Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb | info.cz

Články odjinud

Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb

Josef Toman, který chtěl kandidovat na prezidenta a vnitro jej nezaregistrovalo kvůli nedostatku občanských podpisů, hledá zastání u Ústavního soudu. Ve stížnosti zveřejněné na svém webu poukazuje na domnělou podjatost Nejvyššího správního soudu (NSS), který v prosinci zamítl jeho stížnost. Dále žádá registraci své kandidátní listiny a odklad voleb o 60 dní, případně dle úvahy Ústavního soudu.

Soud se stížností podanou na konci roku zabývá, potvrdila ČTK mluvčí Miroslava Sedláčková. Soud podle ní připravuje podklady pro rozhodnutí, soudcem zpravodajem je Jan Musil. Před prvním kolem prezidentských voleb by se mělo příští týden uskutečnit ještě jedno pravidelné neveřejné zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, do jehož pravomoci spadají volební záležitosti.

Toman se označuje za stratéga a konspiračního teoretika. Chtěl kandidovat na prezidenta s podporou občanů. Podmínkou je alespoň 50 000 podpisů. Toman tvrdil, že jich má zhruba 75 000 a že je odeslal na vnitro, podle úředníků však v krabicích bylo jen 11 občanských podpisů, zbytek tvořily prázdné listy. Podle NSS Toman neprokázal krádež či záměnu archů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

V ústavní stížnosti Toman tvrdí, že NSS byl vůči němu podjatý, už dříve naznačoval, že předseda soudu a člen jeho volebního senátu Josef Baxa náleží ke svobodným zednářům. Tomanovi vadí také to, že NSS v jeho záležitosti nenařídil veřejné jednání, kde by mohl svá tvrzení rozvést a doložit.

„Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek a aby se ČR stala skutečným právním státem,“ stojí ve stížnosti. Celkově prý NSS nedopřál sluchu Tomanovým argumentům a předkládaným důkazům.

Na soudy se obrátila také nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, zpochybnila pět uchazečů o Hrad kvůli vícenásobným podpisům poslanců a senátorů. Neuspěla u NSS ani u Ústavního soudu, který její podnět ve středu odmítl. Avizovala, že si bude znovu stěžovat po volbách.

Znáte pravomoci českého prezidenta? Přehledný seznam všeho, co hlava státu může, najdete zde>>>

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Marek Hilšer a expremiér, nyní manažer Mirek Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Petr Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Dejme Praze šanci, vyškrtněme ji z UNESCO

Holec: Dejme Praze šanci, vyškrtněme ji z UNESCO

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | V médiích v týdnu vyšel nenápadný „komerční článek“ Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), který měl způsobit velkou „kauzu“. Naši přední architekti v něm totiž kritizují posvátné UNESCO za to, jakou škodu v rámci své „ochrany“ páchá v Praze. A nejen to: dokonce se tu dočtete, že bychom kvůli její záchraně měli metropoli klidně nechat vyškrtnout ze seznamu UNESCO, aby se mohla architektonicky zase normálně a svobodně rozvíjet a nebyla jen skanzenem pro turisty.  

 

Žádná kauza se ale nestala, což vám o UNESCO řekne asi nejvíc. Pokaždé, když tahle vznešená instituce, jíž bychom nejen v Praze měli za její služby spíš zapsat na seznam „nežádoucích“, pošle do Česka nějakou kritiku nebo další diktát, jsou toho plná média. A pokaždé navíc úplně stejným stylem: veškeré zpravodajství bývá „ohnuté“ ve prospěch UNESCO tak jednoznačně, že nepotřebujete žádnou drahou mediální analýzu, abyste hned pochopili, kdo tady vládne: ne Pražané, jimi zvolení politici nebo odborníci, ale zahraniční úředníci podporovaní domácími lobbistickými skupinami.

UNESCO je totiž jakýsi nadnárodní výbor dobra, jemuž se prostě nevzdoruje. Článek SAR samozřejmě nevyšel právě nyní náhodou – politici a úřady totiž zrovna připravují oficiální reakci na kritickou zprávu UNESCO, podle kterého by po vzoru sebevědomější Vídně neměli znovu jen „přijmout pokornou roli provinilého učedníka, ale hájit naše zájmy a důsledně argumentovat uznávanou úrovní naší památkové péče“.

„Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu, a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet,“ říká v článku známý architekt a vysokoškolský profesor Zdeněk Fránek.

Link

UNESCO ale nyní nekritizují jen architekti, ale i politici, což je nové. Ti si totiž až doteď netroufli říct ani slovo, protože UNESCO má podobnou auru dobra jako kněz Tomáš Halík; jediné zlé slovo proti a smažíte se v pekle. „Doporučení ze strany UNESCO by neměla být vnímána jako jednostranné direktivum, jakýsi protektorát. Je skutečně zvláštní, a myslím, že jde o vstup do našich vnitřních záležitostí, pokud je požadováno, abychom posílali projekty nad deset pater k posouzení do Paříže,“ říká například architekt a pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Na pražském magistrátu není sám. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče u nás máme dvě znepřátelené skupiny: podle jedné Praha musí kvůli zapsání na seznam UNESCO v roce 1992 prostě všechno zakonzervovat, zatímco podle té druhé máme samozřejmě své historické hodnoty chránit, město se ale musí dál rozvíjet, abychom v něm mohli i žít, což od měst obvykle chceme. „A to je náš základní konflikt, který nikdy nebyl vyřešen, a pokud si ho sami mezi sebou nevyřešíme, tak s UNESCO nebude klid,“ myslí si Boháč.

Problém je, že UNESCO zkouší suplovat českou i pražskou vládu. Jeho zpráva kritizuje návrh nového stavebního zákona, pražský Metropolitní plán či různé chystané i dokončené stavby. SAR za ní navíc vidí i domácí odpůrce nové výstavby a rozvoje, kteří do Paříže posílají svou kritiku. Bonzování, říká se tomu. A nejde jen o Prahu, ta má ještě velké štěstí v neštěstí ve srovnání s tím, jakou turistickou zkázu UNESCO pomohlo způsobit v Českém Krumlově. Místním tady v podstatě sebralo jejich město a dalo ho turistům.

Link

Ne, nejsem takový kacíř, abych chtěl na Staroměstském náměstí postavit další Palác kultury – i když více kultury by zdejší turistické zlodějině určitě prospělo. Kdo ale potřebuje UNESCO, které se navíc vedle památkově chráněného centra mohutně angažuje i na periferii, jež stále připomíná vybombardovaný Berlín? Třeba na Pankráci organizace bojuje i proti bytovým domům uznávaného architekta Pleskota.

Vídeň UNESCO vzdoruje a Drážďany se prostě nechaly z jeho seznamu vyškrtnout, protože města mají primárně patřit lidem, co v nich žijí, a ne nadnárodním byrokratům a turistům. Vezměme si proto příklad z Němců. Stejně jako máme rádi jejich auta nebo dálnice, protože je nestaví ze starých pneumatik a zatáčky umí naklopit po směru jízdy, nechme i Prahu vyškrtnout ze seznamu UNESCO. Jinak se z ní totiž brzy stane prošlá konzerva. A navíc to bude i přátelský vzkaz čínským i jiným turistům, aby si jezdili pro selfíčka jinam. Do Prahy už se s nimi stejně nevejdeme.