Prezidentští kandidáti versus úplatky. Takto by bojovali s korupční hydrou | info.cz

Články odjinud

Prezidentští kandidáti versus úplatky. Takto by bojovali s korupční hydrou

Změny zákonů, mravnější chování politiků nebo lepší vymahatelnost práva by mohly podle uchazečů o post prezidenta zlepšit potírání korupce v České republice. Většina se domnívá, že přísnost trestů je odpovídající. Prezidentští kandidáti to uvedli v anketě ČTK. Neodpověděl na ni současný prezident Miloš Zeman.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš si myslí, že současné tresty za korupci jsou dostatečné. "Je třeba zlepšovat metody prokazování korupce a především se věnovat prevenci," uvedl. Cesty k tomu vidí přes legislativu až po osobní příklady veřejných činitelů. "Leckdo se může vysmívat důrazu na mravní rozměry veřejných funkcí, ale bez něj se těžko posuneme k lepšímu celospolečenskému prostředí," poznamenal.

Podnikatel Michal Horáček při potírání korupce zejména chce, aby zákony platily pro všechny stejně. "Za korupci jsou tvrdé postihy už dnes. Bohužel jsme ale často svědky toho, že někdo pravidla dodržel a neuspěl, zatímco spravedlivému postihu unikli a v posledku uspěli ti, kteří pravidla obešli," uvedl a označil to kvůli důvěře lidí ve stát za neudržitelnou situaci.

Lékař Marek Hilšer označil korupci za téma, kterému se chce vážně věnovat. Považuje ji za nejvážnější společenský jev podkopávající důvěru ve stát a instituce jako takové. "Nikdy se nevymýtí, ale lze ji potlačovat. Proto by se měly nejen zpřísnit tresty, ale především zavádět takzvaná chytrá protikorupční pravidla zprůhledňující nakládání s veřejnými prostředky," uvedl. Důležité je podle něj potenciální korupčníky a klientelisty odstrašit.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Bývalý premiér Mirek Topolánek by chtěl zásadním způsobem řešit příčiny korupce. "Příčinou korupce, a to naprosto jednoznačně, je rozsáhlá agenda státu, neprůhlednost některých rozhodnutí a mimo jiné evropské dotace," uvedl. To podle něj způsobuje korupci. "Protože vznik a nárůst klasického prokorupčního prostředí, kdy se za ne zcela transparentních pravidel rozdělují ohromné sumy peněz, je klasickou příležitostí," dodal. Topolánek v otázce korupce musí často čelit otázkám souvisejícím s jeho bývalým přítelem a blízkým spolupracovníkem Markem Dalíkem, který byl odsouzen v souvislosti s podvodem při nákupu obrněnců Pandur pro českou armádu.

Bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek i hudebník Petr Hannig považují tresty do dostatečné. Podle Kulhánka je nedostatečný spíše počet usvědčených a odsouzených a podle Hnyka je třeba zrychlit soudní řízení. Hannig poznamenal, že je potřeba vyšetřit "tunely minulosti".

"Spíš než zpřísnění trestů jsou třeba přesné zákony, odpovědná práce soudů a příkladné chování," podotkl bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Prezident by k tomu podle něj měl přispět už jen tím, koho si pozve do nejužšího týmu spolupracovníků.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445