Články odjinud

Víte, jak si vyřídit voličský průkaz pro druhé kolo voleb? Nejlepší je nečekat

Také při prezidentských volbách množství Čechů volilo na voličské průkazy. Velká část z nich si zřejmě nechala poslat průkaz na obě kola voleb. Ti, kteří ale průkaz nemají, o něj mohou požádat i mezi koly voleb. Nejlépe je ale s žádostí neotálet.

Voličský průkaz umožňuje obyvatelům České republiky hlasovat mimo místo svého trvalého bydliště. Požádat o něj je možné poštou, osobně i prostřednictvím datové schránky.

Kdy je možné žádat o voličský průkaz

Pokud chce volič zažádat o průkaz prostřednictvím pošty, musí žádost dorazit na obecní úřad v místě jeho trvalého bydliště nejpozději 7 dnů před prvním dnem volby, to znamená do 19. ledna 2018. Stejný den také musí žádost nejpozději dorazit prostřednictvím datové schránky. Pokud chcete tedy žádost zaslat poštou, je nejlepší to udělat už na začátku příštího týdne.

Zažádat o průkaz je možné také osobně. I v tomto případě musí volič dorazit na obecní úřad do místa svého trvalého bydliště, a to nejpozději do 2 dnů před prvním dnem hlasování, to znamená do 24. ledna do 16. hodiny.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Jak žádat o voličský průkaz

Při osobní i písemné žádosti je nutné upřesnit, jak si volič průkaz vyzvedne. Buď si pro něj na úřad může přijít osobně, případně si jej může nechat zaslat na předem určenou adresu, nebo pověřit příbuzného či známého, aby průkaz vyzvedl. Pokud ale doklad vyzvedne někdo třetí, nestačí se na tom jen předem domluvit se zaměstnancem úřadu, ale je nutné, aby žádající volič sepsal plnou moc, na které bude jeho úředně ověřený podpis a kterou vybaví člověka, který mu doklad vyzvedává.

Žádost nemá unifikovanou podobu. Musí v ní všechny důležité identifikační údaje. Možná je například tato podoba: „Já, níže podepsaný/á, JMÉNO, narozený/á DATUM, trvalý pobyt ADRESA, žádám tímto o vydání voličského průkazu pro druhé kolo prezidentských voleb, které se uskuteční 26. a 27. ledna 2018.“

Pokud si nejste jistí, u kterého úřadu žádat o voličský průkaz, můžete to zjistit zadáním vašeho trvalého bydliště zde>>>

K písemné žádosti o průkaz je nutné připojit úředně ověřený podpis. Pokud zájemce žádá o ověření podpisu krajský úřad, obecní úřad, úřady městských částí nebo obvodů statutárních měst může dle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sbírky požádat o osvobození od poplatků za ověření a nic tedy neplatí. Podpis mohou ověřit i držitelé poštovní licence, Hospodářská komora ČR nebo notáři. Ti ale mohou za úkon požadovat poplatek.

Jak volit v zahraničí

Češi se mohou voleb zúčastnit i v zahraničí. Pokud je žadatel za hranicemi krátkodobě a  má trvalé bydliště v České republice, postup je podobný. Musí o průkaz zažádat obecní úřad v místě svého trvalého bydliště, a to buď osobně do 24. ledna 2018, nebo písemně, případně skrze datovou schránku do 19. ledna. Žadatel si průkaz může vyzvednout osobně, pověřit třetí osobu, která bude mít jeho plnou moc s ověřeným podpisem, případně si jej nechá zaslat na předem uvedenou adresu, nebo přímo na zastupitelský úřad v zahraničí, kde bude volit.

Při dlouhodobém pobytu v zahraničí musí čeští občané bez trvalého bydliště v ČR požádat zastupitelský úřad o zapsání do zvláštního seznamu voličů. Neobrací se tedy na úřady v Česku, ale na zastupitelský úřad v zahraničí dle místa jejich pobytu. Při žádosti o zápis musí předložit originál, případně ověřenou kopii dokladů, které potvrzují totožnost, státní občanství a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu v zahraničí. Tuto žádost musí zastupitelský úřad obdržet nejpozději 40 dnů před začátkem voleb, tedy do 3. prosince 2017.

Pokud se volič žijící trvale v zahraničí nebude v době konání voleb nacházet v místě svého zastupitelského úřadu, může požádat o voličský průkaz. O ten žádá opět přímo zastupitelský úřad (ne český obecní úřad). Lhůty platí stejné jako při žádostech v ČR. Do 24. ledna 2018 lze žádat osobně, do 19. ledna písemně. Nutné je ale už předtím vyřídit zápis do zvláštního seznamu voličů (pokud již člověk v zahraničí v tomto úřadu nevolil předtím, v tom případě by měl být ve zvláštním seznamu již automaticky).

Kde volit v zahraničí

V zahraničí se volby konají na zastupitelských úřadech, jejichž seznam najdete zde (volit lze pouze na velvyslanectvích nebo generálních konzulátech).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1