Volby prezidenta: 9 věcí, které mohou Drahošovi prohrát druhé kolo prezidentských voleb | info.cz

Články odjinud

Špína, uprchlíci a Halík. 9 věcí, které mohou Drahošovi prohrát druhé kolo prezidentských voleb

Výsledky prvního kola hovoří pro Jiřího Drahoše mnohem nadějněji než volební průzkumy. Letmé přepočítávání hlasů pro antizemanovské kandidáty teď z Drahoše dělá favorita druhého kola. Jenže do konce voleb zbývá ještě dlouhých 11 dní. Tady je devět překážek, které Drahoš nemusí přeskočit.

 
 
 
 

1. Halík a spol.

„Nadcházející zápas dvou kultur – džentlmenství a barbarství – ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“prohlásil po prvním kole kněz a teolog Tomáš Halík.

Tohle tažení šiřitelů nekompromisního dobra už nadělalo tolik škody, že společnost dokázalo rozdělit možná víc než Miloš Zeman. Znamenají snad Halíkova slova to, že když souboj Zeman – Drahoš dopadne 49:51, jsme kvalitní národ, a když 51:49, tak jsme národ nekvalitní? Co je to za pitomost? Zeman rád a často vulgárně uráží různé skupiny lidí. Halík to sice nedělá vulgárně, ale kdykoliv komentuje stav národa sebevybranějšími slovy, stejně slyším takové to „a vy, co s námi nesouhlasíte, jste idioti“. Halík v zásadě zavrhuje půlku společnosti, vyhání ji na okraj a nahání její hlasy Zemanovi. Nalepení těchto lidí na Drahoše mu body nepřinese. Ono říct lidem, že jsou hloupí, a pak je přesvědčovat, aby vám věřili… To prostě nefunguje.

2. Televizní duel Zeman x Drahoš

Zeman chce televizní duel s Jiřím Drahošem. Až dosud se veřejným diskuzím s osmi vyzyvateli vyhýbal ve snaze využít aureoly povzneseného prezidentství. Hned po volbách ale slíbil, že „přání“ Jiřího Drahoše utkat se tváří v tvář vyhoví.

Zeman je politická bestie. Přímý duel se Zemanem je to nejhorší, co se v tomto ohledu nezkušenému Drahošovi může stát. Jakmile to bude jeden na jednoho, bude hrát Zeman přesilovku. Drahoš bude složitě hledat pravdu a odpovědi postihující celou šíři složitosti komplikovaných problémů, zatímco Zeman vytáhne okamžitě cokoliv, i kdyby to byla lež. To se mu osvědčilo. Dohledávat pravdivost a podstatu sporů televizní debaty bude málokdo. Nejefektivnější jsou rychlé a zničující reakce. Zeman bude na koni.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

3. Uprchlíci a euro

Vědci proti strachu a lhostejnosti. Tak se jmenuje výzva skupiny vědců z roku 2015, která žádala politiky, média i veřejnost, aby se neobraceli k uprchlíkům zády, neházeli všechny do jednoho pytle a snažili se je přijmout a pomoci jim. Jiří Drahoš ji podepsal jako jeden z prvních.

Vlastně nešlo o nějaké bezbřehé vítačství, ale docela umírněné vyjádření rozumného: Jsou tu skutečné oběti násilných konfliktů, kterým umíme pomoci, a tato pomoc je ctností. Zeman je ale schopen na tom Drahoše rozcupovat – ne pro všechny voliče, stačí mu ta váhající, lehce euroskeptická skupina, která Zemana sice nerada, ale ty nesmyslné povinné uprchlické kvóty ještě víc. A k tomu ještě se Drahoš pozitivně staví k euru. V dnešní době! Což o to, Zeman taky, ale pro příliv dalších voličů to bude u Drahoše hrát mnohem větší roli než u současného prezidenta. A tvůrci Zemanovy (ne)kampaně to dobře vědí.

4. Špína na Drahoše

Už se to ví a opakovaně to zaznělo. Kampaň Jiřímu Drahošovi vede Jakub Kleindienst, který působil ve vedení dnes stíhané firmy ML Compet spojované s korupcí u zakázek Středočeského kraje v době, kdy ho vedl David Rath.

No a co, řeknete si, vždyť Mynář s Nejedlým mají takové skandály, že nějaké podezření se s tím nemůže vůbec poměřovat. Jasně. Ale u Drahoše to zase bude hrát mnohem větší roli než u Zemana. Otázka je, co ti dva na Drahoše ještě vymyslí – nemusí to být nic skutečného, stačí podezření, zasadit semínko pochybnosti – bůh ví, jak ono to je, vždyť na každém šprochu pravdy trochu. Na Hradě mají fantazii bohatou. A další procento hlasů je pryč.

5. Součet Drahoš + Fischer + Horáček + Hilšer

Součet procentuálních zisků hlasů zmíněných, jednoznačně antizemanovských kandidátů je 54,84 procenta. Ti tři už Drahoše navíc podpořili do druhého kola. Jako záloha je tam ještě Topolánek. I ten po prvním kole vyzval, ať jeho voliči dají hlas Drahošovi. To už je skoro 60 procent, takže to vypadá, že Drahoš nemůže prohrát, i kdybyste zrovna vy osobně zůstali doma.

Můžete, ale abyste se nedivili. Žádný prostý součet tady neexistuje (viz další bod). Dost možná vás překvapí připomenutí voleb před pěti lety. Zeman v prvním kole porazil Schwarzenberga jen o prsa (24,21 % a 23,4 %). V druhém kole Zeman dokázal na rozdíl od svého konkurenta počet hlasů více než zdvojnásobit. To teď nepotřebuje. Naopak. Dvojnásobek hlasů musí nasbírat Drahoš. Když si k tomu připočtete zákonitosti, jako že v druhém kole bude nižší účast a část voličů se doporučení svých favoritů z kola prvního vzepře, představa suverénně vítězícího Jiřího Drahoše se začne hroutit.

6. Nevoliči Zemana budou automaticky volit Drahoše

Až na Jiřího Hynka, Petra Hanniga a částečně Vratislava Kulhánka se všichni rozhodli kandidovat i proto, aby sesadili z Hradu Miloše Zemana, a nebude jim až tak moc vadit, když to nakonec dokáže někdo jiný než oni. Čekáte, že všichni jejich voliči tudíž tento cíl budou sledovat i v druhém kole?

Na to pozor. Kdyby to bylo takhle jednoduché, nejspíš by ještě víc lidí volilo Jiřího Drahoše už napoprvé, protože jeho šance porazit Zemana v průzkumech vycházely zdaleka nejlépe. Ve skutečnosti skoro třetina voličů dala hlas Fischerovi, Horáčkovi a Hilšerovi už jenom proto, že Drahoše nemusí, zdá se jim nijaký a měkký. Topolánkovi voliči na doporučení bývalého premiéra budou kašlat zvysoka – můj laický tip je, že většina k druhému kolu nepůjde a ze zbývající části jich většina do urny hodí Zemana. Protože proč by volili Drahoše? Pak už Zemanovi může stačit třeba i polovina procenta, kterou mu dají voliči Hynka (neeurohujeři), Hanniga (senioři) a Kulhánka (škodováci).

7. Drahoš není Zeman

Zdá se, že většina národa už vidí, že Zeman je nemocný, alkoholem nasáklý vulgární sprosťák, který zašel moc daleko, a tudíž se tentokrát všichni spojí, aby ho porazili.

Žijeme v době, kdy na sebe pozornost strhávají ti, kteří vyhrotí diskuzi, jasně a co nejsrozumitelněji zformulují svoje postoje i za cenu nemístného zjednodušení a vystraší své voliče vidinou protivníkova vítězství. Jiří Drahoš v tom má obří rezervy. Kde je jeho vnitřní trumf pro druhé kolo, který naláká ostatní voliče? Hlavní důvod volit Drahoše pro voliče ostatních Zemanových vyzyvatelů bude skutečně sesadit Zemana. Drahošovou hlavní výhodou je pro většinu z nich to, že není Zeman. Může to stačit, ale Drahoš touhle kartou musí do stolu pořádně praštit.

8. Drahoš není Babiš

Myslíte, že většina lidí nemá ráda Babiše, a tudíž nebude volit jeho spojence Zemana?

Omezit moc Andreje Babiše je jistě důležitou motivací velké části voličů, kteří na Hradě už nechtějí nikoho, kdo bude nadbíhat bývalému agentovi StB. Jenže Zeman potřeboval Babišovy voliče jen k prezidentským volbám, pak už je potřebovat nebude. Svůj postoj k Babišovi může zcela změnit. Pokud Zeman před druhým kolem sem tam Babiše za něco očividného zkritizuje a dá najevo, že když bude třeba, premiérovi nic nedaruje, může získat další hlasy, které Drahošovi pak budou chybět. Navíc Zeman s premiérem zametat umí – má na to dost zkušeností i talent. Naopak Jiří Drahoš, do kterého mnozí vkládají své antibabišovské naděje, může být z dvojice vrcholných představitelů státu tím slabším. Nějaké to procento voličů tohle může vidět ještě před druhým kolem voleb.

9. Nevoliči nevolí?

Kdo nevolil v této situaci v prvním kole, nebude volit ani v druhém. Tohle se zdá v té vyhrocené atmosféře opravdu jasné.

Jenže to tak být nemusí. Postup Zemana do druhého kola byl tak jistý, že část jeho voličů skutečně doma zůstala a chystá se až na druhé kolo. Část nevoličů může mít averzi k Jiřímu Drahošovi tak velkou, že se přemůžou a raději to tomu Zemanovi hodí. A pár voličů, a teď se nesmějte, mohla ovlivnit i šířící se „informace“, že stávající prezident postupuje do druhého kola automaticky, a tudíž není třeba jej v prvním kole volit. Vzhledem k tomu, že druhé kolo bude dost možná přetahovaná o jednotlivé hlasy, je i s takovými voliči ze zálohy potřeba počítat.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Více článků o prezidentských volbách na webu Reflex.cz ZDE >>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dřeme v datech a Facebook se nám směje. Je to trapnost sama, říká Zábranský

Spisovatel David Zábranský pracoval jako právník v neziskovém sektoru, ale už před víc než deseti lety zběhl k literatuře. „Je to moje vášeň a cílem je propsat se ke štěstí,“ říká o psaní. V květnu mu vyjde nový román s názvem Logoz, reflektující jeho pobyty v Číně a Řecku. Zábranský v rozporu s dnešním zvykem knihu nebude propagovat na sociálních sítích, které opustil. „Pokud věnujete rok a víc takové činnosti, jako je psaní románu, nutně nakonec uvěříte v sílu askeze. Navíc už mi není patnáct, abych čekal na lajky,“ dodává v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jaké to dnes pro spisovatele je, vyrovnat se se sociálními sítěmi, nebo dokonce na nich prorazit?

Musíte dospět do stavu, kdy se s nimi vůbec nebudete vyrovnávat. Doba letí, takže někde v koutě pochopitelně a docela nenápadně stoupají akcie s označením stoický klid. Zvláště umělec by měl mít prst na tepu doby, nebo by aspoň měl na té drkotající době nechat natřásat své čelo. A pokud to jde, měl by se snažit být o takt před dobou.

Prostě jsem došel k tomu, že moje působení na sociálních sítích byl omyl. Ve čtyřiceti postovat! Je to jako dloubat se veřejně v nose, ponižující záležitost. Stydím se, když si vzpomenu, že jsem kdy postoval. Doba už je jinde, ačkoli se to možná nezdá… Je nejvyšší čas – lidé, odejděte! Copak je vám dvacet? Ve dvaceti člověk musí být levičák, pak z toho vyroste, jak se říká. No a podle mě něco obdobného platí v případě sociálních sítí. Do určitého věku se tam můžete vyblbnout, ale potom je to už v rozporu s dobrým vkusem. Nehledě k tomu, že z vás majitelé těch sítí dělají blbé stádo. Smějí se vám.

Ale není to i tak klíčová otázka, se kterou se potýkají nejen spisovatelé, ale také média a politici, jak propagovat sám sebe a svůj „produkt“ na sociálních sítích?

Mnozí umělci a vůbec veřejné postavy na facebooku pečlivě budují své profily a snaží se prorazit, jak říkáte. Ve čtvrtek postnu tohle, v pátek první dovolená, v sobotu kupujeme auto, v neděli postnu fotku, jak někdo drží v zubech mojí knížku… To je podle mě to nejhorší, trapnost sama. Když už, tak na facebooku přiznejte, že jste nejlepší na světě, a pak třeba po týdnu všechno smažte a dejte mu sbohem. Ať je v tom aspoň nějaká síla, gesto.

Link

Ta každodenní práce na proražení je smutná. Dřeme v datech. Díky, ale já už nechci. Hodlám vést svůj život bez tohohle dlouhého facebookového nosu a nechci být odkázaný na to, jestli mě sleduje dostatek lidí. Zboží, marketing, auta, facebook, tohle všechno je navíc najednou tak zastaralé… Knížka prostě není zboží jako každé jiné. Není to produkt. Doba produktů pomalu, ale nevyhnutelně končí. Psát knížky bez podpory sociálních sítí je dneska ta nejaktuálnější činnost, které se můžete věnovat. Je to štěstí. Příprava na apokalypsu? Pole na brambory, zbraň na obranu a pero na psaní knížek. Víc nebudete potřebovat.

Jak podle vás sociální sítě změnily literaturu? Konkrétně mám na mysli, že se snižuje reakční čas na určité události a lidé nechtějí číst dlouhé texty?

Žádná literatura v celku neexistuje, vždycky záleží na tom, jak se k tomu postaví jednotliví autoři. Volí různé cesty. Já jsem se nedávno setkal s jednou influencerkou, která mi otevřela celý nový svět youtuberingu a věcí s tím spojených. V tu chvíli mi došlo, že nemám šanci se do tohohle světa zapojit. Ani svým věkem, životním ustrojením... Pokud bych nechtěl popřít sám sebe, nemohl bych se stát součástí téhle sféry. Co vám pak zbývá? Těžko budu plakat na záchodě, že nebudu youtuber. Nebudu a je mi to jedno. Já si pořád myslím, že v první řadě musíte napsat dobrou knížku. Možná teď nebudete mít lajky, ale třeba je dostanete zpětně někdy dejme tomu za deset let. Pokud věnujete rok a víc takové činnosti, jako je psaní románu, nutně nakonec uvěříte v sílu askeze.

5613258:article:true:true:true

V tom případě, jaká je podle vás dnes úloha spisovatele?

Spisovatelství jako takové je podle mě taková vypelichaná slepice, kterou před sebou duch doby honí už pěknou řádku let. V první řadě literatura ztratila roli informativní s nástupem Wikipedie a podobně. Dneska už nemusíte v románech vzdělávat obecný lid, protože ten si hezkou řádku věcí může najít jedním 'kliknutím' v telefonu. A těch rolí takhle postupně ztratila literatura hodně.

Aktuálně je její největší rolí zabavit. Nadchnout, vzbudit v člověku pocit, že když otočím stránku, tak nevím, co na té stránce bude. Na papíře se může stát cokoli. Víc než kde jinde. Daleko víc než ve filmu. Nepředvídatelnost. Možnost. V tomhle směru literatuře nic nesahá ani po kotníky. Role spisovatele – zabavit lidi, odtrhnout je od konzumu, od cestování a od aut. Ukázat jim, že v době, kdy docházejí fosilní paliva, máme všichni k dispozici ještě i jiné zdroje energie. Ty vnitřní…

A dnešní úroveň psaného slova?

Jistě! To už brzy znovu bude zásadní věc. Až se nám omrzí auta a jejich značky, nebo až o ně třeba v důsledku nějaké pohromy prostě přijdeme, tak se miliardy lidí ponoří znovu do knížek. A budou v nich hledat úroveň. Je rolí spisovatelů, aby v téhle přechodné době tu úroveň udržovali. Skutečně jsem přesvědčený, že nás čeká výkyv. Změna. A pak zas dojde k tomu, že budeme oceňovat pomalost literatury a táhlou práci. Rozhodně tedy nejsem z těch, co by házeli flintu do žita. Hodnota literatury je velká, ale samozřejmě to vyžaduje splnění jedné podmínky: Autor musí být v kontaktu s přítomností, což je bohužel nešvar velké části dnešní české literatury, které tenhle kontakt chybí.

Link

Takže podle vás je velká část českých literátů odtržená od své doby?

Minulost a co kde lítá, tak píší mnozí čeští autoři. A pivo v hospodě. Hlava, která padá na desku dubového stolu. Držet hlavu rovně a koukat před sebe, to tady dělá málokdo. Podle mě je psaní o dnešku autorská povinnost, maturita, úkol. Aspoň jednu knížku o dnešku! Pak se vraťte k tomu, co jste dělali, k pivu a k pozorování, kde co lítá… Tady a teď je nutnost. S tím také souvisí veřejné působení spisovatele. 

Jaké je dnešní veřejné působení českých spisovatelů?

Nula. Kdyby se na nás člověk dokázal podívat hodně z výšky, z takového božího oka, tak by nám z toho vylezl strašně směšný obrázek. K jakým velkým tématům se vyjádřil ten který český autor? Jaká velká témata se vůbec řeší v českém veřejném prostoru?

Před dvěma lety vám vyšel román Za Alpami, který Petr A. Bílek nařknul ve své recenzi pro časopis Respekt z fašounkovství. Vy sám říkáte, že je pro vás důležité, aby román šokoval nebo rovnou vyvolal diskuzi. Povedlo se vám to?

Vyvolalo to reakci, množství reakcí. Diskuzi určitě ne. Ale jak jsem říkal, copak se tady vede nějaká diskuse? Je tady někdo, kdo na ni má čas? Uprchlickou krizi jsme vyřešili tím, že tady žádné uprchlíky nemáme, takže o nich máme mlčet a číst Die Zeit. A hotovo. To byla česká debata.

Asi s tím také souvisí velikost českého kulturního prostředí, prostě velikost národa. Nemáme šlechtu, peníze a čas, a navíc je nás málo. Tak holt budeme papouškovat titulky z Die Zeit, pokud nám je někdo přeloží. Malá země, která takzvaně přejímá cizí kulturní vzorce. Jako tomu bylo za první republiky s naším vztahem k Francii. Ale jak říkají jinak nesmiřitelní Badiou a Finkielkraut, jeden francouzský maoista a druhý jasný francouzský konzervativec, Francie je mrtvá. Tihle dva se neshodnou na ničem jiném než na tomhle.

To zní hrozně smutně…

To není smutný. Čas ještě stále jde dál, není hotovo. Může se něco stát. Třeba debatu spustí ekologická katastrofa. Smutná pravda, kterou nikdo nechce moc slyšet, je podle mě taková, že zabránění katastrofě nejde dohromady s dnešním kapitalo-parlamentarismem, abych použil tenhle termín Alaina Badiou. Dám příklad: Není to tak dávno, co jsem vzal do ruky sobotní Lidovky. Otvírákem byla zpráva o globální změně klimatu. Katastrofa! Listoval jsem dál a narazil jsem na přílohu Relax. Dobře, tak tedy relax… Přestože třeba v Číně už vidíte reálné peklo na zemi.

5613256:article:true:true:true

Co konkrétně vás v Číně zasáhlo?

Zabijí nás, jak říká jedna postava v mojí nové knížce. Smogové mraky, které se táhnou tisíce kilometrů, neuvěřitelně rozsáhlé skvrny na oceánech, mrtvé řeky a tak dále. Navíc se velká část Číňanů chová přesně tak, jako se u nás chovali filmoví Homolkovi. Je strašné, jak se tam na Východě chovají k sobě a k životnímu prostředí. Jejich cíl je dohnat a předehnat, čemuž obětují úplně všechno. Mstí se za století ponižování po opiových válkách. Resentiment je silná motivace. Problémem je, že tohle vyřizování si účtů už není o vztahu Čína–Francie nebo Čína–Británie. Čínská pomsta zasahuje fatální měrou i nás v naší kotlince.

Objeví se téma Číny a globální ekologické katastrofy i ve vaší nové knize?

Objeví. Knížka by mi měla vyjít v květnu a z části se bude věnovat právě mým zkušenostem z pobytu v Číně. Krom toho v ní popisuji svůj vztah k Řecku, konkrétně k Aténám. Koupil jsem si tam byt a žasnu. Miluji to město.

Proč zrovna Atény?

Všechno tam má daleko jasnější kontury.

Link

Jak dlouho vám trvalo novou knížku napsat?

Zhruba rok. Píšu rychle. Ráno nastoupím a píšu třeba až do večera. K tomu mi pomáhá největší objev mého života – ovesné vločky.

Ovesné vločky?

Když si ráno v sedm dám mísu ovesných vloček, tak můžu být až do dvou hodin bez jídla a psát. To je zázrak!

Největší objev života...

A asi patnáct let potom jsem objevil Kindle, což je podle mě druhý největší vynález naší doby. To jsou dva revoluční mezníky v mém životě.

V čem vám čtečka elektronických knih změnila život?

Vyhýbám se té 'zajížďce' do Čech. Nečekám na překlady, nečekám dokonce ani na to, až sem kamión přiveze knížku z Londýna. Jsem díky tomu světoobčanem.

Kupujete si ještě papírové knihy?

Papírovou knížku jsem už dlouho nevzal do ruky. Na Kindlu dokonce šetříte přírodu. A co je důležité – vypadá to jako knížka, ta iluze je docela dokonalá. Iluze, o které víte, to je dobrý kompromis mezi slepotou a všemocným pánembohem. Hle, člověk!

-1