Topolánek pro INFO.cz: Politický islám je hrozba. Pokud EU selže, musíme si chránit hranice sami | info.cz

Články odjinud

Topolánek pro INFO.cz: Politický islám je hrozba. Pokud EU selže, musíme si chránit hranice sami

K vystoupení Česka z EU je skeptický. „Nejsme Velká Británie a nemáme její postavení bývalé koloniální velmoci,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ prezidentský kandidát a bývalý český premiér Mirek Topolánek. Plno Čechů si podle něj stále neuvědomuje, že celá řada důležitých a strategických rozhodnutí se odehrává v zahraničí včetně Bruselu, kde sídlí klíčové unijní instituce. Jako prezident to chce vysvětlovat, ale o místo na summitech evropských premiérů a prezidentů se prát s budoucím premiérem nebude. Zahraniční politika bude hrát důležitou roli i v Topolánkově kampani, kterou oficiálně odstartuje dnes. Na co konkrétně se v ní bude zaměřovat? Jak velký handicap představuje to, že se jedná o někdejšího premiéra? Na jaké voliče cílí a jak moc si věří do druhého kola? O tom všem mluvil v exkluzivním rozhovoru, který proběhl v Bruselu.

Rozhovor spolu vedeme v Bruselu, tedy v místě, kde sídlí instituce Evropské unie. V době, kdy jste byl českým premiérem, jste předsedal Evropské radě a řídil důležitá jednání. Jak si vás tady pamatují?

Do Bruselu jezdím pracovně poměrně často i nyní, a jsem tu proto schopen otevřít téměř jakékoliv dveře. Nemusím se Evropě představovat, a to nejen díky tomu, že jsem byl premiér, ale také díky tomu, že jsem vedl plnohodnotně Evropskou radu, tedy ještě před Lisabonskou smlouvou (v současnosti summity EU řídí stálý předseda instituce, kterým je Polák Donald Tusk; pozn. red.). Přestože je Brusel komplikovaný, tak se v něm pohybuji zcela normálně. Mé kontakty zde považuji za svou velkou výhodu. Lidé, se kterými jsem se potkával coby premiér, a nemusí jít jen o lidi z Evropské komise nebo Evropského parlamentu, ale samozřejmě také o premiéry nebo prezidenty jiných evropských států, tu pořád jsou. Posunuli se třeba na jinou pozici, ale neztratili se. Tito lidé mne znají a vědí, co ode mne čekat. V Bermudském trojúhelníku Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu se určitě neztratím. A vědí tady, že jsem docela důrazný.

Chtěl byste jezdit na vrcholné schůzky premiérů a prezidentů členských států EU, tzv. summity EU?

Prezident zastupuje stát navenek. Sice nezasahuje do běžné agendy, ale v oblasti zahraniční politiky má určité pravomoci. Nechtěl bych ale, abychom se ocitli ve stejné situaci, v jaké byl někdejší polský prezident Lech Kaczyński a premiér Donald Tusk, když se prali o jednu židličku na Evropské radě. Prezident má právo na Evropskou radu jezdit, ale pokud bych se s vládou domluvil na určitém postupu, tak by to byla rovina, kterou bych využívat nechtěl.

Důležité podle mne také je umět řešit věci neformálně. Když jsem byl premiérem, vzpomínám si na mnoho jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a dalšími, kdy jsem s ní těsně před summitem EU do půl třetí ráno domlouval finální věci. Tohle veřejnost vůbec netuší. Je to ale důležité a geograficky malé zemi, kde ve srovnání s většími a lidnatějšími státy nežije tolik obyvatel, to dává větší váhu. Asi jediný, kdo z mých protikandidátů má podobnou zkušenost, kterou pokládám pro výkon prezidentské funkce za nezbytnou, je Pavel Fischer. Pracoval na ministerstvu zahraničí a byl velvyslancem ve Francii.

Říkáte, že pokud byste se s vládou dohodl na určitém postupu, tak byste na evropské summity nejezdil. Můžu tomu rozumět tak, že pokud byste se neshodli, tak byste se Evropských rad chtěl účastnit?

Nechtěl jsem, aby to tak vyznělo. Prezident nemůže nic zásadního rozhodovat, protože mandát a reálnou politickou moc má vláda. Prezident si účast samozřejmě může vynucovat, ale já si myslím, že by to bylo nepraktické a nepreferuji to.

Lidé u nás si mnohdy vůbec neuvědomují, že Česká republika byla, je a nepochybně bude silně ovlivňovaná zahraničím a klíčová a pro nás důležitá rozhodnutí se odehrávají jinde. Mnohem více, než jsme ochotni si vůbec připustit. Vzpomeňme si na poválečné konference v Mnichově, na Jaltě, v Teheránu, a takto bych mohl pokračovat. Rozhodně nejsme země, která by mohla fungovat zcela samostatně bez bezpečnostního, hodnotového, politického a možná i ekonomického ukotvení. Z tohoto důvodu jsem skeptický vůči tzv. Czexitu. Nejsme Velká Británie a nemáme její postavení bývalé koloniální velmoci. Nad Albionem slunce nikdy nezapadá... Přesto představuje realizace Brexitu velký problém.

Chtěl byste být aktivní prezident a vstupovat do veřejné diskuse třeba o EU, která v ČR chybí, nebo je značně vychýlená?

Považuji to za povinnost prezidenta. Prezident má formální i neformální moc, která je v přímé volbě dána mandátem z voleb. Prezident tedy musí důležitá, strategická a dlouhodobá témata otevírat a určitým tlakem může nutit jednotlivé strany k jednání, aby se nezabetonovaly ve svých pozicích a neprohlubovaly příkopy neporozumění, nevraživosti a nesvornosti.

Prezident musí také co nejvíce komunikovat s lidmi. Musí se dostat z té bubliny, která tyto funkce doprovází. Jestliže nemáte zpětnou vazbu, jednak od lidí zvenku, ale i od svého okolí, tak nemáte šanci pochopit, co se v podhradí děje. Já rozhodně nechci být prezident, který bude zavřený na svém hradě. S lidmi mluvit budu a budou mě zajímat jejich problémy. Lidé nevolí extremistické strany proto, že jsou sami nacisti nebo xenofobové, ale kvůli tomu, že mají strach a nikdo s nimi o tom nemluví.

Dnes (30. listopadu) startuje vaše kampaň. Co budou její hlavní témata?

Rozhodl jsem se, že se v ní nebudu soustředit na otázky, které prezident nemůže ovlivnit, ale na to, do čeho ze své pozice mluvit může. To je případ zahraniční politiky s tím, že EU je někde na pomezí mezi zahraniční a domácí politikou. Jsme jejími členy a to se bezprostředně promítá do našeho života.

Ale k těm tématům. Jedním z nich bude otázka migrace a politického islámu, s čímž souvisí bezpečnost státu a jeho občanů. Česká republika si vzhledem ke své historické zkušenosti nesmí dovolit rezignovat na vlastní obranu. Pocit bezpečnosti se promítá i třeba do toho, jak vnímáme své okolí, a je to jedna z možných cest, jak přesvědčit lidi, že řešení nenabízí černobílý populismus, ze kterého těží některé strany.

Co máte konkrétně na mysli?

Lidé se musí cítit bezpečně a musí vědět, že muslimové, kteří u nás žijí, jsou bezproblémoví. Není třeba je strašit. Žije tu celá řada menšin, diaspor a skupin a zatím žádná z nich nepředstavuje vážný problém. Problém ale představuje politický islám, ideologie podobná nacismu a komunismu. Všechny se zakládají na nějaké nenávisti – rasové, třídní nebo náboženské. Ve vyloučených lokalitách a no-go zónách v Evropě funguje duální právo, tedy šaría, které umožňuje ženské obřízky, sňatky nezletilých, radikalizuje část muslimů. Je to hrozba a není dobré, že se s tím evropské vlády postupně smiřují a podvolují se tomuto tlaku.

Lidé musí vědět, že stát o rizicích pronikání politického islámu ví a je na to připraven. Zatím to pro nás sice neznamená bezprostřední ohrožení, nejsme cílovou zemí, ale obavy občanů nesmí stát podceňovat. Role EU je v tomto jasná – musí se postarat o ochranu vnější schengenské hranice. Přivedl jsem zemi do Schengenského prostoru a umožnil cestování po celé EU bez pasů a kontrol. Asi jako jediný mám právo říct, že pokud EU nebude schopna chránit vnější schengenskou hranici, tak my musíme chránit tu naši. Musíme za každou cenu dostat pod kontrolu nelegální migraci a postarat se pouze o uprchlíky z válečných zón, kteří mají nárok na azyl. Kdybych to měl říct v jedné větě: pokud nevyřešíme problém Afghánců v Afghánistánu, budeme řešit problém Afghánců v ČR.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Mirka Topolánka najdete zde>>>

Na co dalšího se chcete v kampani zaměřit?

Musíme se v ČR vrátit k trajektorii polistopadového vývoje. Poslední volby nás z naší cesty vychýlily. Měli bychom si uchovat to, na co naši otcové 40 let čekali a co nám změny přinesly – tedy svobodu, demokracii a právní stát. Nesmíme dovolit, aby svobody ubývalo, demokracie byla ohýbána a právo znásilňováno.

Chci jasně deklarovat, že pokládám naši euroatlantickou orientaci za jedinou možnou záruku bezpečnosti. Nejsem proti obchodu s Ruskem a Čínou, ale na lidská práva nemůžeme rezignovat. Lidem to může znít vzdáleně a je také možné, že mne kvůli tomu nebudou volit, ale já se k těmto věcem musím vyjádřit. Právě Češi, se svými zkušenostmi by na ochranu lidských práv neměli rezignovat.

Poslední rovina mé kampaně souvisí s významnou prezidentskou pravomocí, kterou je jmenování premiéra. Lidé musí pochopit, že to, co se nyní děje, není standardní. Není to protiústavní, ale minimálně to je neústavní. Tohle už není parlamentní demokracie, jejíž podstatou je sestavení většinové vlády s mandátem Poslanecké sněmovny. Strany potřebují čas, aby opadly vášně z předvolební kampaně a našel se kompromis, který může zvenku vypadat jako špinavý, ale ve skutečnosti je to cesta, jak dostát slibům voličů.

Takže můžeme očekávat silnou kritiku Miloše Zemana?

Kritizovat Miloše Zemana, který představuje mého nejsilnější soupeře v souboji o příští prezidentský mandát, už snad ani není potřeba. Daleko lepší je v diskusích připomínat, jak by to mělo vypadat. Lidé to musí pochopit. Musí vidět, že do toho nejdete jen srdcem, ale že také máte odvahu dělat nepopulární kroky a postavit se riziku. Rozhodnout se v té nejtěžší chvíli správně dokáže jen člověk, který je silný, energický, mentálně připravený a zdravý. Musí tu být také nadhled a trochu humor a úsměv.

O jaké voliče se budete snažit? Zatím z posledních průzkumů nevycházíte úplně dobře a dá se z nich také vyčíst, že ze všech kandidátů máte nejvíce odpůrců.

Všechny tyto průzkumy se dělaly poté, co jsem oznámil kandidaturu, a proto mne nechávají relativně chladným. Průzkumy, které jsme si nechali zpracovat my, ukazují, že jsme se během tří týdnů dostali na 12 %. V prvním kole je potřeba získat cca 20 %, a máme proto čas, jak trend potvrdit. Ze zkušenosti vím, že získat každé procento je velmi složité.

Když jsem sbíral podpisy pro svou kandidaturu, tak jsem k tomu nepřistupoval na základě stranického hlediska nebo ideologie. Získal jsem podpis lidí, kteří pocházejí z ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, ODS nebo se řadí k nezávislým. Chtěl jsem tím ukázat, že střet o prezidentské křeslo nevidím jako ideový, ale jako střet o to, jestli se nám podaří vrátit zpět k hodnotovému směřování a ukotvení polistopadového vývoje. Tohle mi dává možnost čerpat nejen z pravicového, ale i z levicového elektorátu. Myslím, že mne může volit jak volič ODS, tak KDU-ČSL, dokonce volič hnutí ANO, nebo ti, co volili Miloše Zemana. To je část pravice, která nechtěla za prezidenta Karla Schwarzenberga. Nebo také část sociálních demokratů, kteří si už Miloše Zemana nepřejí, nebo mu přejí zasloužený odpočinek. Mohu získat hlasy i od voličů SPD. To jsou lidé, kterým se mi podaří vysvětit, že existuje jiné řešení jejich obav než populistického střihu ve stylu pana Okamury.

Čím je chcete oslovit?

Musím zlomit jednu svou nevýhodu, kterou představuje to, že jsem byl osm let mimo, lidé tak trochu zapomněli na to dobré a vzpomínají si pouze na peripetie reálného vládnutí a některé mé výstřelky z té doby.

Jak to chcete udělat?

V politice jsem zase tolik času nestrávil, takže chci ukázat, že nejsem jen bývalý premiér nebo ten, co řekl Kalouskovi, že je „jednička“. Tak to není. Chci také poukazovat na to, co se nám během mé vlády podařilo. Například jsme zrušili víza do USA, vstoupili jsme do Schengenu nebo zavedli Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál). A taky zvedali i během krize důchody rychleji než současné politické reprezentace. Chci lidi přesvědčit o tom, že slova Andreje Babiše, že posledních 25 let tu bylo všechno špatně, nejsou pravdivá, i když je co napravovat.

Jakou formu bude mít vaše kampaň?

Budeme využívat outdoor i indoor a samozřejmě sociální sítě a výjezdy po ČR. Bude to kombinace vysvětlování mých priorit jednak lidem v regionech, ale také vybraným cílovým skupinám. Které to budou si ale necháme pro sebe. Můžu říct jen to, že jsem si po třech týdnech uvědomil, že řada mých někdejších příznivců je dnes v důchodovém věku a mají úplně jiné preference, a hodně mladých lidí mne vůbec nezná. Myslel jsem si, že je to jinak, ale toto je realita. Je to dobře i špatně.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Kampaň startujete ve srovnání s ostatními kandidáty se zpožděním. Máte na ni v tento moment dostatek finančních prostředků, nebo čekáte, co se vám objeví na transparentním účtu?

Peníze na účet postupně přicházejí, ale máme jich opravdu daleko nejméně. I kampaň bude proto rozhodně levnější než u mých kolegů, protože nebude tak dlouhá. Ale bude intenzivní a peníze to určitě stát bude. Jsem rád, že mi lidé posílají i menší částky, protože třeba více nemohou, ale samozřejmě oceňuji, že mi přicházejí také větší sumy. Zatímco někteří zvládli nasbírat 40 milionů, já budu potřebovat asi polovinu. To uvidíme teprve teď, když už máme jasnější představu, jak bude kampaň vypadat. Až budeme znát rozpočet, tak budu znát i velikost potenciálního úvěru, který si zřejmě budu muset na kampaň vzít. Navíc je pro mne extrémně důležité, aby vše bylo transparentní. Lidem, kteří to pro mne dělají, věřím.

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Kratší pracovní týden a konec středního managementu. Banky přechází na nový způsob řízení

Koperníkovský obrat. Tak popisuje Česká spořitelna transformaci, kterou v poslední době alespoň částečně prochází většina tuzemských bank. Ty přijímají agilní způsob řízení a mění se z těžkopádných a hierarchických molochů na pružné a dynamické organizace. V bankách kvůli tomu mizí střední management, namísto tradičních oddělení vznikají „kmeny“ zaměstnanců. Součástí je i zkracování pracovní doby bankovním úředníkům. Jak zjistil server INFO.cz, jedna z bank dokonce na několika pobočkách testovala čtyřdenní pracovní týden. 

Před pár měsíci oběhla médii zpráva, že digitální marketingová agentura Sherpas zavedla pro zaměstnance jako jedna z prvních v Česku čtyřdenní pracovní týden. Na Hradčanské, kde marketéři Sherpasu sídlí, se tak z práce začalo chodit domů již ve čtvrtek a zaměstnanci si každý týden užívají prodlouženého víkendu. „Snažíme se nastavit podmínky tak, abychom co nejlépe sladili osobní a pracovní život našich zaměstnanců,“ vysvětlovali tehdy majitelé agentury důvody, které je vedly k poměrně odvážnému kroku. 

Link

Mezi dravci

Mezi klienty agentury Sherpas shodou okolností patří i banky Česká spořitelna a Air bank, které jakoby se tímto příkladem inspirovaly. Právě Česká spořitelna totiž podle informací INFO.CZ testovala v posledních měsících na několika pobočkách čtyřdenní pracovní týden a zvažovala, že tuto novinku zavede celoplošně. Nakonec po vyhodnocení testovacího provozu od záměru údajně ustoupila – mimo jiné proto, že se na daných pobočkách vršila práce, kterou neměl kdo dělat. Odbory ale stále jednají o zkrácení pracovní doby s vedením banky a na stole je podle informací INFO.cz realistický scénář snížení o půl hodiny denně. „Máte pravdu, téma work-life balace je pro nás, Odbory ČS, velkou prioritou a v naší bance se snažíme prosadit zkrácení pracovní doby oproti stávajícímu zákoníku práce,“ komentuje vyjednávání pro INFO.cz zástupce šéfa odborů České spořitelny Aleš Veverka. „Aktuálně se stranou zaměstnavatele horečně jednáme o konečné podobě,“ dodává.

Link

Svým zaměstnancům na začátku letošního roku snížil pracovní dobu i další klient agentury Sherpas – Air bank. Ta zkrouhla úředníkům pracovní zátěž na vybraných pobočkách na 35 hodin týdně, mzdu jim přitom ponechala beze změny. „Od letošního roku jsme zavedli benefit upravené pracovní doby na všech pobočkách, které jsou otevřené sedm dní v týdnu,“ doplňuje mluvčí banky Jana Karasová. Dodává, že kratší pracovní týden je výhodný i pro banku: „Nový režim se osvědčil, máme i případy, kdy si zaměstnanci, kteří uvažovali o změně místa, kvůli tomuto benefitu odchod rozmysleli. Tolik volna by v jiné bance neměli.“ 

O snížení pracovní zátěže pro zaměstnance uvažují podle ankety INFO.cz i další banky. Stejně jako Air bank si uvědomují, že vzhledem k rekordně nízké míře nezaměstnanosti a „vybranému“ trhu práce je schopnost banky udržet si kvalitní lidi zcela klíčová. „O snižování pracovní doby uvažujeme,“ říká tak pro INFO.cz Radek Hájek, výkonný ředitel ČSOB pro oblast lidských zdrojů. „V kombinaci s možností pracovat z domova a také vzhledem k trhu práce nám to umožní být atraktivnějším zaměstnavatelem,“ doplňuje. Další oslovené banky sice operují se standardním 40hodinovým pracovním týdnem, snaží se ale svým zaměstnancům vyjít vstříc jinak. Banka ČSOB zaměstnancům nabízí práci z domova, Equa Bank dává svým bankovním úředníkům až 30,5 dní placeného volna v roce a Raiffeisenbank využívá nabídku alternativních pracovních úvazků.

Bankovní kmeny

Větší pochopení pro pracovní dobu zaměstnanců souvisí s jiným fenoménem, který si banky v posledních měsících a letech osvojují – s agilním řízením. Z ankety INFO.cz vyplývá, že tuto formu managementu preferuje stále více bank. Některé s tím začaly experimentovat již před lety, reálně tato transformace probíhá v posledních dvou letech a zrychluje. „Z našeho pohledu agilní řízení mění hierarchické, komplexní a těžkopádné molochy na pružné a dynamické organizace, které jsou schopny mnohem flexibilněji reagovat na stále rychleji se měnící potřeby klientů a trhu,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Banky si od agilního řízení slibují větší flexibilitu a překonání strnulosti, s níž jsou tyto instituce historicky spjaté. Impulzem pro přijetí tohoto způsobu řízení, který původně vychází ze světa IT, byla mimo jiné i nedávná směrnice PSD2, která otevřela finanční trh i pro menší subjekty a způsobila tak podstatnou trhlinu uzavřenému světu bank. Banky na to reagovaly osvojováním si flexibilnějšího způsobu řízení, aby zůstaly konkurenceschopné vůči malým a dravým startupům. 

Link

Přechod na „agil“ s sebou nese poměrně dost strukturálních změn. Jedna z bank, která se do nového systému zcela ponořila, je Česká spořitelna. „V centrále jsme v rámci agilního řízení de facto odstranili střední úroveň managementu,“ popisuje jeden z důsledků přechodu na nový způsob managementu mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Z pohledu banky je podle něj agilní řízení, s nímž Česká spořitelna začala před dvěma lety, „koperníkovským obratem v řízení firem.“

„Dřívější divize, která často fungovala jako malá království, jsme změnili na kmeny, přičemž každý má na starosti jinou zákaznickou potřebu: od bydlení, denního bankovnictví až po pojištění. Kmeny se pak skládají z akceschopných jednotek, takzvaných squadů, jež tvoří okolo 10 expertů, kteří mají všechny základní kompetence od vývoje produktu přes marketing, IT, cenotvorbu až po rozpočet, aby dokázali velice rychle reagovat na jakoukoliv novou potřebu klienta,“ popisuje nový způsob fungování banky Filip Hrubý. Agilní řízení se podle Hrubého osvědčilo například na projektech nové funkcionality George, Prvobydlení či podzimní úvěrové kampaně, které banka díky tomu dokázala spustit v řádu měsíců a nikoliv let.

Link

Na agilním způsobu řízení funguje také Air Bank, která se jako takzvaná „nová banka“ snažila jeho principy implementovat od samého začátku. „Agilním řízením vznikly v podstatě všechny nové služby za posledních pět let, mimo jiné i větší či menší vylepšení v mobilním a internetovém bankovnictví. Díky agilnímu řízení přicházíme s novinkami prakticky každý měsíc, předtím to bylo dvakrát do roka,“ srovnává benefity nového způsobu řízení mluvčí Jana Karasová.

Podle zjištění INFO.cz pak agilní přístup využívá i banka UniCredit, začíná s ním Raiffeisenbank a ve velmi omezené míře na něj sází i Equa bank. O nasazení „agilu“ do striktně definovaných oblastí, například do segmentu digitálních služeb či práce s daty, uvažuje ČSOB. Komerční banka, mBank, Fio banka a Moneta se do uzávěrky článku nevyjádřily. 

 42962