Nejmenší obec volí Drahoše
Čilá na Rokycansku, obec s nejmenším počtem voličů, vykázala jako obvykle stoprocentní volební účast. Odevzdáno zde bylo dvacet hlasů. Vítězem se tu stal Jiří Drahoš, který získal 40 procent, na druhém místě je Pavel Fischer s 25 procenty hlasů. Hlasy tu dostali ještě Miloš Zeman (4), Marek Hilšer (2) a Mirek Topolánek (1). Ostatní kandidáti čilské voliče neupoutali.
Zemanovi voliči jsou v Uzbekistánu
Drtivá většina voličů v zahraničí volila Jiřího Drahoše, výjimkou jsou postsovětské země. Zde by si přáli mít prezidentem Miloše Zemana. Ten zvítězil třeba Uzbekistánu a Moldavsku. V Kazachstánu zvítězil Jiří Drahoš, Miloš Zeman zde naopak nedostal ani hlas.
Co na to dějiny?
Na Bílé hoře, dějišti nejneslavnější bitvy českých dějin, zvítězil Jiří Drahoš. U Tachova a u Domažlic, míst velkých husitských vítězství, vyhrál první kolo druhé prezidentské volby Miloš Zeman, stejně jako u Hradce Králové, odkud si v roce 1866 odnesli dramatické vítězství Prusové.
Jak si vedl nejpřekvapivější poražený?
Nebýt Mirka Topolánka, nejspíš by bylo klidně možné označit za největší “provar” voleb Miloše Zemana. Topolánek dostal něco přes čtyři procenta hlasů. Vůbec největší výprask Topolánek dostal na Vysočině (3,18 procenta), nejvíc hlasů získal naopak v Praze (6,33 procenta). A Zeman? V úvodním kole sice první, ale před střetem s Jiřím Drahošem v jeho týmu klidné spaní mít nebudou. Na to jsou čísla z prvního kola pro Zemana příliš nepříznivá.
Souboj o posledního
Průzkumy předpokládaly, že poslední skončí hudebník a vydavatel Petr Hannig, ale nestalo se. Vůbec nejméně voličů oslovil Vratislav Kulhánek, kterého do volby „nasadila“ obnovená ODA. Někdejší šéf Škodovky dostal sotva půl procenta hlasů. Nejlepšího výsledku se mu povedlo dosáhnout v Supíkovicích na Jesenicku, kde dostal 12 procent hlasů.