Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zneužívání knězi, bití krucifixem do hlavy. Žena po desetiletích popsala život dětí ze sirotčince hrůzy

Zneužívání knězi, bití krucifixem do hlavy.  Žena po desetiletích popsala život dětí ze sirotčince hrůzy

Theresa Tolmie-McGraneová neměla šťastné dětství. V šesti letech přišla do sirotčince Smyllum Park. Během pobytu musela snášet psychické, fyzické i sexuální zneužívání. Když BBC ve městě odhalila masový hrob s více než 400 těly, které podle reportérů patří právě místním sirotkům, rozhodla se o poměrech v zařízení promluvit.

„Zpočátku jsem to tam měla ráda. Myslela jsem si, že je tu spousta místa na hraní. Zanedlouho jsem přišla do herny a pozvracela se. Děti to chtěly uklidit, ale přišla sociální pracovnice. To bylo prvně, kdy mě zbili,“ vypráví BBC Tolmie-McGraneová.

V roce 1968, když do katolického sirotčince přišla, jí bylo pouhých šest let. Vypráví, jak zažila, že tu děti nejen bili, ale zavírali je do temných místností, nutili jíst vlastní zvratky či jim myli ústa mýdlem.

Když bylo dívce osm, zažila ještě jinou hrůzu. „Měla jsem brigádu, čistila jsem lavice v kostele. Přišel kněz a požádal mě, abych s ním šla do zvláštní místnosti a požádal mě, abych si sedla na jeho klín a osahávala ho. Snažil se mě osahávat, já se odtáhla,“ popisuje.

Když do místnosti vešla jedna z jeptišek, myslela si, že má vyhráno. Jenže místo, aby se pohoršovala nad činností kněze, vynadala dívce. Vzala jí za rameno, hodila přes pokoj a začala jí nadávat. Následující den Tolmie-McGraneová zjistila, že rameno je zlomené. To její utrpení ještě zhoršilo, jelikož ji potrestali za něco, co ji donutili dělat.

Následovaly roky soustavného zneužívání a ponižování. Dívka musela strpět například mlácení krucifixem do hlavy. S nástupem na střední školu se fyzické týrání změnilo na psychické. „Nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by chtěl takhle systematicky zničit jinou osobu. Díky bohu, že se jí to nepovedlo,“ praví.

V sedmnácti letech ústav opustila. Šla studovat na Univerzitu v Glasgow. Jiné děti takové štěstí neměly. BBC nedávno odhalila, že na hřbitově Sv. Marie v městečku Lanark existuje masový hrob, v němž pravděpodobně leží čtyři stovky sirotků, kteří tyranii ve Smyllum Parku nepřežili.

Bývalí zaměstnanci sirotčince se nechtěli k průběhu vyšetřování vyjadřovat. Neodpověděli ani na novinářské dotazy. V tiskovém prohlášení uvedli, že spolupracují s vyšetřovateli a zdůraznili ale, že naprosto odsuzují jakékoliv násilí. Omluvili se komukoliv, kdo během jejich péče utrpěl újmu.

Sirotčinec, který provozovala katolická církev, fungoval od roku 1864 a uzavřen byl až v roce 1981. Za více než sto let jím prošlo takřka dvanáct tisíc dětí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1