Topolánek je jednička, Zeman sedmička. Prezidentští kandidáti dostali volební čísla | info.cz

Články odjinud

Topolánek je jednička, Zeman sedmička. Prezidentští kandidáti dostali volební čísla

Prezident Miloš Zeman bude o znovuzvolení v lednových volbách usilovat s číslem sedm. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který je podle průzkumů nejvážnějším konkurentem, získal číslo devět. Textař a podnikatel Michal Horáček, který stejně jako Zeman a Drahoš kandiduje na základě občanské nominace, obdržel dvojku. Čísla dnes všem devíti zaregistrovaným kandidátům vylosovala Státní volební komise.

Z trojice kandidátů, které navrhli poslanci, dostal bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA) číslo šest, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) číslo čtyři a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig pětku.

Z kandidátů, které navrhli senátoři, má diplomat Pavel Fischer trojku, lékař Marek Hilšer číslo osm a expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek číslo jedna.

Vylosovaná čísla slouží ke snazšímu rozlišení kandidátů. Určí jejich pořadí na volebním webu a budou uvedena v záhlaví jejich hlasovacích lístků. Uchazeči o prezidentský úřad budou moci čísla využít také ve své volební kampani.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Vondra: Tohle není plán obnovy. Tohle je revoluce!

KOMENTÁŘ ALEXANDRA VONDRY | Když Angela Merkel a Emmanuel Macron před dvěma týdny navrhli záchranný plán, jak dostat EU z krize, zdálo se mi, že ho můžeme podpořit. Itálie a Španělsko, epidemií těžce postižené, mají kvůli velké zadluženosti problém půjčit si na rychlý restart. Integrita EU i eurozóny je ohrožena a neřízený rozklad není v našem zájmu. Otevřenou českou ekonomiku by to poškodilo. Má proto smysl jim jednorázově pomoct. I tak, že si EU na trhu půjčí a my – jako méně zadlužená země – se na tom budeme podílet. Byla by to solidarita, která není sociálně inženýrská ani morálně hazardující. Jenže…

Jenže minulý týden přišla s plánem Evropská komise a zabalila do něj všechno. Včetně zelené revoluce. Penězi ani ambicemi nešetří. Už to není plán „obnovy“, ale plán pro „příští generaci“. Už to není o záchraně lidských životů, ale o spáse planety. Už to není rychlá a jednorázová pomoc potřebným, ale zneužití lidského neštěstí k prosazení dluhové, přerozdělovací unie, které by v normální době nemohlo projít. Není to o záchraně EU, ale jejím uvržení do hlubší krize. Nejenže plán „není pro starý“; doplatí na něj i budoucí generace.

Četl jsem plán podrobně a zodpovědně říkám: ve stávající podobě ho máme odmítnout. Souhlasit jen, budou-li změněny parametry. Ve stávající podobě nás poškodí. Je tristní, že o plánu chybějí v českých médiích informace. Novináři papouškují, že na Česko čeká 19 mld. eur grantů a půjček. Převzali spekulaci z Reuters, která smíchala jablka a hrušky. V plánu EK nic takového není. Zato je tam mnoho, o čem se nepíše. Proto následující varování:

1) Plán krizi zneužívá, ale neřeší. Slibovaných 750 mld. eur pro celou EU není na záchranu ekonomik postižených epidemií. Tam směřuje jen 50 mld. eur pro členské státy (tzv. ReactEU) a 31 mld. eur pro firmy.

6372182:article:false:false:false

2) Cílem je klima revoluce. Na ni má jít 560 mld. eur. V dotacích bude rozděleno 310 mld., v půjčkách 250 mld. Žádosti musí být v souladu s konvergenčními, energetickými a klimatickými plány, které schvaluje EK. Financování bude podmíněno taxonomií tzv. zelených financí. Větrníky OK, jádro NE…

Link

3) Klíč k dělení 560 mld. eur není fér. Zejména pro Česko. Dlouhodobá nezaměstnanost nesouvisí s epidemií. Srovnání ČR a Slovenska je do nebe volající (viz tabulka a červený rámeček). My ztrácíme, Slováci získávají. Zasáhla je epidemie víc než nás?

6372181:article:false:false:false

4) Tzv. „Fond spravedlivé transformace“ (JTF) je nespravedlivý. Je pro státy, které budou zavírat uhelné elektrárny. Polsko, Německo, ČR, Rumunsko. Má tam jít 40 mld. eur. Pro ČR se počítá s 3 mld. eur. Dnes stojí státní podpora obnovitelných zdrojů 40 mld. Kč ročně a na konečné spotřebě se podílejí 15 %. Uhlí dělá v bilanci 40 %. Tak si spočítejte, kdo to zaplatí.

5) Plán směřuje k dluhové a rozpočtové unii. Evropská komise si 750 mld. eur vypůjčí, vydá dluhopisy. V takovém objemu poprvé. Ty pak budeme splácet, i my. Otázkou je z čeho, když EK prosadí snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % (šílení kolegové v Evropské parlamentu už navrhují -65 %!). Studie tvrdí, že se to vylučuje s ekonomickým růstem. Nebudeme-li růst, není z čeho splácet dluhy. Evropská komise má řešení – nové, celounijní daně. Pod záminkou boje s virem chystá revoluci větší než Maastricht či Lisabon.

Link

Co máme dělat? 1) Společně s Rakušany, Holanďany a „skrblíky“ říct pomoci v nouzi ANO, ale společným dluhům NE. 2) Odmítnout společné daně. 3) Zelené financování omezeně a za podmínky, že se zvýší objem v JTF a vláda se s komisí dohodne na financování jaderných bloků.

V opačném případě plán vetovat. Bude součástí víceletého rozpočtu EU, takže vyžaduje jednomyslnost. Příště už takovou páku mít nebudeme. Klima cíle a zelené finance se schvalují většinou. Minule premiér šanci propásl. Teď má druhou a poslední. Jeho vyjednávací pozici přitom komplikuje střet zájmů i to, že z rozpočtu jeho firma inkasuje peníze…

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS

Převzato z Konzervativních novin