Jediná inovace v Zemanově projevu je hrozba pěstí, prohlásil Drahoš. Kritičtí byli i další kandidáti | info.cz

Články odjinud

Jediná inovace v Zemanově projevu je hrozba pěstí, prohlásil Drahoš. Kritičtí byli i další kandidáti

Miloš Zeman podle jeho protikandidáta v lednové volbě hlavy státu Jiřího Drahoše zcela ignoruje roli prezidenta při sestavování vlády a po celou dobu svého mandátu se snažil podkopávat členství republiky v Evropské unii a NATO. Bývalý šéf Akademie věd to uvedl v reakci na Zemanovo vánoční poselství. Výhrady k projevu měli i další uchazeči o nejvyšší ústavní funkci - textař a podnikatel Michal Horáček či expremiér Mirek Topolánek. Ne všichni Zemanovi soupeři ale jeho vystoupení na svátek svatého Štěpána komentovali.

Horáček souhlasí s tím, že Česko by mělo hrát v EU i NATO roli sebevědomého partnera. „Nicméně jsem toho názoru, že taková politika se dělá lépe v Bruselu, Paříži či Berlíně. Ne v Moskvě nebo Pekingu,“ uvedl Horáček na Zemanovu adresu. Vzhledem ke stavu tuzemských silnic jsou i podle něj nutné investice do dopravní infrastruktury a stejně jako Zeman si myslí, že Češi mají být hrdým a sebevědomým národem.

Někdejší diplomat Pavel Fischer soudí, že červenou nití prezidentova působení na Hradě se staly „hloupé útoky na novináře“ a zejména na veřejnoprávní média. „A co si připít na vítězství rozumu nad hloupostí spolu s prezidentem,“ napsal Fischer na twitteru. Lékař Marek Hilšer přímo Zemanův projev nekomentoval, na twitteru nicméně odpoledne zveřejnil heslo: „Potřebujeme nezávislé novináře. Vyhrožují jim jen manipulátoři, kterým vadí jejich práce“ s dovětkem, že je dobré si připomínat toto „zlaté pravidlo svobodné společnosti“.

Vánoční poselství prezidenta Zemana (26. 12. 2017):

Zeman přednesl své poslední vánoční poselství: Rýpl si do Sobotky a kvót autor: TV NOVA

Drahoš v tiskové zprávě napsal, že pokud v Zemanově poselství čekal na závěr volebního období něco nového či lepšího, musel být zklamán. „Vlastně jediná inovace v projevu Miloše Zemana je hrozba pěstí; nový prvek vánočního poselství,“ poznamenal Drahoš.

Zeman zvedl zaťatou pěst v okamžiku, kdy vyloučil, že by vypsal předčasné volby. Gesta si všimli i další politici či komentátoři. Zeman podle Drahoše dopředu všem řekl, jakou vládu si přeje - nikoliv silnou a stabilní, ale menšinovou, s podporou extremistů. „A že nevypíše předčasné volby? To si také nemusíme přát, ale co když nebude jiná možnost? Nechal by raději zemi čtyři roky bez pořádné vlády?“ ptá se Zemanův soupeř. Kritizoval současného prezidenta i za to, že v projevu sice zmiňuje členství v EU a NATO, ale současně promluvil na nedávném sjezdu hnutí SPD, které chce z obou organizací vystoupit.

Topolánek si myslí, že Zeman ve svatoštěpánském projevu několikrát popřel sám sebe. „Dokáže sice kladně hodnotit výsledky vlády, aby v další větě dal průchod zášti vůči Bohuslavu Sobotkovi. Mluví o nedostatečném vyjednávání po volbách, kterému svými ukvapenými kroky v podstatě zabránil,“ uvedl večer na facebooku. Neví prý, zda lze Zemanovi věřit jeho kategorické odmítání předčasných voleb. „Protimigrační rétoriku, kterou ostatně sdílím, mohl změkčit výzvou k solidaritě s trpícími. Celkové hodnocení: žádné překvapení,“ dodal bývalý premiér.

Prezidentských voleb se zúčastní ještě bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, někdejší šéf mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Potíže německých rodin: Čím víc dětí, tím víc je stát posílá do propasti

I když Německo patří k nejbohatším zemím světa, jeho ekonomika roste a státní pokladna hospodaří s přebytkem, stále více německých rodin s průměrnými příjmy prý bojuje doslova o holou existenci. Tvrdí to autoři výbušné a hojně citované studie.

Studii si nechaly na základě dotazníkového šetření a dostupných statistických dat zpracovat Německá rodinná asociace a Německý katolický spolek pro rodinu. Z jejích závěrů vyplývá, že v bohatém Německu přibývá vícečetných rodin, kde rodiče vydělávají, platí daně a přitom jejich čisté příjmy nedosahují ani hranice existenčního minima. Důvodem je podle autorů dokumentu poměrně vysoké daňové zatížení lidí s průměrnými příjmy.

„Když se pak od příjmů těchto rodin odečte zákonem stanovené existenční minimum pro rodiče a jejich děti, pak mnoho rodin rychlé padá do červených čísel,“ citoval závěry studie například list Welt am Sonntag. Pro lepší pochopení přikládají sociologové ve studii i několik přehledných výpočtů.

Link

Průměrná pracující rodina se dvěma dětmi v Německu má roční příjem ve výši 35 000 eur (900 000 korun) hrubého. Když z toho příjmu zaplatí daň (1889 eur), sociální a zdravotní pojištění (celkem 6003 eura) a některé další povinné odvody, zbude jí 26 126 eur čistého. K tomu ale dostane od státu ještě 4656 eur na přídavcích na děti. Celkem tedy činí její roční čistý příjem 30 797 eur (788 000 korun).

Existenční minimum je letos v Německu zákonem stanoveno na 9168 eur na dospělého za rok, v případě dětí se jedná o 7620 eur. Hranice existenčního minima pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi je tedy definována celkovým ročním příjmem rodiny ve výši 33 576 eur čistého.

Co to znamená? Podle autorů studie nic jiného, než že průměrná čtyřčlenná rodina v Německu má k dispozici za celý rok o celých 2779 eur (72 000 korun) méně, než stanovil stát jako „minimum pro přežití“, tedy existenční minimum. A to není všechno.


Roční příjmy průměrné rodiny v Německu

Úplná rodina se dvěma dětmi a příjmem 35 000 eur hrubého

Z toho odvádí:

Daň z příjmu – 1884 eur

Zdravotní pojištění – 2748 eur

Sociální pojištění – 3255 eur

Pojištění proti nezaměstnanosti – 438 eur

Pojištění na péči ve stáří – 534 eur

Od státu dostává:

Přídavky na dvě děti – 456 eur

 

Čistý příjem rodiny po zaplacení všech odvodů a započtení dětských přídavků:

30 797 eur

Existenční minimum v Německu pro rodinu se dvěma dětmi:

33 576 eur

Výsledek: Rodina žije s ročními příjmy o 2779 eur menšími, než je existenční minimum

Rozdíl mezi čistým příjmem průměrné německé rodiny se dvěma dětmi a existenčním minimem v posledních letech:

Rok 2014 – 807 eur

Rok 2016 – 1603 eura

Rok 2018 – 2319 eur

Rok 2019 – 2779 eur

Zdroj: Welt am Sonntag


S každým dalším dítětem se průměrná rodina propadá do červených čísel hlouběji. To potvrzuje i další modelový příklad. Pokud by si rodina s průměrným hrubým příjmem 35 000 eur pořídila pět dětí, pak by jí do ročního existenčního minima chybělo dokonce 17 839 eur, tedy zhruba 445 000 korun.

„Rodiny v takzvaném červeném sektoru mohou přežívat jen tak, že doslova třikrát otočí každý cent. Omezují se v každém ohledu,“ píší autoři studie. Rodiče si neplatí připojištění na stáří, šetří na jídle i na oblečení, dětem nemohou dopřát koníčky. Zástupci obou spolků, které si studii zadaly, však především kritizují stát za to, že se chová pokrytecky. Na jednu stranu vyzývá k zakládání rodin, na druhou stranu pak svou daňovou politikou posílá vícečetné rodiny do propasti.

Jiný příklad totiž dokazuje, že ani pro manžele s ročním příjmem 50 000 eur (1,3 milionu korun) není v Německu jednoduché rozhodnout se pro více dětí. Pokud v takové domácnosti žijí s rodiči tři děti, po zaplacení všech daní a zákonných odvodů, zbude této rodině i s dětskými přídavky 42 030 eur (přes 1 milion korun) čistého. To je ale jen o 834 eur větší částka než existenční minimum pro dva dospělé a tři děti, stanovené v Německu státem.

Link

Rodinné spolky na základě široce citované studie žádají německou vládu a parlament, aby změnily legislativu v oblasti daní tak, aby se životní úroveň vícečetných rodin zlepšila. Rodiny s více dětmi by například měly podle jejich návrhu platit menší částky na zdravotním i sociálním pojištění, zvýšit by se naopak měly takzvané dětské přídavky. „Příspěvky nepředstavují žádnou odměnu za děti, ale vyjadřuje ekonomický přínos výchovy dětí,“ píše se v závěrech studie.

Její autoři tvrdí, že přes veškeré proklamace podpora vícečetných rodin v Německu nestoupá, ale poměrně razantně klesá. Rodiny s pracujícími rodiči jsou „motorem státu“, ale jejich životní úroveň paradoxně rok od roku klesá. Tedy alespoň v porovnání se životním minimem. Ještě v roce 2014 si rodina s hrubým příjmem 50 000 eur a třemi dětmi „vydělala“ ročně o 3485 eur (90 000 korun) více, než stát pro ni stanovil jako existenční minimum. Rozdíl ale každým rokem klesá a letos se snížil na už zmíněných 834 eur.