Svobodové zemřelo dítě v koncentráku, Havlová si oblibu musela vybojovat. 5 prvních dam české historie | info.cz

Články odjinud

Svobodové zemřelo dítě v koncentráku, Havlová si oblibu musela vybojovat. 5 prvních dam české historie

Už za měsíc bude jasné, zda někdo Ivanu Zemanovou nahradí v pozici první dámy Česka. Byla by to už 12. žena, která by na Hradě zasedla po boku svého manžela. A jaké byly její předchůdkyně? V minulém článku jsme vám připomněli prvních pět dam Československa. Jaké byly ale životní družky Ludvíka Svobody, Gustava Husáka, Václava Havla a Václava Klause?

Ireně Svobodové zemřelo dítě v koncentračním táboře

Manželka Ludvíka Svobody prožila válečné útrapy i tragickou smrt syna. Výrazně se také zapojovala do charitativních akcí a přispěla ke vzniku SOS dětských vesniček.

Svého budoucího manžela potkala Irena v roce 1923 na plese v Kroměříži a do půl roku byla svatba. Společně se následně přestěhovali na Podkarpatskou Rus, kam byl její manžel jako aktivní voják převelen. Zde se Irena setkala s velkou bídou, která ji prý následně inspirovala k rozsáhlé a celoživotní charitativní práci.

Manželům se narodil syn Miroslav a následně dcera Zoe. V roce 1933 se rodina vrátila zpět na Moravu. Zlomovou chvílí pro rodinu byl okamžik německé okupace. Svoboda odešel do exilu, v čemž ho prý jeho manželka sama podporovala, protože jinak „by se za něj musela stydět“. Irena se aktivně zapojila do odboje, ale stihla se s dcerou Zoe před následným pronásledováním gestapa skrýt na Moravě u známých a na různých místech se schovávaly až do konce války. Syna Miroslava ale Němci zatkli a v necelých 18 letech zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Nacisté za války zabili také Ireninu matku a oba její bratry.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Po válce se Irena začala angažovat u Červeného kříže a po zvolení svého muže do úřadu se zasadila také o zřízení prvních SOS dětských vesniček. Údajně také odmítla bezplatné zásobování prezidentské kuchyně a Svobodovi tak za potraviny platili stejně jako ostatní československé rodiny.

Po manželově nuceném odchodu z funkce v roce 1975 žili v Praze. Zde Irena Svobodová také 17. července 1980 zemřela. Manžela přežila jen o deset měsíců.

Viera Husáková zemřela kvůli zranění ramene

Novinářka a žena Gustava Husáka zemřela tragickou smrtí. Z jejího předčasného odchodu, který byl navíc způsobený přílišnou péčí o její zdraví, se Husák těžko vzpamatovával.

Viera byla Husákovou druhou manželkou. Se svým budoucím mužem se setkala pravděpodobně v redakci časopisu Kultúrný život, kam přispívala. Kvůli budoucímu prezidentovi se prý dokonce rozvedla. Z prvního manželství už měla dvě děti a s Husákem, který měl s předchozí manželkou také dva syny, už společné děti neměli.

Funkci první dámy si Viera ale příliš dlouho neužila. V roce 1977 byla v lázních ve slovenském Bardejově. Protože velice špatně viděla, spadla cestou do ubytovny na schodech. Vlivem zvýšené lámavosti kostí si naštípla ramenní kost. Přestože chtěla ošetřit v lázních, chirurg bratislavského Státního sanatoria Pavol Novák, který se za ní urychleně dostavil, nařídil ošetření v bratislavské nemocnici.

Viera měla na místo doletět vrtulníkem. Ten ale kvůli špatné viditelnosti na bratislavském letišti při přistávání 20. října 1977 havaroval. Prezidentova manželka, které bylo tehdy 54 let, byla na místě mrtvá. Její manžel se už neoženil.

Kdo bude příští první dámou? Profily partnerek kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Olga Havlová byla uvaděčkou v divadle

Jediným českým a československým prezidentem, který měl za své funkční období dvě první dámy, byl Václav Havel. Olga byla o tři roky starší než její muž, kterého údajně poprvé potkala v roce 1953 v pražské kavárně Slavia. Po devíti letech se vzali, ale manželství zůstalo bezdětné.

Oba lákal kulturní život. Havel psal a jeho žena byla prvním čtenářem a kritikem jeho her. Pracovala také jako uvaděčka v Divadle Na zábradlí. S nástupem normalizace ale mohl její manžel publikovat stále méně a postupně se pár přestěhoval na venkovskou usedlost v Podkrkonoší. Na Hrádečku pak žili prakticky až do roku 1989. Z tohoto období pochází také jedno z nejznámějších Havlových děl Dopisy Olze, které psal mezi lety 1979 až 1983 z vězení.

Také Olga se už jako první dáma věnovala charitativním aktivitám. Založila i vlastní nadaci, která měla pomáhat především postiženým a diskriminovaným lidem. Zemřela 27. ledna 1996 po dlouhé těžké nemoci. Tisíce lidí stály frontu na Pražský hrad, aby se mohli jejím ostatkům poklonit a položit květiny.

Dagmar Havlová si popularitu musela vybojovat

Druhou manželkou Václava Havla se stala herečka Dagmar Veškrnová. Poprvé se setkali v roce 1989 v divadle Semafor, kde je seznámil Jiří Suchý. Sňatek uzavřeli v lednu 1997, rok po úmrtí Olgy. Také to bylo důvodem, proč byla Dagmar zpočátku u velké části veřejnosti v nemilosti.

Havlův zdravotní stav, na kterém se podepsalo komunistické vězení, se v průběhu 90. let zhoršoval. Právě v těch chvílích mu byla Dagmar po boku a právě to bylo také důvodem, že se její reputace u Čechů značně vylepšila. Společně s manželem založili nadaci Vize 97, která pomáhá především v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací.

V roce 2005 se Dagmar už jako bývalá první dáma po 11leté pauze vrátila k divadlu a stala se členkou souboru Divadla na Vinohradech. O manžela se starala až do jeho smrti 18. prosince 2011. Společně neměli žádné děti, Dagmar má ale z předchozího manželství dceru Ninu.

Livia Klausová si soukromí střeží

Když na Hradě Václava Havla vystřídal Václav Klaus, uvedl tím do role první dámy také svoji manželku Livii. Zapálení ekonomové se setkali v 60. letech na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1968 byla svatba a následující rok se jim narodil syn Václav. V roce 1974 pak Livia porodila ještě Jana.

Svého manžela doprovázela při všech ceremoniích a státních návštěvách, údajně jí ale trochu vadilo, že ji společnost bere už především jako manželku prezidenta a ne jako špičkovou ekonomku. Své soukromí si pečlivě střeží.

Po skončení manželova mandátu se ale neuchýlili do ústraní. Už od prosince 2013 se Livia stala z pověření Rusnokovy úřednické vlády českou velvyslankyní na Slovensku, kde působí dodnes.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Matzner: Kdo bude dědit, když nenapíšete závěť? Možná i ten, koho nechcete

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | V případech, kdy nedojde k dědění na základě závěti nebo dědické smlouvy, jakožto „silnějších“ dědických titulů, přichází na řadu tzv. zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti. Právě na jejím základě dědí pozůstalost jednotliví dědicové v pořadí, které stanoví zákon a podle něhož je v podobných případech nutné postupovat. Právní úpravu zákonné dědické posloupnosti lze najít občanském zákoníku. Pojďme se zblízka podívat na tento zákonný postup a na pořadí jednotlivých dědiců při tomto způsobu nabývání dědictví.

Při absenci závěti nebo dědické smlouvy, kterou by zůstavitel pozůstalost mezi dědice rozdělil na základě své vlastní vůle, je třeba pozůstalost mezi dědice rozdělit podle zákonných pravidel. V takovém případě se pozůstalost mezi dědice dělí podle jejich příslušnosti k jednotlivým dědickým třídám, které jsou definovány v občanském zákoníku, a to v poměru, který rovněž stanový zákon. Pokud nedědí žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se v takovém případě hledí, jako by byl zákonným dědicem.

K podobným situacím sice dochází relativně zřídka, nejsou však zase tak ojedinělé, zejména pak v případech, kdy je dědictví zjevně předluženo a dědicové jej odmítnou právě kvůli tomu, aby jim nevznikla povinnost dluhy po smrti zůstavitele hradit z osobních prostředků. V takových případech bude značně pravděpodobné, že dědictví připadne státu, pokud od něj dědicové „dají ruce pryč“. Vraťme se však k jednotlivým třídám dědiců tak, jak jsou definovány v občanském zákoníku.

Link

Zákonní dědicové

Zákon rozlišuje celkem šest tříd dědiců, kteří postupně nastupují k dědění s ohledem na to, zda dědicové z předchozí třídy dědí či nikoliv. V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a manžel zůstavitele, a to každý stejným dílem. Pokud nedědí některý zůstavitelův potomek, potom nabývá jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

Pokud však z nějakého důvodu nedědí ani zůstavitelovi potomci (např. zůstavitel žádné děti neměl nebo zemřeli ještě před ním), dědí ve druhé dědické třídě jeho manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o společnou domácnost. Takovouto spolužijící osobou bývá zpravidla partner zůstavitele, který nebyl se zůstavitelem ve svazku manželském. Příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených nebo třeba „spolubydlení“ na studentské koleji ovšem k naplnění uvedeného předpokladu většinou nepostačuje. Dědicové v druhé dědické třídě dědí stejným dílem, manžel však dědí vždy minimálně polovinu pozůstalosti.

Nedědí-li ani manžel ani žádný z rodičů, nastupují ve třetí dědické třídě zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří s ním žili nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Tito dědicové dědí již všichni stejným dílem, přičemž pokud nedědí některý ze sourozenců zůstavitele, tak jeho dědický podíl nabývají rovným dílem jeho děti. Až když nedědí žádný dědic ve třetí třídě, nastupují ve čtvrté dědické třídě prarodiče zůstavitele, kteří dědí (podobně jako dědicové ve třetí třídě) stejným dílem.

Link

Pokud ani ve čtvrté dědické třídě nedědí žádní dědicové, dědí v páté dědické třídě pouze prarodiče rodičů zůstavitele, přičemž prarodičům zůstavitelova otce v takovém případě připadne polovina dědictví a prarodičům zůstavitelovy matky polovina druhá. V poslední, šesté, třídě dědiců pak dědí děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, a to opět každý stejným dílem.

Dědická způsobilost

Přesto, že zákonem vymezených šest dědických tříd by mělo být dost na to, aby některému z dědiců (ať už je to manžel, zůstavitelovi děti, rodiče, prarodiče atd.) pozůstalost připadla, není to vždy zcela samozřejmé. Třeba v případech, kdy dědicové sice faktický existují, ale jsou nezpůsobilí k dědění nebo dědictví sami výslovně odmítnou.

Z dědického práva jsou totiž automaticky vyloučeni ti dědicové, kteří se vůči zůstaviteli dopustili například trestného činu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli (např. zatajením, zfalšováním nebo zničením zůstavitelovi závěti), domácího násilí či zneužití rodičovské odpovědnosti – jde-li o dědění rodiče po jeho dítěti, jakožto zůstaviteli.

Možnost odmítnout dědictví

Dědic má rovněž právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout. Ve většině případů půjde o ochranu dědice před zůstavitelovými dluhy, jelikož součástí pozůstalosti je nejen majetek zůstavitele, ale i jeho dluhy. Pokud dluhy zůstavitele převyšují hodnotu jeho majetku, pak bude pozůstalost předlužena a dá se samozřejmě očekávat, že žádný z dědiců nebude mít zájem takovou pozůstalost nabýt a dluhy zůstavitele hradit z vlastního majetku.

Link

Odmítnutí dědictví však vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice o jeho právu dědictví odmítnout vyrozumí. U předlužené pozůstalosti je proto důležité uvedenou lhůtu nepromeškat, jelikož poté by právo odmítnout dědictví nenávratně zaniklo. Pokud dědic má své jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Dále je potřeba si také dát pozor na to, aby nedošlo k odmítnutí dědictví pod nějakou podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti – v takovém případě by totiž bylo odmítnutí dědictví neplatné.  

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. je zakladatel advokátní kanceláře Matzner et. al. 

44509