Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb | info.cz

Články odjinud

Toman se u Ústavního soudu domáhá prezidentské kandidatury. Mluví o podjatosti a žádá odklad voleb

Josef Toman, který chtěl kandidovat na prezidenta a vnitro jej nezaregistrovalo kvůli nedostatku občanských podpisů, hledá zastání u Ústavního soudu. Ve stížnosti zveřejněné na svém webu poukazuje na domnělou podjatost Nejvyššího správního soudu (NSS), který v prosinci zamítl jeho stížnost. Dále žádá registraci své kandidátní listiny a odklad voleb o 60 dní, případně dle úvahy Ústavního soudu.

Soud se stížností podanou na konci roku zabývá, potvrdila ČTK mluvčí Miroslava Sedláčková. Soud podle ní připravuje podklady pro rozhodnutí, soudcem zpravodajem je Jan Musil. Před prvním kolem prezidentských voleb by se mělo příští týden uskutečnit ještě jedno pravidelné neveřejné zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, do jehož pravomoci spadají volební záležitosti.

Toman se označuje za stratéga a konspiračního teoretika. Chtěl kandidovat na prezidenta s podporou občanů. Podmínkou je alespoň 50 000 podpisů. Toman tvrdil, že jich má zhruba 75 000 a že je odeslal na vnitro, podle úředníků však v krabicích bylo jen 11 občanských podpisů, zbytek tvořily prázdné listy. Podle NSS Toman neprokázal krádež či záměnu archů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

V ústavní stížnosti Toman tvrdí, že NSS byl vůči němu podjatý, už dříve naznačoval, že předseda soudu a člen jeho volebního senátu Josef Baxa náleží ke svobodným zednářům. Tomanovi vadí také to, že NSS v jeho záležitosti nenařídil veřejné jednání, kde by mohl svá tvrzení rozvést a doložit.

„Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek a aby se ČR stala skutečným právním státem,“ stojí ve stížnosti. Celkově prý NSS nedopřál sluchu Tomanovým argumentům a předkládaným důkazům.

Na soudy se obrátila také nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, zpochybnila pět uchazečů o Hrad kvůli vícenásobným podpisům poslanců a senátorů. Neuspěla u NSS ani u Ústavního soudu, který její podnět ve středu odmítl. Avizovala, že si bude znovu stěžovat po volbách.

Znáte pravomoci českého prezidenta? Přehledný seznam všeho, co hlava státu může, najdete zde>>>

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Marek Hilšer a expremiér, nyní manažer Mirek Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Petr Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Půr: Kalouskův odchod je jen další dílek do skládačky. Babiš by měl být sakra nervózní

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Oznámení Miroslava Kalouska, že už nebude kandidovat v příští parlamentních volbách, může působit jen jako odchod dalšího politického barda, opak je ale pravdou. Je to jen jeden z kroků, které postupně a poměrně nenápadně sbližují opoziční strany. Sám Kalousek uvedl, že se chce věnovat dojednávání předvolebních koalic. Dává to absolutní logiku, zkušenější zákulisní vyjednavač v české politice patrně neexistuje. Kalousek si také zjevně dobře uvědomuje, že už dávno nepůsobí jako lákadlo pro voliče, resp. oslovuje jen velmi úzkou skupinu voličů.

Není to zdaleka první krok, který ukazuje, že jsme svědky dějů, které bychom při jejich ideálním vyústění mohli nazvat „Babišovou labutí písní“. Současný premiér ve své politické kariéře nečelil nebezpečnější situaci.

Opozice ví, že jej kampaní, televizními vystoupeními či sebelepší aktivitou ve sněmovně neporazí. Spojením sil ve volbách by se to ale povést mohlo. Podle našich informací už několik měsíců běží jednání, které se spojením opozičních politických stran počítá jako s reálnou možností. Množí se i informace od politiků a výzkumných agentur, že si opoziční strany zadávají průzkumy, kde si nechávají měřit případnou voličskou podporu a hledají společná témata.

Link

Poslední zmíněný bod je přitom klíčový. Pokud existuje vůle vzdát se části svého programu výměnou za překlenutí ideologických sporů, je důvod věřit, že to zainteresované strany tentokrát myslí vážně. Jestli vzniknou jedna, nebo dvě neideologické opoziční koalice, šance na úspěch jsou podle všeho obrovské. Vládní hnutí ANO se může chlácholit posledními volebními preferencemi, kde drží velmi solidních 32 procent (Kantar v České televizi 12. 7. 2020), ale to vůbec nemusí stačit.

6411743:article:false:false:false

Premiér a jeho hnutí se opírají podle drtivé většiny průzkumů a analýz především o hlasy penzistů. Není důvod si myslet, že by jejich podpora kolísala. Je to voličská skupina, která bude krizí zasažena nejméně, ale zároveň ji Babiš už nemůže příliš rozšířit.

Opozice se naopak může opřít o všechny zbylé věkové skupiny a jejich příslušníky ještě oslovit. Pokud se bude situace vyvíjet nadále podobně, je klidně možné, že Babišova vláda bude předávat zemi v horším stavu, než ji přebírala. Samozřejmě klíčový význam sehraje koronavirus, s nímž nikdo nemohl počítat, na druhou stranu to voliče příliš nezajímá. Když přijdou o práci, je jim úplně jedno, proč ji ztratili. Viník je jasný.

Link

Otázkou tak zůstává, kdo se spojí s kým. Za poměrně nepravděpodobnou bych považoval situaci, kterou jsme viděli v minulosti na Slovensku, kde se spojila drtivá většina opozičních stran. Znamenalo by to, že by se musela dát dohromady i ODS s Piráty. Není to zcela vyloučené, ale daleko pravděpodobnější se jeví varianta, kdy vzniknou dva bloky – ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a druhý blok Piráti a STAN. O Starosty a nezávislé logicky stojí i občanští demokraté, ale to není zase tolik důležité. Volič opozice by měl každopádně zajímavý výběr. Konzervativnější by si mohli zvolit blok vedený třeba Petrem Fialou a mladší liberálnější koalici vedenou Ivanem Bartošem. Pokud by oba bloky před volbami jasně vyjádřily chuť spolupracovat, Andrej Babiš by se ocitl ve vážných problémech.

Nedá se očekávat, že by se do sněmovny dostaly všechny strany, které v současnosti s Babišem otevřeně spolupracují, tedy ČSSD a KSČM. Pokud by do voleb nastoupila jednotná opozice, bude to čistě referendum o hnutí ANO a jeho šéfovi. Babišovi koaliční partneři by na takový vývoj samozřejmě zle doplatili.

Z tohoto pohledu bude velmi zajímavé sledovat nadcházející krajské volby. Do nich nastupují rozličné koalice, jejichž úspěch by jen posílil možnost, že se opozice v parlamentních volbách sjednotí. Babišovou nevýhodou je, že není v tak komfortní situaci jako třeba Viktor Orbán, kterého podporuje více než polovina voličů, nebo polské Právo a spravedlnost, jež má také velmi solidní podporu. Na čerstvých výsledcích prezidentských voleb je ale vidět, že polská opozice dokáže hegemona politické scény potrápit.

Do situace v Česku bude promlouvat ještě celá řada proměnných, ale jsme možná svědky zlomu, který jen zatím není tak viditelný. Každopádně je to důvod, aby Babiš začal být pořádně nervózní.

Link

-1