VOLBY 2018: Kdo vyhrál na Bílé hoře a jak volila nejmenší česká obec. Zajímavosti prezidentské volby | info.cz

Články odjinud

Kdo vyhrál na Bílé hoře a jak volila nejmenší česká obec. Zajímavosti prezidentské volby

Jak se prezidentským kandidátům dařilo v místech historických událostí českých dějin, koho chce za prezidenta nejmenší obec a jak volili krajané? Podívejte se na maličkosti, které se odehrály na pozadí prvního kolá druhé přímé volby prezidenta České republiky.

Nejmenší obec volí Drahoše

Čilá na Rokycansku, obec s nejmenším počtem voličů, vykázala jako obvykle stoprocentní volební účast. Odevzdáno zde bylo dvacet hlasů. Vítězem se tu stal Jiří Drahoš, který získal 40 procent, na druhém místě je Pavel Fischer s 25 procenty hlasů. Hlasy tu dostali ještě Miloš Zeman (4), Marek Hilšer (2) a Mirek Topolánek (1). Ostatní kandidáti čilské voliče neupoutali.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Zemanovi voliči jsou v Uzbekistánu

Drtivá většina voličů v zahraničí volila Jiřího Drahoše, výjimkou jsou postsovětské země. Zde by si přáli mít prezidentem Miloše Zemana. Ten zvítězil třeba Uzbekistánu a Moldavsku. V Kazachstánu zvítězil Jiří Drahoš, Miloš Zeman zde naopak nedostal ani hlas.

Co na to dějiny?

Na Bílé hoře, dějišti nejneslavnější bitvy českých dějin, zvítězil Jiří Drahoš. U Tachova a u Domažlic, míst velkých husitských vítězství, vyhrál první kolo druhé prezidentské volby Miloš Zeman, stejně jako u Hradce Králové, odkud si v roce 1866 odnesli dramatické vítězství Prusové.

Jak si vedl nejpřekvapivější poražený?

Nebýt Mirka Topolánka, nejspíš by bylo klidně možné označit za největší “provar” voleb Miloše Zemana. Topolánek dostal něco přes čtyři procenta hlasů. Vůbec největší výprask Topolánek dostal na Vysočině (3,18 procenta), nejvíc hlasů získal naopak v Praze (6,33 procenta). A Zeman? V úvodním kole sice první, ale před střetem s Jiřím Drahošem v jeho týmu klidné spaní mít nebudou. Na to jsou čísla z prvního kola pro Zemana příliš nepříznivá.

Souboj o posledního

Průzkumy předpokládaly, že poslední skončí hudebník a vydavatel Petr Hannig, ale nestalo se. Vůbec nejméně voličů oslovil Vratislav Kulhánek, kterého do volby „nasadila“ obnovená ODA. Někdejší šéf Škodovky dostal sotva půl procenta hlasů. Nejlepšího výsledku se mu povedlo dosáhnout v Supíkovicích na Jesenicku, kde dostal 12 procent hlasů.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

V Karlovarském kraji se rýsuje vážný problém. Osobně tam kvůli tomu jede i Babiš

V Karlovarském kraji se rýsuje vážný problém. Osobně tam kvůli tomu jede i Babiš

Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek zamíří na návštěvu Karlovarského kraje. Program se sice točí především kolem otevírání obchvatu Drmoule či podpory lázeňství, ale skutečný důvod se podle informací INFO.CZ skrývá až úplně na konci, kde je zmínka o problematice útlumu těžby uhlí na Sokolovsku. Zádrhel je už v samotné formulaci tohoto bodu, která je do značné míry nesmyslná.

 

Pokud jde o útlum těžby hnědého uhlí v Česku, týká se především lomu ČSA, který se ovšem nachází na Mostecku. Tam by těžba měla skončit skutečně mezi lety 2024 a 2025. Všechny ostatní lomy mají platná povolení a nic nebrání v těžbě daleko za rok 2030. Na Sokolovsku uhlí těží společnost Sokolovská uhelná, která je druhým největším výrobcem elektřiny v Česku. A právě ta je podle informací INFO.CZ skutečným důvodem návštěvy Babiše v kraji.

Sokolovská uhelná je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji a její většinový majitel František Štěpánek v polovině března spáchal sebevraždu. Štěpánek byl obecně považován za velkého regionálního patriota a v minulosti sponzoroval prakticky veškerý kulturní a společenský život v Karlovarském kraji. Mimo jiné i hokej, golf, filmový festival či fotbal. Jeho společnost se ovšem v posledních letech ze sponzorství v regionu stahovala, což bylo způsobeno hospodářskými problémy, s nimiž se sám Štěpánek netajil.

Link

Problémy dobře ilustruje i dění ve fotbalovém klubu Baník Sokolov, který před časem oznámil, že nebude mít dost peněz na působení v 2. lize a dobrovolně se přesune o jednu ligu níž do ČFL. Stalo se tak právě poté, co Sokolovská uhelná stáhla svůj sponzoring. „Už na to nemáme. My jsme rozdali od privatizace asi miliardu. Ale těch kroků proti nám je tolik… Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude,“ řekl Štěpánek poněkud rozmrzele v nedávném rozhovoru Hospodářským novinám.

Jeho slova v podstatě přesně rámují program Babišovy návštěvy. Podle důvěryhodných zdrojů INFO.CZ vedení kraje, ale i někteří zástupci ministerstva průmyslu, navrhují, aby Sokolovská uhelná a další společnosti získaly výjimku z emisních povolenek, zejména během současné krize. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o celoevropskou regulaci, není to pravděpodobné. Nicméně problém v regionu může být bez jakéhokoliv řešení výrazný, čemuž napovídá krátký pohled do hospodaření firmy.

V roce 2018 Sokolovská uhelná zaplatila za povolenky 1,5 miliardy korun, a pokud se nic zásadně nezmění, letos to může být snadno dvakrát tolik. Především kvůli rostoucí ceně povolenky a slabé koruně. Hospodářský výsledek se mezi lety 2016 až 2018 propadl o tři čtvrtiny a EBITDA takřka o polovinu. Firma má poměrně slušné zásoby hotovosti, ale cena povolenky je může snadno vymazat. V letošním roce by tak Sokolovská uhelná mohla propustit zhruba 700 lidí, vývoj v budoucnu lze jen těžko odhadovat. Situaci navíc značně komplikuje Štěpánkova smrt. Sám má řadu dědiců, kteří se údajně rozhodli podnik řídit, ve firmě navíc působí se 40procentním podílem další akcionář Jan Rokos.

Link

-1