Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb | info.cz

Články odjinud

Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb

Josef Toman, který chtěl kandidovat na prezidenta a vnitro jej nezaregistrovalo kvůli nedostatku občanských podpisů, hledá zastání u Ústavního soudu. Ve stížnosti zveřejněné na svém webu poukazuje na domnělou podjatost Nejvyššího správního soudu (NSS), který v prosinci zamítl jeho stížnost. Dále žádá registraci své kandidátní listiny a odklad voleb o 60 dní, případně dle úvahy Ústavního soudu.

Soud se stížností podanou na konci roku zabývá, potvrdila ČTK mluvčí Miroslava Sedláčková. Soud podle ní připravuje podklady pro rozhodnutí, soudcem zpravodajem je Jan Musil. Před prvním kolem prezidentských voleb by se mělo příští týden uskutečnit ještě jedno pravidelné neveřejné zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, do jehož pravomoci spadají volební záležitosti.

Toman se označuje za stratéga a konspiračního teoretika. Chtěl kandidovat na prezidenta s podporou občanů. Podmínkou je alespoň 50 000 podpisů. Toman tvrdil, že jich má zhruba 75 000 a že je odeslal na vnitro, podle úředníků však v krabicích bylo jen 11 občanských podpisů, zbytek tvořily prázdné listy. Podle NSS Toman neprokázal krádež či záměnu archů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

V ústavní stížnosti Toman tvrdí, že NSS byl vůči němu podjatý, už dříve naznačoval, že předseda soudu a člen jeho volebního senátu Josef Baxa náleží ke svobodným zednářům. Tomanovi vadí také to, že NSS v jeho záležitosti nenařídil veřejné jednání, kde by mohl svá tvrzení rozvést a doložit.

„Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek a aby se ČR stala skutečným právním státem,“ stojí ve stížnosti. Celkově prý NSS nedopřál sluchu Tomanovým argumentům a předkládaným důkazům.

Na soudy se obrátila také nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, zpochybnila pět uchazečů o Hrad kvůli vícenásobným podpisům poslanců a senátorů. Neuspěla u NSS ani u Ústavního soudu, který její podnět ve středu odmítl. Avizovala, že si bude znovu stěžovat po volbách.

Znáte pravomoci českého prezidenta? Přehledný seznam všeho, co hlava státu může, najdete zde>>>

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Marek Hilšer a expremiér, nyní manažer Mirek Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Petr Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Korporace z Česka odvádějí biliony a politici to neřeší. Jde i o vaše mzdy, varuje Švihlíková

Až půl bilionu korun odvedou z Česka zahraniční subjekty, které zde podnikají prostřednictvím dceřinných společností, říká ekonomka Ilona Švihlíková. „Politici jsou natolik spjatí s obdobím transformace a řeší hlavně otázku vlastního kariérního přežití, takže by museli popřít sami sebe, aby se na tom něco změnilo,“ dodává Švihlíková, podle které v Česku funguje tzv. rentiérský kapitalismus. Jakou cestou se máme vydat, abychom nebyli závislou ekonomikou? Kým se máme inspirovat? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

„Když oslavujeme třicet let kapitalismu, měli bychom se na věc podívat hlavně analyticky, vyhodnotit chyby a poučit se z nich,“ říká Švihlíková v rozhovoru s Pavlem Štruncem. Podle ní se Česku podařilo znovu se integrovat do světové ekonomiky, ale již od samého počátku to bylo provázeno silným vlivem nadnárodních korporací, který jsme ignorovali. „Postavili jsme se do role závislé ekonomiky až ekonomické kolonie. Máme tu velkou přítomnost zahraničního kapitálu, počátky transformace byly ovlivněny Washingtonským konsensem, tedy že konkurenceschopnosti dosáhneme tím, že budeme laciní – devalvujeme měnu a budeme poskytovat levnou práci,“ vysvětluje.

Link

Podle Švihlíkové je důležité v debatách o udržitelnosti současného stavu od sebe oddělit demokracii a neoliberální kapitalismus, respektive rentiérský kapitalismus, jak nazývá současné ekonomické uspořádání v Česku. „Posloužili jsme jako experimentální laboratoř toho, jak moc lze do ekonomiky onen neoliberální kapitalismus implementovat,“ říká Švihlíková a dodává, že mateřské korporace z ekonomicky vyspělých zemí každoročně prostřednictvím dceřinných společností vyvedou až půl bilionu korun. „Ty peníze nám chybí a naše ekonomika to pociťuje. Politici se pak hádají o desítky miliard, ale řádově větší částky, které nám utíkají, neřeší,“ dodává Švihlíková.

Link

Politici podle Švihlíkové nejsou schopni nic dělat, jelikož jsou natolik spjati s ekonomickou transformací, že by pro změnu museli popřít sami sebe. „Nemůžeme jen udržovat status quo a na první místo klást vlastní politické přežití. Nadto nevidím politiky, kteří by byli dominantně odpovědní Česku a jeho voličům. Tuto odpovědnost pociťují hlavně vůči Berlínu a Bruselu,“ říká a dodává, že ekonomické velmoci, a to i ty evropské, vždy činí rozhodnutí výhodná hlavně pro ně samotné, akorát se to snaží zaobalit pod jakési evropské zájmy. „Světová ekonomika nestojí na hodnotách lidství a lásky, ale na čistém kalkulu,“ uzavírá Švihlíková.

Starší epizody pořadu Štrunc! naleznete ZDE

6020148:article:false:false:false