Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko rozhodlo, kdo usedne na Pražský hrad. Co byste o sídle prezidenta měli vědět?

Česko rozhodlo, kdo usedne na Pražský hrad. Co byste o sídle prezidenta měli vědět?

Už brzy bude jasné, kdo v březnu usedne na Pražský hrad – sídlo českých králů a prezidentů. Podívejte se na jeho bohatou historii a další klíčové informace například o Hradní stráži nebo fungování Kanceláře prezidenta republiky. 

Areál Pražského hradu byl od středověku sídlem českých králů, po nástupu Habsburků ale jeho význam upadal. Posledním panovníkem, který zde měl své hlavní sídlo, byl císař Rudolf II. Po abdikaci v roce 1848 až do své smrti o 27 let později pobýval na Pražském hradě ještě císař Ferdinand I., zvaný Dobrotivý, a na počátku 20. století také pozdější císař Karel I.

Po vzniku Československé republiky se Pražský hrad stal sídlem prezidenta. Meziválečná éra je spojená zejména se jménem slovinského architekta Josipa Plečnika, který naplňoval ideu Tomáše Garrigua Masaryka „hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický“. V té době se také Hrad zpřístupnil veřejnosti.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Po únoru 1948 se areál veřejnosti opět uzavřel. Například za posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka byla přístupná prakticky pouze nádvoří a část Starého královského paláce, bylo také možné zajít do Zlaté uličky. V letech 1975 až 1989 tak mohla veřejnost navštívit jen asi třetinu rozsáhlého areálu (s 570 metry délky a až 128 metry šířky je Pražský hrad jedním z největších komplexů svého druhu na světě).

Opět otevírat se začal hradní areál po roce 1990, výraznou zásluhu na tom měl prezident Václav Havel. Krátce po listopadu 1989 byla zpřístupněna Míčovna nebo Královská zahrada. Velkými změnami prošly také hradní zahrady nebo Jelení příkop. Změny na Pražském hradě ale neskončily s Havlovým odchodem, areál se nadále otevíral i za Václava Klause, kdy byla zpřístupněna například takzvaná Masarykova vyhlídka.

Během funkčního období Miloše Zemana se návštěvníkům vinou bezpečnostních opatření přístup na Hrad zkomplikoval. Mimo jiné byly zavedeny bezpečnostní kontroly, kterými musí projít všichni příchozí a které vyvolaly silnou kritiku.

Kdo vlastní nemovitosti na Pražském hradě?

Kromě České republiky je dnes vlastníkem nemovitostí na Pražském hradě katolická církev a rodina Lobkowiczů. Předloni v březnu se po letech sporů majetkově vyrovnala církev s Hradem. Smlouva deklarovala, že metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter sv. Jiří. Církev se naopak vzdává nároků na dalších sedm hradních nemovitostí.

V bytě přímo na Hradě bydleli prvorepublikoví prezidenti Masaryk a Edvard Beneš, zatímco ti komunističtí využívali takzvaný Domeček, tedy rezidenci v areálu Pražského hradu. Václav Havel bydlel po většinu funkčního období ve vlastní vile v Dělostřelecké ulici v Praze 6, jeho nástupce Václav Klaus nechal pro prezidentské bydlení přestavět tzv. Lumbeho vilu, kterou využívá i Miloš Zeman.

Co dělá kancelář prezidenta?

O fungování areálu Pražského hradu i chod prezidentského úřadu se stará Kancelář prezidenta republiky (KPR), což je příspěvková organizace státu, která má zvláštní kapitolu ve státním rozpočtu. KPR v posledních letech čerpá ze státního rozpočtu výrazně více peněz než dříve. Zatímco za éry Václava Klase hospodařila s přibližně 350 miliony korun ročně, v loňském rozpočtu měla vyčleněno 438 milionů (KPR však očekává výdaje 522 milionů Kč) a pro letošní rok je v rozpočtu pro KPR již 500 milionů korun.

Vedoucího kanceláře jmenuje prezident, v prezidentově pravomoci je vedle toho i stanovit vnitřní organizaci KPR a jmenovat její vedoucí pracovníky.

V čele kanceláře prezidenta se od roku 1989 vystřídalo sedm mužů. Půl roku stál v čele KPR někdejší advokát disidentů Josef Lžičař, v červenci 1990 se stal kancléřem Karel Schwarzenberg. Toho vystřídal v srpnu 1992, již po abdikaci Václava Havla, exministr obrany Luboš Dobrovský. Dobrovský byl v únoru 1996 jmenován velvyslancem v Rusku a na jeho místo nastoupil Ivan Medek. Pátým šéfem Havlovy kanceláře se v lednu 1999 stal někdejší šéf České televize Ivo Mathé. Za Václava Klause (2003 až 2013) byl vedoucím KPR Jiří Weigl, Miloš Zeman si za šéfa KPR vybral Vratislava Mynáře.

Podle zákona zřizuje KPR pro správu majetku příspěvkové organizace. V současnosti jsou dvě: Správa Pražského hradu (stará se o provoz Pražského hradu a zámku v Lánech) a Lesní správa Lány, která hospodaří v lánské oboře.

Tradice Hradní stráže byla obnovena v roce 1990

Prezident je podle Ústavy i vrchním velitelem ozbrojených sil, pro výkon této funkce má k dispozici zvláštní útvar Armády České republiky, Vojenskou kancelář prezidenta republiky, která řídí i Hradní stráž.

Hradní stráž byla ustavena v prosinci 1918 na ochranu T. G. Masaryka, navazovala na legionářskou tradici. Za protektorátu byla zrušena a po válce se dočkala jen krátkého znovuzrození v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu převzal úkoly Hradní stráže zvláštní útvar Sboru národní bezpečnosti. Tradice byla znovuobnovena v roce 1990. Z resortu ministerstva vnitra přešla opět pod ministerstvo obrany a v roce 1999 se stráž stala ze zákona samostatnou ozbrojenou silou.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek