Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb | info.cz

Články odjinud

Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb

Josef Toman, který chtěl kandidovat na prezidenta a vnitro jej nezaregistrovalo kvůli nedostatku občanských podpisů, hledá zastání u Ústavního soudu. Ve stížnosti zveřejněné na svém webu poukazuje na domnělou podjatost Nejvyššího správního soudu (NSS), který v prosinci zamítl jeho stížnost. Dále žádá registraci své kandidátní listiny a odklad voleb o 60 dní, případně dle úvahy Ústavního soudu.

Soud se stížností podanou na konci roku zabývá, potvrdila ČTK mluvčí Miroslava Sedláčková. Soud podle ní připravuje podklady pro rozhodnutí, soudcem zpravodajem je Jan Musil. Před prvním kolem prezidentských voleb by se mělo příští týden uskutečnit ještě jedno pravidelné neveřejné zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, do jehož pravomoci spadají volební záležitosti.

Toman se označuje za stratéga a konspiračního teoretika. Chtěl kandidovat na prezidenta s podporou občanů. Podmínkou je alespoň 50 000 podpisů. Toman tvrdil, že jich má zhruba 75 000 a že je odeslal na vnitro, podle úředníků však v krabicích bylo jen 11 občanských podpisů, zbytek tvořily prázdné listy. Podle NSS Toman neprokázal krádež či záměnu archů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

V ústavní stížnosti Toman tvrdí, že NSS byl vůči němu podjatý, už dříve naznačoval, že předseda soudu a člen jeho volebního senátu Josef Baxa náleží ke svobodným zednářům. Tomanovi vadí také to, že NSS v jeho záležitosti nenařídil veřejné jednání, kde by mohl svá tvrzení rozvést a doložit.

„Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek a aby se ČR stala skutečným právním státem,“ stojí ve stížnosti. Celkově prý NSS nedopřál sluchu Tomanovým argumentům a předkládaným důkazům.

Na soudy se obrátila také nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, zpochybnila pět uchazečů o Hrad kvůli vícenásobným podpisům poslanců a senátorů. Neuspěla u NSS ani u Ústavního soudu, který její podnět ve středu odmítl. Avizovala, že si bude znovu stěžovat po volbách.

Znáte pravomoci českého prezidenta? Přehledný seznam všeho, co hlava státu může, najdete zde>>>

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Marek Hilšer a expremiér, nyní manažer Mirek Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Petr Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Pili vodu plnou lidských výkalů, pak k smrti zvraceli. I to byl Londýn královny Viktorie

Pili vodu plnou lidských výkalů, pak k smrti zvraceli. I to byl Londýn královny Viktorie

SVĚTOVÉ EPIDEMIE |  Epidemie cholery udeřily na Evropu z dosti paradoxních důvodů: starý kontinent byl totiž v 19. století plný naprostých kontrastů. Na jednu stranu se rychle modernizoval, obchodníci bohatli, hodně cestovali a měli styky se zahraničím, což výrazně zjednodušovaly a zrychlovaly nové vynálezy spojené s probíhající průmyslovou revolucí. Mnoho lidí ale také žilo v otřesné chudobě a bídě, doslova ze dne na den. Oba způsoby života svědčily přenosu nemocí, zvláště když skoro všechny naopak spojovaly příšerné hygienické návyky z dob minulých, skoro až ze středověku. Že je třeba postavit kanalizaci a s exkrementy zacházet jinak než dosud, mocné v řadě zemí přesvědčila právě až cholera. Kvůli ní ale zemřely – a bohužel stále umírají – miliony lidí.

Citat

Velká Británie byla v 19. století v mnohém na vrcholu. Ovládala podstatnou část světa i takřka globální obchod. Jeho prostřednictvím se ale do Evropy dostaly rovněž epidemie cholery. Nemoc měla svůj původ podle všeho v Indii, rychle se ale rozšiřovala po celém světě, kromě Evropy se jí nevyhnuly ani Amerika a Afrika.

Nakažení v křečích zvraceli, trpěli průjmy a nakonec dehydrovaní umírali. Stejně jako například u morových ran lidé nejprve nechápali, odkud se cholera bere, mysleli si, že se šíří vzduchem. Skutečnost je ale jiná, jak dnes popisuje na svém webu i organizace Lékaři bez hranic, která s touto nemocí dodnes, zvláště v Africe, bojuje. „Choleru způsobuje bakterie Vibrio cholerae, která nutí buňky tvořící výstelku střeva produkovat velké množství tekutiny, což vede k těžkým průjmům a zvracení. Infekce se šíří požitím jídla či vody kontaminované fekáliemi nebo zvratky někoho, kdo je nemocí infikován. Kontaminace jídla či zdroje vody může vést k masivnímu rozšíření nemoci v krátkém čase, a to obzvláště v přelidněných oblastech, jako jsou slumy či uprchlické tábory,“ uvádí neziskovka.

HTML box

K tomuto poznání ale museli lékaři nejprve dojít. Stalo se tak v Londýně, kde odkaz cholery dodnes svým způsobem výrazně žije v městské architektuře, v umění i kolektivní historické paměti, o čemž svědčí i podrobné a inspirativní webové stránky Cholera and The Thames. Právě na Londýně 19. století si tak paradoxy tehdejších časů můžeme dobře ilustrovat a ony zmiňované kontrasty si lépe vysvětlit.

Špína všude kolem

Vláda královny Viktorie, trvající dlouhých 63 let od roku 1837 až do roku 1901, je dodnes prodchnuta romantickými představami, podloženými budováním impéria, nádherným oblečením i velkolepými stavbami, které dělají Londýn Londýnem. Rovněž ale šlo, minimálně v prvních desetiletích viktoriánské Anglie, o dobu plnou chudinských čtvrtí a otřesných hygienických podmínek.

Link

Na jednu stranu se nepřipouštělo, aby dámy chodily bez korzetů a rukavic a pánové se nechali na ulici vidět bez klobouků, na druhou stranu ale i ti nejelegantnější a nejbohatší si stále schovávali pod postele nočníky a ne úplně často se myli. Splachovací toalety se rozšiřovaly zhruba od poloviny 19. století, a to dosti pomalu s výraznými „porodními“ bolestmi. Ani z nich totiž nebylo mnohdy odpad kam odvádět.

Obsah nočníků a záchodů tak často končil třeba na ulici plné i jiného nevábného odpadu. Používat třeba odpadkové koše totiž tehdy, zvláště třeba při procházce, napadlo jen málokoho. Do toho byly ulice plné zvířat a kočárů a povozů tažených koňmi. Lidské výkaly se v té době zkrátka mísily s těmi koňskými a z domů a z ulic se dostávaly také dál, do Temže, stejně jako do studen. Právě odtud se zase čerpala voda: na pití, na vaření, na praní, na cokoliv. Šlo tak o nechutný a nekonečný kolotoč, na který upozornil i pozdější proslulý fyzik Michael Faraday (1791-1867) namáčením bílých listů do řeky. Ty okamžitě měnily svou barvu a konzistenci.

6256432:article:false:false:false

Špína ale byla všudypřítomná. Třeba spisovatel Michel Faber popisuje ve svém velkolepém románu Kvítek karmínový a bílý hejna holubů na Trafalgarském náměstí, s nimiž se lidé nadšeně fotí a co více, dokonce je krmí. Dnes už je nepředstavitelné, že tehdy fungovaly na podobných náměstích stánky specializované vysloveně na holubí zob.

Link

Nešlo tak jen o vyměšování, popsané „čištění“ nočníků se ostatně postupně začalo postihovat, ale o obecnější představy lidí o hygieně. Řešíme sice Londýn, ale třeba Praha si s ním v mnohém nezadala, dobovou atmosféru můžeme načerpat z jiného románu, Lorda Morda od Miloše Urbana. Rozdíl byl ale v tom, že Praha nebyla zdaleka tak globální a také v ní nežilo tolik lidí jako v Londýně.

Modernizace měst vyvolaná cholerou

Hlavní problém spojený s cholerou ale spočíval opravdu ve vodě, což naplno prokázal doktor John Snow (1813-1858) svými experimenty s jednotlivými studnami. Lidé měli sice pořád tendenci věřit všemu možnému, třeba i tomu, že cholera nemá žádný racionální důvod a jde o boží trest, kterému je nutné se podvolit, ale na Snowovu stranu se po nějakém čase přidal i reverend Henry Whitehead (1825-1896). Postupně lidem ukázali, že některé zdroje vody mohou být skutečně vadné, zatímco u jiných nebezpečí nehrozí.

Situace ve městě ale zůstávala i nadále katastrofální a vyvrcholila takzvaným Velkým zápachem v červenci roku 1858. I vzhledem k tomu, že poslanci zasedali, a stále zasedají, ve Westminstru přímo u řeky, řekli si, že už to tak dál nejde. Joseph Bazalgette (1819-1891) následně vybudoval důmyslnou kanalizaci, která ovlivňuje tvář hlavního města Velké Británie dodnes.

Link

Cholera si tak vyžádala množství obětí, rovněž ale přispěla k celkové modernizaci Evropy a podstatné části světa. Tedy alespoň zemí, v nichž si uvědomili, že je potřebné postavit takový systém, který odvede splašky a nečistoty do „bezpečných“ míst.

Bohužel, cholera není ale jen otázkou minulosti. „Riziko propuknutí cholery je vysoké zejména po katastrofách, jakou bylo například zemětřesení na Haiti v roce 2010, nemoc může ale udeřit kdekoli. Situace je obzvlášť problematická v období dešťů, kdy jsou domy a latríny zatopené a kontaminovaná voda se shromažďuje ve stojatých kalužích,“ uvádějí na svém webu Lékaři bez hranic. 

„Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihne cholera ročně 1,3 až 4 miliony lidí po celém světě a je příčinou 21 000 až 143 000 úmrtí. V roce 2017 léčili Lékaři bez hranic na choleru 63 700 pacientů,“ dodávají.