Články odjinud

Kdo vyhrál na Bílé hoře a jak volila nejmenší česká obec. Zajímavosti prezidentské volby

Kdo vyhrál na Bílé hoře a jak volila nejmenší česká obec. Zajímavosti prezidentské volby

Jak se prezidentským kandidátům dařilo v místech historických událostí českých dějin, koho chce za prezidenta nejmenší obec a jak volili krajané? Podívejte se na maličkosti, které se odehrály na pozadí prvního kolá druhé přímé volby prezidenta České republiky.

Nejmenší obec volí Drahoše

Čilá na Rokycansku, obec s nejmenším počtem voličů, vykázala jako obvykle stoprocentní volební účast. Odevzdáno zde bylo dvacet hlasů. Vítězem se tu stal Jiří Drahoš, který získal 40 procent, na druhém místě je Pavel Fischer s 25 procenty hlasů. Hlasy tu dostali ještě Miloš Zeman (4), Marek Hilšer (2) a Mirek Topolánek (1). Ostatní kandidáti čilské voliče neupoutali.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Zemanovi voliči jsou v Uzbekistánu

Drtivá většina voličů v zahraničí volila Jiřího Drahoše, výjimkou jsou postsovětské země. Zde by si přáli mít prezidentem Miloše Zemana. Ten zvítězil třeba Uzbekistánu a Moldavsku. V Kazachstánu zvítězil Jiří Drahoš, Miloš Zeman zde naopak nedostal ani hlas.

Co na to dějiny?

Na Bílé hoře, dějišti nejneslavnější bitvy českých dějin, zvítězil Jiří Drahoš. U Tachova a u Domažlic, míst velkých husitských vítězství, vyhrál první kolo druhé prezidentské volby Miloš Zeman, stejně jako u Hradce Králové, odkud si v roce 1866 odnesli dramatické vítězství Prusové.

Jak si vedl nejpřekvapivější poražený?

Nebýt Mirka Topolánka, nejspíš by bylo klidně možné označit za největší “provar” voleb Miloše Zemana. Topolánek dostal něco přes čtyři procenta hlasů. Vůbec největší výprask Topolánek dostal na Vysočině (3,18 procenta), nejvíc hlasů získal naopak v Praze (6,33 procenta). A Zeman? V úvodním kole sice první, ale před střetem s Jiřím Drahošem v jeho týmu klidné spaní mít nebudou. Na to jsou čísla z prvního kola pro Zemana příliš nepříznivá.

Souboj o posledního

Průzkumy předpokládaly, že poslední skončí hudebník a vydavatel Petr Hannig, ale nestalo se. Vůbec nejméně voličů oslovil Vratislav Kulhánek, kterého do volby „nasadila“ obnovená ODA. Někdejší šéf Škodovky dostal sotva půl procenta hlasů. Nejlepšího výsledku se mu povedlo dosáhnout v Supíkovicích na Jesenicku, kde dostal 12 procent hlasů.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Babiš využije každého, kdo mu přijde pod ruku, všichni už vědí, že bude hůř, říká Fischer

Z novináře politikem. Petr Fischer po nuceném odchodu z Českého rozhlasu - Vltava zkusí štěstí ve volbách do Evropského parlamentu. V hnutí Jaromíra Štětiny (Evropa společně) chce prosazovat zejména hlubší respekt k celému společenství. Třeba Česko si totiž dle Fischera z unie udělalo tak trochu rozvojovou agenturu, od které jen bereme peníze. Protievropským náladám dle novinářových slov nadbíhá kromě jiných i premiér Andrej Babiš. Před jeho politikou Fischer varuje hlavně v souvislosti s absencí jakékoliv vize. Tvrdí, že v následujících letech to bude hlavně o čekání na krizi. Všichni už prý teď totiž vědí, že Babišovy sliby nepůjdou splnit. Bude to ale jeho voličům vlastně vadit? Čím Babiš dle Fischera přispěl k rozkladu politického systému? Proč se rozhodl právě pro Štětinovo hnutí? Podívejte se na rozhovor. KLIKNUTÍM NA TENTO ODKAZ si můžete přehrát další interview Pavla Štrunce.

LinkLink