Jediná inovace v Zemanově projevu je hrozba pěstí, prohlásil Drahoš. Kritičtí byli i další kandidáti | info.cz

Články odjinud

Jediná inovace v Zemanově projevu je hrozba pěstí, prohlásil Drahoš. Kritičtí byli i další kandidáti

Miloš Zeman podle jeho protikandidáta v lednové volbě hlavy státu Jiřího Drahoše zcela ignoruje roli prezidenta při sestavování vlády a po celou dobu svého mandátu se snažil podkopávat členství republiky v Evropské unii a NATO. Bývalý šéf Akademie věd to uvedl v reakci na Zemanovo vánoční poselství. Výhrady k projevu měli i další uchazeči o nejvyšší ústavní funkci - textař a podnikatel Michal Horáček či expremiér Mirek Topolánek. Ne všichni Zemanovi soupeři ale jeho vystoupení na svátek svatého Štěpána komentovali.

Horáček souhlasí s tím, že Česko by mělo hrát v EU i NATO roli sebevědomého partnera. „Nicméně jsem toho názoru, že taková politika se dělá lépe v Bruselu, Paříži či Berlíně. Ne v Moskvě nebo Pekingu,“ uvedl Horáček na Zemanovu adresu. Vzhledem ke stavu tuzemských silnic jsou i podle něj nutné investice do dopravní infrastruktury a stejně jako Zeman si myslí, že Češi mají být hrdým a sebevědomým národem.

Někdejší diplomat Pavel Fischer soudí, že červenou nití prezidentova působení na Hradě se staly „hloupé útoky na novináře“ a zejména na veřejnoprávní média. „A co si připít na vítězství rozumu nad hloupostí spolu s prezidentem,“ napsal Fischer na twitteru. Lékař Marek Hilšer přímo Zemanův projev nekomentoval, na twitteru nicméně odpoledne zveřejnil heslo: „Potřebujeme nezávislé novináře. Vyhrožují jim jen manipulátoři, kterým vadí jejich práce“ s dovětkem, že je dobré si připomínat toto „zlaté pravidlo svobodné společnosti“.

Vánoční poselství prezidenta Zemana (26. 12. 2017):

Zeman přednesl své poslední vánoční poselství: Rýpl si do Sobotky a kvót autor: TV NOVA

Drahoš v tiskové zprávě napsal, že pokud v Zemanově poselství čekal na závěr volebního období něco nového či lepšího, musel být zklamán. „Vlastně jediná inovace v projevu Miloše Zemana je hrozba pěstí; nový prvek vánočního poselství,“ poznamenal Drahoš.

Zeman zvedl zaťatou pěst v okamžiku, kdy vyloučil, že by vypsal předčasné volby. Gesta si všimli i další politici či komentátoři. Zeman podle Drahoše dopředu všem řekl, jakou vládu si přeje - nikoliv silnou a stabilní, ale menšinovou, s podporou extremistů. „A že nevypíše předčasné volby? To si také nemusíme přát, ale co když nebude jiná možnost? Nechal by raději zemi čtyři roky bez pořádné vlády?“ ptá se Zemanův soupeř. Kritizoval současného prezidenta i za to, že v projevu sice zmiňuje členství v EU a NATO, ale současně promluvil na nedávném sjezdu hnutí SPD, které chce z obou organizací vystoupit.

Topolánek si myslí, že Zeman ve svatoštěpánském projevu několikrát popřel sám sebe. „Dokáže sice kladně hodnotit výsledky vlády, aby v další větě dal průchod zášti vůči Bohuslavu Sobotkovi. Mluví o nedostatečném vyjednávání po volbách, kterému svými ukvapenými kroky v podstatě zabránil,“ uvedl večer na facebooku. Neví prý, zda lze Zemanovi věřit jeho kategorické odmítání předčasných voleb. „Protimigrační rétoriku, kterou ostatně sdílím, mohl změkčit výzvou k solidaritě s trpícími. Celkové hodnocení: žádné překvapení,“ dodal bývalý premiér.

Prezidentských voleb se zúčastní ještě bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, někdejší šéf mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Zlomeniny, přetržené vazy, poškozené menisky. Alpské lyžování požírá své děti

Vrcholovým závodům v alpském lyžování docházejí sportovci. Od začátku letošní závodní sezóny ubylo na startovní listině kvůli vážným zraněním už 39 lyžařů a lyžařek. Nejen v Rakousku, kde je lyžování národním sportem, si odborníci začínají všímat, že se nejedná o žádnou náhodu. Lyžařský sport už možná dosáhl na hranici lidských možností.

 

Výčet těch lyžařů, kteří skončili v letošní sezóně v nemocnici, je opravdu široký a netýká se zdaleka jen nováčků. Vážně se zranily se i takové hvězdy jako francouzský lyžař Adrien Théaux, rakouská lyžařka Marlies Schildová nebo mistr světa v superobřím slalomu Dominik Paris, který si při tréninku Světového poháru v Kitzbühelu přetrhl přední zkřížený vaz v pravém koleni.

Link

Jen při prvním únorovém víkendu převezly vrtulníky či sanitky přímo z lyžařských svahů dalších šest závodníků, namátkou se jednalo o Švýcarku Nathalii Gröbliovou, Italku Sofii Goggiaovou, Rakušany Marca Digrubera či Stefana Brennsteinera. Zlomeniny, přetržené vazy v koleni, poškozené menisky. Sezóna pro všechny skončila po dvou třetinách. Proč najednou tolik zranění? Nad tím se začínají zamýšlet odborníci i v tak lyžování zaslíbené zemi, jako je Rakousko.

Rakouský deník Kurier pod titulkem „Lyžařský sport požírá své děti“ vyjmenoval většinu lyžařů a lyžařek, kteří skončili v letošní sezóně s vážnými zraněními v nemocnici, a oslovil odborníky s otázkou, jak je to možné. Podobně se ale zamýšlejí nad budoucností lyžování v souvislosti s vlnou zranění i jiné rakouské deníky. Jedna věc je totiž jistá. Pokud bychom srovnávali sjezdové lyžování například se závody formule 1, začíná lyžařský sport připomínat dobu, kdy F1 kvůli úmrtím a zraněním při nehodách závodníků měnila pravidla pro bezpečnost a upravovala technické parametry vozů. Jenže i když se o něco podobného už několik let snaží i Mezinárodní lyžařská federace (FIS), očekávaný účinek je zatím v nedohlednu.

Link

„Odpovědní lidé vyzkoušeli všechno, rádius lyží se změnil, také jejich šířka, ale ke zraněním dochází stále,“ řekl deníku Kurier bývalý lyžař a francouzský sportovec roku 1997 Luc Alphand. Z jednoho typu lyží měli podle něj závodníci častější problémy se zády, jiný zase vedl ke zranění kolen. „Já neznám řešení. Zejména proto, že téměř každé vážné zranění má jiné příčiny. A tak budou podle mého názoru přibývat další zranění,“ uvedl Alphand.

Někteří lyžaři zdůvodňují nebezpečnost současného lyžování mimo jiné odlišnými klimatickými podmínkami, které nelze dopředu předvídat. Tuhá zima, trvající třeba tři měsíce, je minulostí. Pořadatelé lyžařských závodů tak někdy řeší při úpravě tratí opravdu těžký oříšek. Třeba při posledních závodech v  Garmisch-Partenkirchenu se teplo a déšť střídaly se sněhem a chladem. To vytvářelo velmi obtížné podmínky pro úpravu sjezdovek směrem k maximální bezpečnosti. „Nikdo nevěděl, co bude následovat,“ řekla lyžařka Nicole Schmidhoferová o podmínkách na sjezdovce, na níž se při sjezdu střídaly ledové plochy s rozmoklým měkkým sněhem.

Další závodníci tak viní pořadatele lyžařských závodů i lyžařskou federaci z toho, že v honbě za ziskem pouštějí lyžaře i na nebezpečné tratě. „Myslel jsem, že by bylo možné něco změnit, ale už tomu nevěřím. Je to běh proti zdi. Ve výborech FIS sedí nesprávní lidé,“ uvedl mluvčí závodníků Hannes Reichelt.

Link

Někteří odborníci ale vidí za nárůstem počtu zranění vrcholových lyžařů i jiné příčiny než změnu klimatických podmínek a nebezpečné tratě. Jednak totiž moderní lyže podle nich umožňují rychlejší a riskantnější jízdu, především se ale zdokonalila samotná technika jízdy. A právě ta je údajně hlavní příčinou toho, proč se z lyžařského sportu stalo takřka drama s nejistým koncem. „Lyžaři se postupně naučili využívat v lyžařském oblouku všech dostupných sil, takže se ale zároveň někdy dostávají do přetížení srovnatelného s přetížením v letadle,“ řekl INFO.CZ Martin Matouš z vedení Jihočeského svazu alpského lyžování.

Tato technika jízdy, která je zároveň ale nezbytnou podmínkou pro případný úspěch v závodě, vytváří na závodníky enormní tlak. „Jakmile není lyžař momentálně v dokonalé kondici, nebo udělá jen drobnou chybičku, může si doslova utrhnout koleno nebo způsobit jiné vážné zranění,“ uvedl Matouš. Osobně je přesvědčen o tom, že lyžování ve své vrcholové formě už naráží na limit lidských možností a proto i tomu odpovídá počet zraněných.

44374