Soud může zaříznout většinu prezidentských kandidátů. Žaloba míří na těchto pět mužů | info.cz

Články odjinud

Soud může zaříznout většinu prezidentských kandidátů. Žaloba míří na těchto pět mužů

Boj o prezidentský post získává nový rozměr. Nejvyšší správní soud se bude zabývat žalobou žádající zrušení kandidátních listin u pěti z kandidátů, kteří svou nominaci opírají o podpisy poslanců či senátorů. Jedná se o Mirka Topolánka, Marka Hilšera, Vratislava Kulhánka, Jiřího Hynka a Petra Hanniga. Informoval o tom server HlídacíPes.org.

Informací HlídacíPes.org potvrdil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Ano, žaloba na zrušení kandidatury těchto pěti kandidátů dorazila,“ řekl Baxa.

Jak jako první informoval HlídacíPes.org, žalobu prostřednictvím právního zástupce podala Terezie Holovská, bývalá místostarostka Prahy 8, která se o kandidaturu původně také ucházela. Z vyjádření soudu plyne, že právním zástupcem Holovské je advokát Jan Kalvoda.

Jádrem argumentace je však fakt, že se někteří zákonodárci podepsali více kandidátům.

Sama Holovská poslala dopis všem nově zvoleným poslankyním, aby jí v kandidatuře podpořily. Potřebný počet podpisů (dvacet poslanců nebo deset senátorů) však nezískala.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Oficiálně se k žalobě Nejvyšší správní soud vyjádří pravděpodobně během dnešního podvečera. Lhůta na stížnost k soudu končí dnes v 16.00. Ze zákona má pak lhůtu na rozhodnutí patnáct dní.

Ministerstvo vnitra rozhodlo o registraci celkem devíti prezidentských kandidátů. Ti podle mínění vnitra splnili všechny zákonné podmínky nominace ať již prostřednictvím nasbíraných podpisů občanů, či díky podpisům zákonodárců.

Ministerstvo vnitra trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. „Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují,“ řekl už dříve náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

O post prezidenta usiluje nyní devět kandidátů: Miloš Zeman, Jiří Drahoš, Michal Horáček, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek.

Pokud by žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu byla úspěšná, souboj by se zúžil jen na první čtyři jmenované.

Článek přinesl server HlídacíPes.org

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Půr: Vláda se snaží poprvé od roku 1989 prolomit ochranu soukromého vlastnictví

Půr: Vláda se snaží poprvé od roku 1989 prolomit ochranu soukromého vlastnictví

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Vláda schválila návrh zákona, který má znemožnit majitelům nemovitostí dát výpověď nájemníkům, kteří neplatí nájem. Půjde bezpochyby o největší zásah do soukromého vlastnictví od roku 1989. Celý návrh zákona je navíc mimořádně hloupě naformulovaný a může napáchat obrovské škody. Jako červená nit se jím táhne neschopnost státu pomoci lidem zasaženým krizí. Vláda místo toho přenáší odpovědnost na majitele nemovitostí.

Z návrhu zákona vyplývá, že v podstatě kdokoliv, kdo prohlásí, že je zasažen „koronavirovou“ krizí, může přestat platit nájem až do konce září. Nejpozději 31. května 2021 musí dluh splatit. Majitel ovšem nemá šanci ověřit a prokázat, že nájemník je současnou situací skutečně postižen, to by šlo nejspíš jen soudní cestou, což je drahé a zdlouhavé. Někteří majitelé se tak v krajním případě mohou ocitnout zcela bez prostředků. Představte si pak situaci, že máte byt, na nějž platíte hypotéku, a nájemník vám přestane platit. Déle než rok nebudete mít možnost se ho zbavit, nehledě na smlouvu.

Není zřejmé, kdo za neplatícího nájemníka bude platit energie. Návrh však mluví o pohledávkách, a dá se tedy předpokládat, že poplatky bude za nájemníka platit majitel bytu. Těžko si lze představit absurdnější situaci. Majitel tak v zásadě doplácí na to, že má majetek, což je od roku 1989 velmi unikátní situace.

Představa státu, že nájemník bude náhle schopen splatit dluh, který mu během několika měsíců znatelně naroste, je absurdní. Není navíc vyloučeno, že se stát bude pak znovu tyto dlužníky snažit ochránit. Pokud ne, majitelům nezbude než nechat spadnout dosavadní nájemníky do exekuce.

Link

Majitelům zákon mnoho šancí nedává. Paradoxně jim během vymezené doby nezakazuje zvedat nájem. Lze si tedy snadno představit, že někdo dříve či později zvedne nájem všem nájemníkům, kteří přestanou platit. Výsledný efekt bude takový, že budou na konci dlužit ještě více.

Jiné možnosti už jsou čistě spekulativní: není zakázáno dát výpověď z nájmu z jiného důvodu, a nabízí se tedy celá řada „kreativních“ řešení. Také lze očekávat, že někteří majitelé zastaví veškeré investice do nemovitostí, což bude mít negativní dopad na řemeslníky i všechny nájemníky.

Je zcela nepochopitelné, proč vláda nenechá úlevu nájemníkům na samotných majitelích. Majitelům teď v podstatě nezbývá (v případě, že by návrh schválila i sněmovna a podepsal prezident) nic jiného, než se obrátit na soud a začít kroky vlády rozporovat. Každopádně vidíme, že během této krize není ochráněn ani pilíř svobodné společnosti – ochrana soukromého vlastnictví.