Svobodové zemřelo dítě v koncentráku, Havlová si oblibu musela vybojovat. 5 prvních dam české historie | info.cz

Články odjinud

Svobodové zemřelo dítě v koncentráku, Havlová si oblibu musela vybojovat. 5 prvních dam české historie

Už za měsíc bude jasné, zda někdo Ivanu Zemanovou nahradí v pozici první dámy Česka. Byla by to už 12. žena, která by na Hradě zasedla po boku svého manžela. A jaké byly její předchůdkyně? V minulém článku jsme vám připomněli prvních pět dam Československa. Jaké byly ale životní družky Ludvíka Svobody, Gustava Husáka, Václava Havla a Václava Klause?

Ireně Svobodové zemřelo dítě v koncentračním táboře

Manželka Ludvíka Svobody prožila válečné útrapy i tragickou smrt syna. Výrazně se také zapojovala do charitativních akcí a přispěla ke vzniku SOS dětských vesniček.

Svého budoucího manžela potkala Irena v roce 1923 na plese v Kroměříži a do půl roku byla svatba. Společně se následně přestěhovali na Podkarpatskou Rus, kam byl její manžel jako aktivní voják převelen. Zde se Irena setkala s velkou bídou, která ji prý následně inspirovala k rozsáhlé a celoživotní charitativní práci.

Manželům se narodil syn Miroslav a následně dcera Zoe. V roce 1933 se rodina vrátila zpět na Moravu. Zlomovou chvílí pro rodinu byl okamžik německé okupace. Svoboda odešel do exilu, v čemž ho prý jeho manželka sama podporovala, protože jinak „by se za něj musela stydět“. Irena se aktivně zapojila do odboje, ale stihla se s dcerou Zoe před následným pronásledováním gestapa skrýt na Moravě u známých a na různých místech se schovávaly až do konce války. Syna Miroslava ale Němci zatkli a v necelých 18 letech zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Nacisté za války zabili také Ireninu matku a oba její bratry.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Po válce se Irena začala angažovat u Červeného kříže a po zvolení svého muže do úřadu se zasadila také o zřízení prvních SOS dětských vesniček. Údajně také odmítla bezplatné zásobování prezidentské kuchyně a Svobodovi tak za potraviny platili stejně jako ostatní československé rodiny.

Po manželově nuceném odchodu z funkce v roce 1975 žili v Praze. Zde Irena Svobodová také 17. července 1980 zemřela. Manžela přežila jen o deset měsíců.

Viera Husáková zemřela kvůli zranění ramene

Novinářka a žena Gustava Husáka zemřela tragickou smrtí. Z jejího předčasného odchodu, který byl navíc způsobený přílišnou péčí o její zdraví, se Husák těžko vzpamatovával.

Viera byla Husákovou druhou manželkou. Se svým budoucím mužem se setkala pravděpodobně v redakci časopisu Kultúrný život, kam přispívala. Kvůli budoucímu prezidentovi se prý dokonce rozvedla. Z prvního manželství už měla dvě děti a s Husákem, který měl s předchozí manželkou také dva syny, už společné děti neměli.

Funkci první dámy si Viera ale příliš dlouho neužila. V roce 1977 byla v lázních ve slovenském Bardejově. Protože velice špatně viděla, spadla cestou do ubytovny na schodech. Vlivem zvýšené lámavosti kostí si naštípla ramenní kost. Přestože chtěla ošetřit v lázních, chirurg bratislavského Státního sanatoria Pavol Novák, který se za ní urychleně dostavil, nařídil ošetření v bratislavské nemocnici.

Viera měla na místo doletět vrtulníkem. Ten ale kvůli špatné viditelnosti na bratislavském letišti při přistávání 20. října 1977 havaroval. Prezidentova manželka, které bylo tehdy 54 let, byla na místě mrtvá. Její manžel se už neoženil.

Kdo bude příští první dámou? Profily partnerek kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Olga Havlová byla uvaděčkou v divadle

Jediným českým a československým prezidentem, který měl za své funkční období dvě první dámy, byl Václav Havel. Olga byla o tři roky starší než její muž, kterého údajně poprvé potkala v roce 1953 v pražské kavárně Slavia. Po devíti letech se vzali, ale manželství zůstalo bezdětné.

Oba lákal kulturní život. Havel psal a jeho žena byla prvním čtenářem a kritikem jeho her. Pracovala také jako uvaděčka v Divadle Na zábradlí. S nástupem normalizace ale mohl její manžel publikovat stále méně a postupně se pár přestěhoval na venkovskou usedlost v Podkrkonoší. Na Hrádečku pak žili prakticky až do roku 1989. Z tohoto období pochází také jedno z nejznámějších Havlových děl Dopisy Olze, které psal mezi lety 1979 až 1983 z vězení.

Také Olga se už jako první dáma věnovala charitativním aktivitám. Založila i vlastní nadaci, která měla pomáhat především postiženým a diskriminovaným lidem. Zemřela 27. ledna 1996 po dlouhé těžké nemoci. Tisíce lidí stály frontu na Pražský hrad, aby se mohli jejím ostatkům poklonit a položit květiny.

Dagmar Havlová si popularitu musela vybojovat

Druhou manželkou Václava Havla se stala herečka Dagmar Veškrnová. Poprvé se setkali v roce 1989 v divadle Semafor, kde je seznámil Jiří Suchý. Sňatek uzavřeli v lednu 1997, rok po úmrtí Olgy. Také to bylo důvodem, proč byla Dagmar zpočátku u velké části veřejnosti v nemilosti.

Havlův zdravotní stav, na kterém se podepsalo komunistické vězení, se v průběhu 90. let zhoršoval. Právě v těch chvílích mu byla Dagmar po boku a právě to bylo také důvodem, že se její reputace u Čechů značně vylepšila. Společně s manželem založili nadaci Vize 97, která pomáhá především v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací.

V roce 2005 se Dagmar už jako bývalá první dáma po 11leté pauze vrátila k divadlu a stala se členkou souboru Divadla na Vinohradech. O manžela se starala až do jeho smrti 18. prosince 2011. Společně neměli žádné děti, Dagmar má ale z předchozího manželství dceru Ninu.

Livia Klausová si soukromí střeží

Když na Hradě Václava Havla vystřídal Václav Klaus, uvedl tím do role první dámy také svoji manželku Livii. Zapálení ekonomové se setkali v 60. letech na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1968 byla svatba a následující rok se jim narodil syn Václav. V roce 1974 pak Livia porodila ještě Jana.

Svého manžela doprovázela při všech ceremoniích a státních návštěvách, údajně jí ale trochu vadilo, že ji společnost bere už především jako manželku prezidenta a ne jako špičkovou ekonomku. Své soukromí si pečlivě střeží.

Po skončení manželova mandátu se ale neuchýlili do ústraní. Už od prosince 2013 se Livia stala z pověření Rusnokovy úřednické vlády českou velvyslankyní na Slovensku, kde působí dodnes.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Jak chce ODS vyhrát volby, když jsou největším dramatem jejího sjezdu dvě prohry?

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Staronový šéf ODS Petr Fiala na kongresu strany vyhlásil další velké vítězné tažení. „Prostě budeme rozdávat karty. A připravíme nový vládní program, například s názvem: Pro zemi, která opět vítězí,“ nadchl se Fiala v projevu hlavně sám sebou. Proč ne, jen je tu malý problém: jak chce ODS vítězit a rozdávat vládní karty, když jsou nejviditelnějším výstupem z jejího sjezdu dvě prohry?

Ano, samozřejmě myslím nezvolení Alexandry Udženije a Pavla Novotného. Prvně jmenovaná přijela na sjezd jako první místopředsedkyně strany a ve stejné funkci z něj měla i odjíždět, delegáti ale řekli ne. Místo toho se Udženija vrací domů jako „žena minulosti“, díky níž se dvojkou ODS málem stal hubatý řeporyjský starosta Novotný. Jenže i ten ze sjezdu odjížděl jako poražený, když ho spolustraníci radši zatípili hned dvakrát: nejdřív ho nezvolili prvním místopředsedou a poté ani tím řadovým.

Ironie je, že nezvolení obou úplně zastínilo zvolení Fialy šéfem strany. Možná i proto, že se jím stal už počtvrté a potřetí naprosto hladce bez protikandidáta, což vždy slibuje zhruba stejné velké drama jako 1126. díl Ordinace v růžové zahradě. Jenže bez vítězného dramatu nebývá ani volební vítězství. A zvlášť zatípnutí Novotného by ODS mohlo bolet. Právě on je totiž poslední dobou nejviditelnějším politikem ODS, byť si své minuty slávy zajišťuje méně konzervativně.

Link

I proto na webu vidělo právě jeho projev, v němž delegátům sjezdu vmetl, že „nemají koule“, nepíše o nich ani „regionální příloha Rudého práva“ a navrch ještě přidal pár politicky méně korektních slov, víc lidí, než si chtělo pustit řeči všech ostatních kandidátů dohromady. Jenže takhle se fakt nerozdávají vládní karty. A mimochodem: Novotný mohl být aspoň jediným novým jménem ve vedení ODS, protože její „nový“ místopředseda Alexandr Vondra se jen vrací do své staré funkce.

A je tu ještě jiná a stejně příznačná ironie. Když ještě ODS skutečně rozdávala vládní karty, protože volby vyhrávala nejen na vlastních kongresech, bývaly její sjezdy dvoudenními dramaty, kde se delegáti jen neplácali po zádech a místo „vítězných“ anestetik si dopřávali i starou dobrou nenávist, která nejlíp tříbí funkce i program. Když teď ovšem ODS kroutí už druhé volební období v opozici, vystačí si s jediným dnem. A nejen to. Když ve volbě vybouchla Udženija, zažili v ODS dvouhodinový personální blackout, protože na druhou největší funkci prostě neměli nikoho jiného.

Link

Navíc právě tyhle dvě hodiny nakonec delegátům chyběly k tomu, aby projednali onen „vítězný“ program. Přitom právě diskusí o programu, která bývala bouřlivá a sváděla i k mnoha momentům nepříjemné pravdy, kdysi ODS své kongresy začínala. A že to bývala zábava, jíž bývaly plné nejen „regionální přílohy Rudého práva“, jak by pravil „divočák“ z Řeporyjí. Fiala o něm před časem řekl, že je výjimkou, kterou si ODS může dovolit. Na kongresu ale strana ukázala, že si nemůže dovolit ani jeho.           

44162