Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zmizelý let MH370 vyplouvá hledat futuristická loď s podmořskými drony

Zmizelý let MH370 vyplouvá hledat futuristická loď s podmořskými drony

Pátrání po letadle, které v roce 2014 zmizelo během letu s kódovým označením MH370 někde v Indickém oceánu, vstupuje do dalšího dějství. Na moře vyplula futuristická loď Seabed Constructor vybavená supermoderními podmořskými drony. Cíl je jasný: Objasnit jednu z nejtajuplnějších záhad posledních let.

Zhruba před rokem bylo přerušeno dlouhé a bezvýsledné pátrání po čemkoliv, co by objasnilo osud letu MH370 společnosti Malaysia Airlines. Boeing 777 se ztratil dne 8. března 2014 i s 239 lidmi na palubě. Posádka vysílačkou poslala do Kuala Lumpuru zprávu ve znění „Dobrou noc, malajsijské tři sedm nula“. Tou dobou byl boeing ve výšce 10 600 metrů a letěl rychlostí 872 kilometrů za hodinu. Pak za krásného počasí beze stopy zmizel.

Nyní se předpokládanou oblast tragédie vydává propátrat v Norsku postavená loď Seabed Constructor, patřící americké těžební společnosti Ocean Infinity. Na cestu se vydala, aniž by měla firma uzavřenou smlouvu s malajskými úřady. „Předpokládáme, že se smlouvu povede uzavřít. Nechceme ztrácet čas čekáním,“ citoval vyjádření Ocean Infinity list Straits Times.

Seabed Constructor byl spuštěn na vodu v roce 2014 v norské loděnici. Je 115 metrů dlouhá a 22 metrů široká, plný výtlak činí 7883 standardních tun. Podle údajů webu Marine Traffic loď nyní průměrnou rychlostí 12 uzlů míří z Durbanu k vypočtenému místu katastrofy letu MH370. Až se na něj dostane, spustí z paluby skupinu samořiditelných podmořských plavidel, která by se dala přirovnat k leteckým dronům. Začnou metr po metru prozkoumávat dno a hledat trosky, které by mohly objasnit, co se vlastně s nešťastným boeingem i 239 lidmi na jeho palubě stalo.

Podle záznamu z vojenských radarů se letoun po posledním hlášení z kabiny nejdříve prudce otočil na západ, zvýšil letovou hladinu až na 13500 m a poté klesl na 3600 m. Podle výpočtů letoun následně změnil směr letu na jih. Naposledy byl malajsijským vojenským radarem zachycen nad Malackým průlivem v 2:40 místního času (18:40 7. března 2014 středoevropského času) v okolí ostrova Pulau Perak.

Okamžitě po ztrátě kontaktu mezi letadlem a řídícím střediskem zahájila Malajsie pátrání po stopách nebo troskách letadla, do kterého se ze začátku zapojily desítky lodí a letadel z 11 zemí, celkem se na vyšetřování podílelo pětadvacet států. Američtí vyšetřovatelé přišli s verzí, že letadlo mohlo letět po ztrátě kontaktu s civilní navigací ještě asi čtyři hodiny. Letadlo by v takovém případě mohlo uletět dalších 4000 kilometrů a dostat se třeba na hranici Číny s Mongolskem, Indie s Pákistánem či do Austrálie. Další analýzy však tuto možnost vyloučily.

Postupně se povedlo na ostrově Réunion najít vztlakovou klapku ztraceného boeingu, pak ještě sedadlové polštářky a okno. Ještě v roce 2016 se našel kousek letadla na Mauriciu – a pak už nic. Dne 17. ledna 2017 bylo pátrání ukončeno.

Nové informace by do tajuplného příběhu mohl vnést právě výzkum Seabed Constructoru. Když nic jiného, třeba se aspoň povede umlčet stále divočejší konspirační teorie o zmizení letadla. Ty tvrdí například, že letadlo zasáhla vojenská raketa. Piloti potom odeslali z poškozeného kokpitu nouzové volání, které bylo přijato v Singapuru, a letadlo potom skončilo v moři. Jiné teorie říkají, že let MH370 pokračoval v letu na východ a stroj přistál na tajné základně Vietnamu, někde na Filipínách, nebo že byl přímo unesen mimozemšťany.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1