Může Rusko ovlivnit české prezidentské volby? Reálná hrozba, potvrzují Drahošovy obavy experti | info.cz

Články odjinud

Může Rusko ovlivnit české prezidentské volby? Reálná hrozba, potvrzují Drahošovy obavy experti

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš vyjádřil na tiskové konferenci obavy, že výsledky voleb ovlivňují zahraniční tajné služby a upozornil především na ruský vliv, který byl v několika zemích ve volbách patrný. Civilní kontrarozvědka však nemá žádné relevantní informace o tom, že by zahraniční tajné služby nezákonně ovlivňovaly české volby. Uškodil si svým nepodloženým výrokem Jiří Drahoš měsíc před prezidentskými volbami? Politologové mají rozporuplné názory.

Jiří Drahoš se obrátil na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) s tím, že volby mohou ovlivňovat zahraniční tajné služby, zejména Rusové. „Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl Drahoš i s odkazem na nedávné sněmovní volby v České republice. Podle něj hrozí, že mohou Rusové ovlivňovat i lednové prezidentské volby a je tedy na místě prevence. Civilní kontrarozvědka však nemá žádné relevantní informace o tom, že by cizí tajné služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku, včetně budoucích prezidentských.

U Jiřího Drahoše nebývá zvykem, že by na veřejnosti vystupoval se závažnými tvrzeními, která nemá potvrzená. Je tedy otázkou, zdali si před volbami u voličů nepohoršil. „Myslím, že mu to trošku uškodit může. Přeci jenom se Jiří Drahoš vždy vyjadřoval a působil velice seriózně. A pokud své podezření nemůže podepřít pádnými argumenty, tak se samozřejmě pohybuje na hraně hoaxů nebo konspirací. Přitom to určitě není úplně zanedbatelný problém. Myslím, že tady určitě působí zpravodajské servery, které se snaží nějak ovlivňovat veřejné mínění. Ale na druhou stranu není přímo prokázáno, že existuje přímá souvislost mezi propagandou na internetu a sociálních sítích a tím, jak lidé skutečně volí,“ řekl pro INFO.CZ politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity v Praze. Podle něj se volby samy o sobě zpochybnit nedají, jestliže nejsou prováděny elektronicky. „Pokud neexistují přímé důkazy, tak je to vždy takové plácnutí, které může ve společnosti zbytečně vyvolávat pochybnosti a zároveň to může kandidáta dost znevýhodnit. My jsme zatím byli zvyklí, že konspirativní názory a spekulace šíří spíše politici, kteří moc vážně bráni nejsou, takže mě to od pana Drahoše, který je přírodovědec, trochu překvapuje,“ doplnil Bureš.

Politolog Jan Bureš si Drahošův výrok vykládá jako určitou snahu naznačit voličům, že hlavní prezidentský kandidát Miloš Zeman má velmi dobré napojení na Rusko, což může být důvodem k tomu, že se mu Rusko bude snažit ve volbách pomáhat. „Myslím, že celé Drahošovo vyjádření je vztaženo vůči Milošovi Zemanovi, i v souvislosti s jeho nedávnou návštěvou v Rusku. Může to být také určitá snaha udělat si alibi na situaci, kdyby Drahoš ve volbách neuspěl. Pak by mohl říct, že měl už dopředu určité obavy, že při volbách nebylo všechno v pořádku,“ doplnil Bureš.

Politolog Jiří Pehe Drahošovy obavy vnímá jako relevantní. „Nevím, jestli Drahoš učinil výrok na základě nějakých vlastních informací či pozorování, nebo je to jen obecná obava. Ale v obecné rovině je podle mě jeho obava naprosto oprávněná,“ řekl Pehe pro INFO.CZ. Poukázal především na fakt, že ruské portály ovlivňovaly volby v USA a ve Velké Británii v době brexitu. „Dokonce i po českých parlamentních volbách se vynořily zprávy o tom, že volby mohly ovlivnit proruské weby, které nejrůznějším způsobem šířily dezinformace. Jiří Drahoš má tedy vážný důvod se obávat, protože je nejvážnějším protikandidátem současného prezidenta, který má Rusko v zádech,“ doplnil Pehe s tím, že je podle něj na místě učinit preventivní krok i bez toho, aby Drahoš položil na stůl jasné důkazy.

Podobný názor má i politolog Pavel Šaradín. „Myslím si, že Drahošovi to úplně uškodit nemůže. U sněmovních voleb alespoň jeden pokus manipulace vidíme, a to u kauzy lithium. A to, jaký vztah má prezident Miloš Zeman k Rusku a Putinovi, svědčí o tom, že by volby mohly být ovlivňovány. Domnívám se, že obavy Jiřího Drahoše jsou oprávněné. Některé kauzy do říjnových voleb skutečně mohly zasáhnout. Obezřetnost je tudíž určitě na místě a vyslovit obavy je relevantní. Podle mě nejde o nějakou poplašnou zprávu,“ uvedl pro INFO.CZ Šaradín.

Na Drahošovo prohlášení reagoval i Roman Máca, analytik působící v týmu Kremlin Watch, který patří pod think tank Evropské hodnoty. Uvedl, že podsouváním nepravdivých informací veřejnosti se dají výsledky změnit v řádu procent. „Zvlášť u prezidentských voleb, kde se ve druhém kole vybírá jeden nebo druhý kandidát a rozdíl mezi nimi je několik procent, mohou mít dezinformační kampaně zásadní vliv,“ řekl pro ČTK. Vysledovat, do jaké míry se voliči při svém rozhodování řídili tou či onou informací, je však obtížné. Proto je podle něj nepravděpodobné, že by činnost dezinformačních webů mohla vést až ke zpochybnění výsledků hlasování.

Máca podotkl, že ve výročních zprávách české Bezpečnostní informační služby (BIS) se objevují informace o snahách některých zemí zasahovat do českých vnitřních záležitostí. „Podle BIS je to zejména ze strany Ruska a Číny. Tyto země budou podle mého názoru mít eminentní zájem na tom, aby jejich kandidát prošel úspěšně volbami,“ řekl Máca. Obrana proti nepravdivým informacím je podle něj možná ve dvou rovinách. „Stát může reagovat například tím, že vyhostí nějaké diplomaty nebo zpravodajce s diplomatickým krytím,“ popsal. Druhou cestou je snaha občanů ověřovat si zprávy a přistupovat k nim kriticky. „Obávám se, že řada lidí spíše jen přijímá to, co potvrzuje jejich názory,“ míní.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Koudelka: Regulace platforem a vyhledávačů začíná. Přípravy však váznou

KOMENTÁŘ MARTINA KOUDELKY | Již 12. července tohoto roku se stane přímo použitelným přelomový právní předpis, Nařízení EU 2019/1150, které si bůhvíproč zasloužilo prakticky nezapamatovatelný název „o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb“. Evropská unie tak začne aktivně a cíleně regulovat obchodní vztahy mezi online platformami (a částečně též internetovými vyhledávači) a jejich podnikatelskými uživateli, tj. podnikateli, kteří v EU přes platformy nabízejí své zboží a služby. Dle ambiciózních průvodních vyjádření se jedná o první obdobnou regulaci na světě a současně o další krok na cestě k jednotnému evropskému digitálnímu trhu. Svým způsobem by tak mohl nastat podobně zásadní posun, jaký v minulosti vyvolala legislativa na ochranu spotřebitelů. Té se ostatně toto nařízení v některých ohledech podobá.

A přece si tato co do platnosti a účinnosti již téměř rok stará právní úprava dosud nezasloužila větší pozornost. Byla tak dosud přehlížena ve značné míře nejen v odborné literatuře, ale též ze strany orgánů veřejné moci, které by ji měly naplnit a vymáhat. Takovému nezájmu nezabránila ani skutečnost, že se nová pravidla dotknou v České republice přinejmenším desetitisíců a po celé EU přinejmenším statisíců subjektů a právních vztahů.

Na první pohled zaráží zejména skutečnost, že Evropská komise dosud nezveřejnila příslušné soft law, jak jej Nařízení výslovně předpokládá. Dotyčné dokumenty by přitom měly zejména blíže osvětlit některé požadavky, jež Nařízení klade na platformy a internetové vyhledávače v oblasti transparence rankingu. V čele fronty na ně tak stojí zejména poradci pro optimalizaci online publicity (SEO, SMO atp.). Leč kromě shromáždění relevantních názorů z řad veřejnosti a jejich publikace na svých internetových stránkách Komise s dalšími kroky v této oblasti zatím otálí, jak ostatně na témže místě nedávno sama přiznala.

Link

Kdo dále mešká je i český zákonodárce. Ten by měl zejména stanovit bližší pravidla pro vymáhání Nařízení. Nicméně teprve až 30. května byl do meziresortního připomínkového řízení postoupen návrh novelizace zákona o některých službách informační společnosti, který by měl tuto mezeru zacelit. Tato novela předpokládá, a to i přes převážně soukromoprávní pojetí Nařízení, že vymáhání Nařízení by dostal na starost primárně Český telekomunikační úřad, jemuž by byla svěřena pravomoc stíhat přestupek v podobě poskytování služeb informační společnosti v rozporu s Nařízením. Tohoto nového přestupku by se mohl dopustit poskytovatel online zprostředkovatelských služeb, tedy platforma, přičemž Úřad by jí mohl uložit pokutu ve výši až 10 milionů korun. Příjmy z těchto pokut by šly do jeho rozpočtu, a Úřad by tak byl poměrně přesvědčivě motivován k aktivnímu výkonu této své nové dozorové pravomoci.

Dotyčný návrh zákona je však velice stručný, a v rovině náležitého vymezení skutkové podstaty přestupku přinejmenším sporný (má-li se vůbec Nařízení takto vymáhat, což je diskutabilní). Navíc pomíjí, že Nařízení ukládá povinnosti nejen poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb (platformám), ale též poskytovatelům internetových vyhledávačů. Na tyto problémy koneckonců poukázal i Úřad ve svých připomínkách. Nelze tedy vyloučit, že novela ještě dozná podstatných změn. Z těchto důvodů se nejeví vhodně ani návrh ministerstva na přijetí novely již v prvním čtení. Související odůvodnění, že jde pouze „o technickou novelu“, přitom nezní pro zavedení nového přestupku pokutovaného až 10 miliony korun přiléhavě (odhlížeje od skutečnosti, že vzhledem k rozsahu regulovaných jednání dle Nařízení půjde fakticky o více než jeden přestupek). Nezbytná implementace Nařízení se tak patrně znovu zdrží.

6411743:article:false:false:false

Zdá se tedy, že 12. červenec žádný hmatatelný zlom nepřinese. Nabízí se srovnání se zákonem o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Ten byl zpočátku téměř neaplikovatelný, a v život jej uvedla teprve až jeho „velká“ novela zákonem č. 50/2016 Sb., která přišla po více než pěti letech od jeho účinnosti. Aplikace tohoto právního předpisu, který se nynějšímu Nařízení v mnohém podobá (zejména svými východisky, částečně i pojetím) posléze vedla k celé řadě „shora uložených“ povinností ke změnám ve smluvních praktikách obchodních řetězců a k pravomocným pokutám přesahujícím 200 milionů korun. Český stát tak ukázal, že mu není cizí veřejnoprávní ingerence do smluvní autonomie podnikatelů, jakkoliv může být politicky i právně sporná.

Link

Zdání ovšem často klame. Absence interpretačních dokumentů ani otázky ohledně praktické formy vymáhání Nařízení totiž nijak nepozastavují povinnosti, které Nařízení ukládá. Ty by přitom měly vést k poměrně komplexním revizím zejména obchodních podmínek, za kterých platformy poskytují své služby obchodníkům, a to jak v právní, tak i technické rovině. K tomu, aby byl určitý subjekt platformou, resp. poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb, se přitom nemusí jednat zrovna o Heureku, AirBnB nebo Uber. Stačí totiž, zjednodušeně řečeno, že dotyčný subjekt propojuje na svých stránkách či ve své aplikaci jiné obchodníky s jejich zákazníky z řad spotřebitelů, přičemž za tím účelem uzavírá s prvými jmenovanými alespoň nějakou formu smlouvy.

Povinnosti dle Nařízení mohou i bez dodatečné právní úpravy vymáhat civilní soudy, kdy k podání žaloby mohou být obdobně jako v případě ochrany spotřebitelů aktivně legitimovány nejrůznější ochranné organizace a sdružení. U smluvních podmínek odporujících Nařízení navíc nelze vyloučit jejich neplatnost, s níž ostatně Nařízení výslovně počítá. Nařízení tak může samo o sobě hned od 12. července 2020 představovat poměrně pevně upletený bič na provozovatele platforem a internetových vyhledávačů, obzvlášť chopí-li se jej silnější online prodejci v úmyslu vydobýt si určité ústupky. Přípravu na přímou použitelnost Nařízení tak nelze podcenit.

Mgr. Ing. Martin Koudelka, LL.M. je advokátem v advokátní kanceláři Skils.

Link

-1