amazonii. Platnost dekretu ale okamžitě pozastavil brazilský federální soud.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud