Vitásková nebo Zbytek. Zeman veze do Ruska svoje věrné | info.cz

Články odjinud

Vitásková nebo Zbytek. Zeman veze do Ruska svoje věrné

Prezident Miloš Zeman zahajuje třídenní návštěvu Ruska. Na cestu bere i neobvykle početnou delegaci podnikatelů. Kromě tradičních jmen s hlavou státu cestují také někteří jeho podporovatelé z prezidentské kampaně. Na nezvyklá jména upozornil server iRozhlas.cz.

Hned trojice letadel dopraví téměř 130 lidí na třídenní podnikatelskou misi, která doprovází stejně dlouhou návštěvu českého prezidenta v Rusku. Během ní mají podnikatelé podepsat kontrakty za desítky miliard korun.

„Máme připraveno 13 smluv na podpis v Moskvě a Jekatěrinburgu a objem těch smluv bude někde kolem 20 miliard korun,“ popisuje Radiožurnálu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Většina smluv je předjednaných a podpis při prezidentské návštěvě je spíše symbolický.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Kromě zástupců tradičních firem jako Škoda Auto nebo PPF jede se Zemanem i řada jmen, u nichž není zcela zřejmý smysl jejich cesty. K těm nejznámějším patří někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Ta sama dříve podnikala v plynárenství, nyní má ale roční moratorium. Se Zemanem jede coby zakladatelka vlastního institutu zabývajícího se ochranou lidských práv.

Kromě Vitáskové upoutá také jméno Zdeňka Zbytka, před revolucí velitele tankové divize československé a nyní místopředsedy Strany práv občanů (SPO), která má k Zemanovi blízko. Zbytek mimo jiné seznámil prezidenta s lobbistou Vladimirem Jakuninem, který má blízko k Putinovi a na jehož konference Zeman jezdíval řečnit.

Do Ruska jede také firma Sigma, která několikrát podpořila SPO a přispěla i na Zemanovu minulou prezidentskou kampaň.

Volbu Zemana doporučila před pěti lety též Světová rada podkarpatských Rusínů. Ukrajina její bývalé špičky obviňuje z podkopávání jednoty státu a práce v zájmu Ruska. Nyní se Zemanem cestuje také firma Dašické sklepy, za níž jedou Vasil Džugana a Michali Ťasko. Ti zároveň působí i v čele zmíněné rusínské rady.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Celkem 33 miliard eur (845 miliard korun) zaplatili loni němečtí důchodci na dani z příjmu. Píše o tom německý deník Bild. V rámci německé důchodové reformy se přitom i do budoucna počítá se stále větším daňovým zatížením lidí na odpočinku.

Každé desáté euro vybrané v Německu na dani z příjmu podle deníku Bild pochází z kapes důchodců. Ti se stávají stále významnějšími přispěvateli do státního rozpočtu, z něhož ale zároveň kvůli stárnutí populace paradoxně berou stále více peněz.

„Pouze 600 tisíc německých důchodců nemá žádný dodatečný příjem a bere důchod maximálně do výše nezdanitelného minima,“ napsal Bild. Dalších 4,4 milionu penzistů v Německu ale nezdanitelný příjem překračuje a platí z něj daň. A to velmi vysokou. Pokud příjem důchodce přesáhne v současné době minimální nezdanitelnou částku ve výši 9168 eur (235 000 korun) ročně, platí nově z každého příjmu nad tuto hranici daň ve výši 78 %.

Link

Jestliže tedy například podle výpočtu deníku Focus dostává dnes Němec starobní důchod 9180 eur ročně a o 12 euro tak překročí nezdanitelnou hranici, zaplatí z této částky celkem 8,88 eura na dani z příjmu. Stejným procentem se mu daní i jakékoliv další příjmy mimo důchod, včetně příjmů ze zaměstnání nebo pronájmu nemovitostí.

Němečtí poslanci se přitom už před čtrnácti lety dohodli na tom, že se daňové zatížení dodatečných příjmů důchodců bude rok od roku zvyšovat. Lidé, kteří dosáhli v Německu důchodového věku před rokem 2005, platí ze svých dodatečných příjmů padesátiprocentní daň. Dnešní „čerství“ důchodci ale už musejí platit 78 % a na jejich nástupce v roce 2030 čekají dokonce devadesátiprocentní odvody.

Link

I když takový systém vypadá vůči „lidem na zaslouženém odpočinku“ přinejmenším asociálně, v celkovém kontextu se jedná o součást snahy snížit podíl veřejných výdajů na státem zajištěné důchody. Tak jako se zvyšuje daňová zátěž dodatečných příjmů důchodců, zároveň rostou možnosti daňových odpočtů, pokud člověk v produktivním věku sám investuje do zajištění péče na stáří. Jinými slovy: těm, kteří se starají o to, aby nebyli v důchodu zcela závislí na státu, se daně snižují. „A daňové zatížení více přechází do stáří,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ani takřka osmdesátiprocentní daň, kterou dnes zaplatí německý důchodce z příjmů nad stanovenou hranici důchodů, však úplně neznamená, že by z každého vydělaného tisíce eur hrubého musel 800 odevzdat státu. Podobně jako jiní zaměstnanci či podnikatelé v produktivním věku si může „odečíst“ z hrubého příjmu nejrůznější náklady, včetně třeba těch na určitou zdravotní péči.

Link

-1