Články odjinud

Podivná výchova k demokracii. Zeman vykoumal, že bez něj na Hradě bychom pošli na špínu a hlad

Podivná výchova k demokracii. Zeman vykoumal, že bez něj na Hradě bychom pošli na špínu a hlad

Úřadující prezident Miloš Zeman dal najevo, že pokud nepostoupí do druhého kola prezidentské volby, nepůjde volit. Prý by neměl koho, protože ostatních osm kandidátů nemá dostatečné zkušenosti. Je poněkud zarážející, se takto vyjadřuje nejvyšší ústavní činitel země, který by naopak měl jít příkladem a vyzývat k účasti co nejvyšší, protože volby jsou – jak známo - kořením demokracie.

V Zemanových odpovědích, které do éteru přenášela Frekvence1, je cítit mobilizace svých věrných a nepřímá dehonestace protikandidátů. Nad tím už snad není ani potřeba se více pozastavovat, protože Zeman už dávno nedrží své předsevzetí, které před rokem vyhlásil. Jedinou výjimkou jsou pouze televizní debaty s protikandidáty, kterým se vyhýbá a chodí pouze tam, kde je sám, moderátor se ho zeptá na takřka předem schválené otázky a nedovoluje si mu v ničem oponovat.

Zemanův výrok o případném bojkotu druhého kola už poněkud problematický je. Prezident jím nejen že dává nepokrytě najevo, že všichni ostatní kandidáti jsou tupci a že s jedním z nich v čele bychom v budoucích letech takřka pomřeli na hlad, špínu či nemoci. On tady de facto degraduje prezidentské volby na referendum o své osobě. Pan prezident má jistě velké ego, ale při vší úctě k němu, to tak samozřejmě není. To bychom na tom byli hodně špatně.

Do prezidentské volby se „kvalifikovala“ řada kvalitních osobností (oproti první volbě před pěti lety jen škoda, že mezi nimi není alespoň jedna či dvě ženy). Občané mají z čeho vybírat dle svého naturelu, politického názoru i osobnostních preferencí. Jednotliví kandidáti přistoupili a přistupují k předvolební kampani poctivě a zodpovědně. Za všemi stojí nějaký životní zkušenosti a příběh, a to, že nepůsobili v politice určitě není jejich handicap. V dnešní době je to spíš bod k dobru. Ostatně Miloš Zeman byl také dříve prognostikem a ekonomem, než se stal politikem. Mohl by velkoryse dopřát tento přerod i jiným.

Volby při takovém množství uchazečů jsou velice otevřené, ale asi málokdo pochybuje, že by Miloš Zeman nepostoupil do druhého kola. Ba co víc, Zeman je považován za největšího favorita volby a má vysoké šance na své znovuzvolení. O konečných výsledcích rozhodne především volební účast. Před pěti lety se pohybovala okolo 60 procent, nyní by bylo fajn, kdyby byla vyšší a dosáhla například alespoň 70 či 75 procent.

Před pěti lety si voliči vybírali vesměs mezi politiky. Řada z nich byla okoukaná a měla za sebou partaj, která jim nakonec příliš nepomohla a spíš uškodila. Nyní je to jiné. Straničtí kandidáti tu nejsou. O hlasy se ucházejí lidé stojící mimo stranickou politiku a pocházející z nejrůznějších oborů. Jejich programové priority nejsou shodné, v řadě věcí se liší. Stejně tak se lidí názory napříč českou populací. Zkrátka a dobře, každý občan by se mohl najít v nějakém z kandidátů. Není zde proto důvod jít nevolit.

Druhé kolo už bude jen souboj jeden na jednoho a zde se už přistupuje k negativní volbě nebo mnohdy volbě menšího zla. Ale i tento volební zápas je potřeba vykonat a mělo by se jej účastnit co nejvíce lidí. Proto je potřeba avizovaný prezidentský bojkot vnímat jen jako gesto jednoho řadového člověka a rozhodnout se vlastní hlavou. Tento apel míří především na prvovoliče a mladé, kteří mají šanci ovlivnit dění v této zemi a ukázat, zda jsou sebevědomími lidi anebo jen slepým stádem bez vlastního názoru a tudíž i lepší budoucnosti.

Komentář vyšel na webu Reflex.cz. Další příspěvky autora si přečtěte zde.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>


Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Zemandrtálci i vlezdobruselisté. Češi jsou krásně kreativní v nadávání, tvrdí autor Češtiny 2.0

Sousedka má pořádný čvančary, v diskusích se to hemží samými zemandrtálci a nová kolegyně v práci je strašná kráča. Tyto novotvary pochází z neortodoxního slovníku Čeština 2.0, který zaznamenává současné trendy ve vyjadřování Čechů. Mezi tisíci novými pojmy jsou slova spojená s politikou, sportem, ale i běžnými činnostmi. Online slovník, kam může přispívat každý, spustil před deseti lety Martin Kavka, který nyní vydal i tištěnou knihu Hacknutá čeština. „Češi jsou krásně kreativní i v nadávání. Existují zde dva tábory, které proti sobě vrhají různé novotvary. Úžasné slovo je podle mě vybruselit. To znamená vybruslit z nějakého problému tím, že upozorníme na to, že je to určitě vina Evropské unie,“ vysvětluje Kavka, který tvrdí, že jeho projekt je především poctou češtině.

Jak Vás napadlo založit online slovník Čeština 2.0?

Ten nápad jsem dostal v tramvaji. Uslyšel jsem tam tehdy slovo, které jsem neznal, byl to sračkogán. Z kontextu jsem si dovodil, co to znamená, zapsal jsem si ho a postupně jsem začal sbírat různá slova, která jsem kolem sebe slyšel. Nechával jsem si to ale pro sebe. Když jsem se o tom začal bavit s kamarády, kteří mi začali také doporučovat různá slova, tak mi zároveň říkali, že by chtěli vidět i slova těch ostatních. Tak jsem se rozhodl, že založím web. Od počátku byl koncept takový, že nové pojmy může přidávat kdokoli. Nejdříve samozřejmě přispívala především moje žena, rodina. Pak jsme se rozhodli pro redesign stránek, do kterého jsme investovali zhruba dvě rodinné dovolené, a od té doby jsou už přispěvatelů stovky. I díky tomu mohla vzniknout kniha Hacknutá čeština, protože na webu už je celkem asi 12 tisíc slov.

Citat

Jak asi rychle nová slova přibývají?

Každý rok se objeví zhruba tři tisíce nových pojmů. Respektive tolik jich stihnu publikovat, protože každé nové slovo musím schválit a případně upravit a už nyní jsem na hraně kapacity, protože to musím skloubit s rodinou a prací. Dělám to jen ve svém volném čase.

Pokud každé slovo prochází Vaší kontrolou, co u slov zkoumáte? A stává se, že občas nějaké vůbec nepublikujete?

Na začátku jsem hodně řešil, jestli mám nějaká slova vyřazovat, ale řekl jsem si, že to nemá cenu. I když jsou nějaké výrazy vulgární nebo xenofobní, tak tím, že je na stránkách zakážu, je lidé nepřestanou používat. Snažil jsem se je ale nedávat do knihy. Nějaké nadávky tam samozřejmě jsou, protože Češi jsou krásně kreativní v nadávání. Spíš ale vyřazuji slova, která se týkají úzkého okruhu lidí a ostatní nemají šanci je pochopit. Nevyhýbám se ale regionálním názvům.

Kolik výrazů před publikací stopnete?Citat

Jsou to jednotky. Když někdo vkládá své první slovo, tak ho občas pošle čtyřikrát, protože ho zarazí, že se na webu hned neobjeví. Většinou pojmy mírně upravuji, protože se snažím, aby vysvětlení bylo vždy pochopitelné pro široké publikum. Někdy přidávám i příklad užití.

Které termíny se podle Vás dobře ujaly?

V mojí sociální bublině si lidé docela oblíbili slovo sprejsknout, což znamená rychle shořet od nějaké jiskry. A než vysvětlovat, že něco rychle shořelo, tak to člověk může říct tímto jedním slovem. Což je skvělé nejen na sociální sítě. Takových pojmů je ale mnoho. Záleží vždy na tom, co se komu zalíbí.

Link

Jak myslíte, že to většinou funguje? Že lidé do slovníku vloží slovo, které skutečně používají, nebo nějaký pojem účelově vymyslí a vloží, protože chtějí, aby se ujal?

Podle mě se stává obojí a je to regulérní způsob, jak nějaké nové slovo dostat do jazyka. Občas se ale stává, že je na tom pojmu moc vidět, jak je krkolomně vytvořené. Připomíná to pak trochu snahu puristů, kteří chtěli, aby se ujala nosočistoplena a jiná slova. Dost nových termínů do jazyka přinášejí novináři a politici, kteří potřebují popsat nové situace.

Jak velkou část Vašeho slovníku tvoří právě novotvary spojené s aktuálními situacemi?

Těch je skutečně mnoho. Je vidět, jak těmi situacemi lidé žijí, takže vždycky, když jsou jakékoli volby, tak vzniká velké množství nových slov díky různým kampaním, odhalením a skandálům. Vděčné téma jsou v současnosti kauzy Andreje Babiše. V současnosti se třeba objevila fotrgate, což je kauza okolo jeho syna. Pozornost poutají ale i sportovní události. Ty musí mít ale větší přesah. Například když na olympiádě vyhrála Ester Ledecká, tak to bylo tak překvapivé, že vzniklo dost nových pojmů. Například se ujalo slovo ledět, to znamená nechápavě hledět, což Ester předvedla, když po dojezdu nevěřila tomu, že vyhrála. Esterifikace je zase zvládnutí více oborů na špičkové úrovni.

Citat

Kromě kauz Andreje Babiše, jaká nová slova se v poslední době objevují v souvislosti s politikou?

Existují zde dva tábory, které proti sobě vrhají různé novotvary. Eurohujer je nekritický zastánce Evropské unie. Vlezdobruselista je v podstatě to samé. Úžasné slovo je podle mě vybruselit. To znamená vybruslit z nějakého problému tím, že upozorníme na to, že je to určitě vina Evropské unie. Líbí se mi ale i pojem zemandrtálec, což je agresivní stoupenec Miloše Zemana. Všechna ta slova jsou vyhraněná, ale přitom jsou vtipně vytvořená. Nemám rád na první pohled vulgární výrazy, ale spíše toto vtipné oboustranné nálepkování.

Link

Občas se objevují různé ankety, ve kterých lidé mají volit slovo roku. Jaké by podle Vás mělo vyhrát letos?

Podobnou anketu na sociálních sítích dělám taky. Před dvěma roky to vyhrála milošekunda, což je jednotka vulgarity projevu veřejného činitele. Loni to vyhrály čvančary, to je mohutné poprsí podle herečky Jitky Čvančarové. Letos zatím nedokážu říct, co by to mohlo být. Já osobně bych si tipl, že by mohla zvítězit právě fotrgate. Hlasování proběhne v prosinci na facebooku a na twitteru.

Jaké máte na slovník ohlasy? Najdou se i tací, kteří Vám vyčítají, že špiníte jazyk?

Na začátku jsem takových výtek dostával celkem hodně. Čím méně byl slovník známý, tím více negativních ohlasů chodilo. Dokonce jsem dostal několik emailů od učitelů češtiny, kteří mi vyčítali, že to není dobrá cesta. S postupujícím časem těchto ohlasů ale ubývalo a teď je jich už jen minimum.

Jazykovědec Jiří Marvan, kterého v knize také zmiňujeme, říkal, že čeština má půvab v tom, že není světovým jazykem a mluví jí relativně malé množství obyvatel. Proto nemusí být srozumitelná pro obrovské masy lidí, jako třeba angličtina, což jí dává volnost právě ve vytváření nových slov. Čeština byla vždycky vtipná. Třeba Mistr Klaret, který žil v období Karla IV., také vytvářel nové pojmy. Z pohlavku třeba vytvořil pořitek, plácnutí po zadku. Stejným způsobem si Češi se slovy hrají i dnes a chvála Bohu za to. Nesouhlasím s tím, že lidé przní češtinu. Podle mě si to myslí ti, kteří si zafixovali určitou slovní zásobu, kterou nechtějí rozšiřovat, a nové termíny vnímají jako výstřelky mladých.

Citat

I ve svém zaměstnání copyeditora a copywritera pracujete hodně se slovy. Využíváte někdy nové pojmy ze slovníku i ve svojí práci?

Když je tomu klient nakloněný, tak to dělám moc rád. Češi ovšem bývají jako uživatelé a zákazníci většinou velice konzervativní, takže ne každá firma má na něco nového odvahu. Ale například moji kamarádi, kteří z vyřazených námořních kontejnerů staví domy, se nebáli i v českém prostředí převzít název kargotektura, který se jim zalíbil a už se celkem ujal. Nová slova mohou také pomoci tam, kde už je trh přesycený. Například, když se dnes snažíte najít volnou doménu, ve které figuruje slovo hypotéka, tak je to velice složité. Proto musíme hledat nová slova, pro hypotéku třeba hypka, což se teď také začíná objevovat. Myslím si, že lidé pořád striktně rozlišují slangovou češtinu a v oficiální komunikaci se snaží jít po hodně spisovné linii a jsou někdy až hyperkorektní. Přitom některá vyjádření by odlehčení snesla. Někteří politici to vědí a dobrý politik a rétor často a rád použije něco nového, protože novináři to pak zase rádi dají do titulku.

Link

Čeština 2.0 je nejen internetový projekt, letos Vám vyšla i kniha Hacknutá čeština. Jak jste vybíral, která slova do ní zařadíte?

Jeden z parametrů byla obliba mezi uživateli, kteří můžou na webu hodnotit pojmy palci nahoru a dolů, ale nebylo to jediné měřítko. Popravdě to vybírání bylo docela náročné. Na začátku jsem myslel, že máme knihu v podstatě hotovou, protože na stránce bylo už 10 tisíc slov. Bylo ale těžké z nich vybrat jen třetinu. Tím, jak se vybírání protahovalo, jsme navíc do knihy přidávali další nová slova, která se objevovala k aktuálním situacím.

Jazykovědci mluví o tom, že slova odrážejí dějiny národa, což se mi za ty roky s Češtinou 2.0 potvrdilo. Vždycky, když se něco stane, lidé na to zareagují a vymýšlí novotvary. I to pro nás bylo jedno z kritérií výběru slov do knihy, aby zvolené termíny zachycovaly události uplynulých deseti let.  

A nové události a slova přibývají. Chystáte proto už další díl tištěného slovníku?Citat

Popravdě řečeno zatím ne, ale v budoucnu se tomu nebráním. Teď přemýšlím spíš o tom, jestli by se princip Češtiny 2.0 nedal nějak využít i k výuce. Třeba jako pomůcka pro výuku nebo jako ukázka moderních dějin v jazyce.  

38680