Traktoristi stojí za Drahošem. Prezidentského kandidáta přijeli podpořit soukromí zemědělci | info.cz

Články odjinud

Traktoristi stojí za Drahošem. Prezidentského kandidáta přijeli podpořit soukromí zemědělci

Prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše dnes ráno do Prahy přijeli podpořit sedláci z Asociace soukromého zemědělství ČR. Zorganizovali čestnou jízdu 25 traktorů, kterou Drahoše doprovodili z pražských Lysolají, kde bydlí, na Vítězné náměstí. Současný prezident Miloš Zeman, který je v nadcházející volbě Drahošovým protikandidátem, podle zástupců asociace dlouhodobě škodí tradičnímu českému venkovu. V Drahošovi sedláci vidí příležitost ke změně. Naopak Potravinářská komora ČR by si přála, aby na Pražském hradě byl znovu Zeman.

„Vzhledem k tomu, že jsme absolvovali několik setkání s kandidáty na prezidenta ČR, nakonec i s panem Drahošem minulý týden na farmách, tak si myslíme a jsme přesvědčeni, že to bude vhodný kandidát pro to, aby svoboda českých sedláků byla i nadále zachována," řekl dnes novinářům předseda asociace Josef Stehlík.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Drahošovy názory se podle něj ztotožňují se zájmy českých sedláků. Zemanovi naopak vytýkají, že podporuje velkoprůmyslové zemědělství, které podle nich škodlivě působí na krajinu, půdu i venkov jako celek.

Drahoš dnes podporu soukromých zemědělců uvítal. „Já doufám, že to řidiči (v pražské ranní špičce) na tu chvíli přežijí, že se to neotočí proti mně," dodal.

Kolona traktorů ozdobených českými vlajkami a nápisy „Venkov volí Drahoše" a „Zvolme změnu" vyjela z Lysolají po 09:00 a na Vítězném náměstí byla zhruba za 20 minut. Traktory doprovázela policie, provoz se za tu dobu výrazně nezkomplikoval.

Se Zemanem mají sedláci podle Stehlíka špatné zkušenosti jak ve funkci hlavy státu, tak i dříve coby s předsedou vlády. Domnívají se, že Zemanova vláda v letech 1998 až 2002 zbrzdila rozvoj soukromých farem a zvýhodnila nástupnické podniky jednotných zemědělských družstev (JZD).

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Soukromým zemědělcům také vadí, že Zeman v roce 2014 vyznamenal bývalého ministra zemědělství v předlistopadové komunistické vládě Miroslava Tomana a bývalého šéfa slušovického JZD Josefa Čubu. Kritizují rovněž některá dřívější rozhodnutí jeho vlády, například systém cukerných a mléčných kvót. Novela transformačního zákona bývalých JZD podle nich zabránila navrácení asi 15 miliard korun původním vlastníkům.

Potravinářská komora naopak podpořila Zemana, který podle ní soustavně podporuje české výrobky. Zeman se také zasadil o uzavření potravinářských kontraktů v zahraničích, pomohl i na trzích, jako je Rusko nebo Čína, uvedla. Komora si společně se Zemanem také přeje ukončení ruských sankcí.

Prezidentem komory je Miroslav Toman, který byl ministrem zemědělství v úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka. Toman, syn Zemanem vyznamenaného ministra předlistopadové vlády, je také v poradním týmu současného prezidenta.

Asociace soukromého zemědělství ČR má 6500 členů sdružených ve 41 regionálních a sedmi členských organizacích. Jejich podniky obhospodařují zhruba 40 procent zemědělské půdy v Česku a podílejí se přibližně čtvrtinou na zemědělské produkci.

Drahoš a Zeman se dnes večer utkají v České televizi v závěrečné prezidentské debatě. Druhé kolo voleb se bude konat v pátek a v sobotu.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: Radikálně utopický pokus o revoluci. Maláčová odpálila důchodovou „bombu“

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpálila pomyslnou bombu v podobě radikální vize proměny důchodového systému, která by v případě naplnění ještě více zpolitizovala a zestátnila penze v Česku. Reformátorská myšlenka spočívá v tom, že by vláda všem důchodcům platila stejný „minimální důchod“ ze státního rozpočtu. Ze současného průběžného penzijního systému by se pak penzistům vyplácela jen „zásluhová složka“, jejíž výše by byla závislá na předchozích příjmech, respektive odvodech.

Zásadním problematickým aspektem je zdroj financování oné hypotetické minimální, státem vyplácené a pro všechny stejné penze. Podle Maláčové by na ni stát získával prostředky zavedením nových daní, například sektorové či digitální. Podotkněme, že dnes je celý důchodový systém financován (téměř) výhradně ze sociálního pojištění, jež průběžně odvádějí ekonomicky aktivní občané a částečně zaměstnavatelé.

Maláčová se snaží myšlenku zestátňování penzí bagatelizovat tím, že i v minulosti stát dotoval penzijní systém z rozpočtu tehdy, když se penzijní účet dostal do deficitu, tedy když poplatníci do systému odvedli méně, než stát vyplatil na důchodech. V tom má šéfka sociálního resortu pravdu. Systém důchodového pojištění (který však zahrnuje také invalidní důchody) skončil za posledních 20 let v přebytku jen pětkrát, z toho ve druhé dekádě jen jednou – shodou náhod (a díky kulminujícímu ekonomickému růstu) právě loni.

Link

Vize ministryně Maláčové na fatální „přestavbu“ penzí je pozoruhodná už jen v tom, že až doteď sama hlásala, že systém nepotřebuje zásadní reformu, ale jen mírné, parametrické přizpůsobování měnící se společnosti. Přiznávala dokonce, že politici vlastně ani neumějí skutečně zásadní reformu penzijního systému připravit.

A ejhle. Objevil se politik, přesněji politička, která si přesto troufá, když do éteru vypustila průlomový koncept, který je pokusem o revoluci. Jsme svědky standardního důkazu toho, že v politice je možná v podstatě jakákoliv změna názoru. Negativní důsledky neustálých myšlenkových zvratů a zamýšlených turbulentních změn jsou nabíledni. Což snad nebude případ penzijního systému, neboť ten je doposud relativně stabilní a jakákoliv jeho zásadní změna se zatím jeví jako utopie.

Link

Přesto nejnovější reformní koncept ministryně Maláčové stojí za rozbor, třebaže je na světě jen jeho hrubý myšlenkový rámec. Už jen nápad platit důchody z daní se vymyká představivosti. Pokud by stát chtěl dnes každému penzistovi (těch starobních je v zemi 2,4 milionu) vyplácet minimální (starobní) důchod například ve výši životního minima (cca 3 500 Kč), vyšlo by to státní kasu ročně na více než 100 miliard korun.

Pohledem z opačné strany barikády se dá říci, že by poplatníci museli státu odvádět ročně o 100 miliard korun více, aby vláda mohla každému starobnímu důchodci zajistit onu garantovanou „minimální penzi“ ve výši životního minima. Raději ani nedomýšlet, kolik by stát musel na daních od poplatníků nově získat, kdyby chtěl onu minimální penzi zdvojnásobit. 

Je evidentní, že státem garantovaná a pro všechny stejná minimální penze by nebyla čímsi statickým, navěky daným. Šlo by o proměnnou veličinu, s níž by si politici pohrávali dle aktuálních volebních preferencí a mocenských potřeb. Ostatně, děje se to i dnes.

Link

Boj o zvyšování minimální penze by byl na denním pořádku a s tím by se také stupňovaly nároky na zavádění dalších daní a zvyšování příjmů vlády. Přičemž, zvyšovat daně, natož zavádět nové nemusí být vždy zrovna politicky populární ani politicky průchodné. Hospodaření vlády by čelilo ještě většímu tlaku na prohlubování deficitu. Snaha o stabilizaci penzí by tak nakonec možná vedla k větší nestabilitě, než jakou může způsobit pozvolné stárnutí populace.

Jisté je jedno: idea zestátněného minimálního důchodu zavání krkolomným hokuspokusem o reformu něčeho, co sice není ideální, ale co žádnou velkou revoluci nepotřebuje. A pokud potřebuje, pak to zcela jistě není další zestátňování a ještě silnější politizace.

43008