Pokud jde o útlum těžby hnědého uhlí v Česku, týká se především lomu ČSA, který se ovšem nachází na Mostecku. Tam by těžba měla skončit skutečně mezi lety 2024 a 2025. Všechny ostatní lomy mají platná povolení a nic nebrání v těžbě daleko za rok 2030. Na Sokolovsku uhlí těží společnost Sokolovská uhelná, která je druhým největším výrobcem elektřiny v Česku. A právě ta je podle informací INFO.CZ skutečným důvodem návštěvy Babiše v kraji.

Sokolovská uhelná je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji a její většinový majitel František Štěpánek v polovině března spáchal sebevraždu. Štěpánek byl obecně považován za velkého regionálního patriota a v minulosti sponzoroval prakticky veškerý kulturní a společenský život v Karlovarském kraji. Mimo jiné i hokej, golf, filmový festival či fotbal. Jeho společnost se ovšem v posledních letech ze sponzorství v regionu stahovala, což bylo způsobeno hospodářskými problémy, s nimiž se sám Štěpánek netajil.

Problémy dobře ilustruje i dění ve fotbalovém klubu Baník Sokolov, který před časem oznámil, že nebude mít dost peněz na působení v 2. lize a dobrovolně se přesune o jednu ligu níž do ČFL. Stalo se tak právě poté, co Sokolovská uhelná stáhla svůj sponzoring. „Už na to nemáme. My jsme rozdali od privatizace asi miliardu. Ale těch kroků proti nám je tolik… Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude,“ řekl Štěpánek poněkud rozmrzele v nedávném rozhovoru Hospodářským novinám.

Jeho slova v podstatě přesně rámují program Babišovy návštěvy. Podle důvěryhodných zdrojů INFO.CZ vedení kraje, ale i někteří zástupci ministerstva průmyslu, navrhují, aby Sokolovská uhelná a další společnosti získaly výjimku z emisních povolenek, zejména během současné krize. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o celoevropskou regulaci, není to pravděpodobné. Nicméně problém v regionu může být bez jakéhokoliv řešení výrazný, čemuž napovídá krátký pohled do hospodaření firmy.

V roce 2018 Sokolovská uhelná zaplatila za povolenky 1,5 miliardy korun, a pokud se nic zásadně nezmění, letos to může být snadno dvakrát tolik. Především kvůli rostoucí ceně povolenky a slabé koruně. Hospodářský výsledek se mezi lety 2016 až 2018 propadl o tři čtvrtiny a EBITDA takřka o polovinu. Firma má poměrně slušné zásoby hotovosti, ale cena povolenky je může snadno vymazat. V letošním roce by tak Sokolovská uhelná mohla propustit zhruba 700 lidí, vývoj v budoucnu lze jen těžko odhadovat. Situaci navíc značně komplikuje Štěpánkova smrt. Sám má řadu dědiců, kteří se údajně rozhodli podnik řídit, ve firmě navíc působí se 40procentním podílem další akcionář Jan Rokos.