Voličský průkaz pro 2. kolo voleb 2018. Vzor žádosti zde | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Víte, jak si vyřídit voličský průkaz pro druhé kolo voleb? Nejlepší je nečekat

Také při prezidentských volbách množství Čechů volilo na voličské průkazy. Velká část z nich si zřejmě nechala poslat průkaz na obě kola voleb. Ti, kteří ale průkaz nemají, o něj mohou požádat i mezi koly voleb. Nejlépe je ale s žádostí neotálet.

Voličský průkaz umožňuje obyvatelům České republiky hlasovat mimo místo svého trvalého bydliště. Požádat o něj je možné poštou, osobně i prostřednictvím datové schránky.

Kdy je možné žádat o voličský průkaz

Pokud chce volič zažádat o průkaz prostřednictvím pošty, musí žádost dorazit na obecní úřad v místě jeho trvalého bydliště nejpozději 7 dnů před prvním dnem volby, to znamená do 19. ledna 2018. Stejný den také musí žádost nejpozději dorazit prostřednictvím datové schránky. Pokud chcete tedy žádost zaslat poštou, je nejlepší to udělat už na začátku příštího týdne.

Zažádat o průkaz je možné také osobně. I v tomto případě musí volič dorazit na obecní úřad do místa svého trvalého bydliště, a to nejpozději do 2 dnů před prvním dnem hlasování, to znamená do 24. ledna do 16. hodiny.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Jak žádat o voličský průkaz

Při osobní i písemné žádosti je nutné upřesnit, jak si volič průkaz vyzvedne. Buď si pro něj na úřad může přijít osobně, případně si jej může nechat zaslat na předem určenou adresu, nebo pověřit příbuzného či známého, aby průkaz vyzvedl. Pokud ale doklad vyzvedne někdo třetí, nestačí se na tom jen předem domluvit se zaměstnancem úřadu, ale je nutné, aby žádající volič sepsal plnou moc, na které bude jeho úředně ověřený podpis a kterou vybaví člověka, který mu doklad vyzvedává.

Žádost nemá unifikovanou podobu. Musí v ní všechny důležité identifikační údaje. Možná je například tato podoba: „Já, níže podepsaný/á, JMÉNO, narozený/á DATUM, trvalý pobyt ADRESA, žádám tímto o vydání voličského průkazu pro druhé kolo prezidentských voleb, které se uskuteční 26. a 27. ledna 2018.“

Pokud si nejste jistí, u kterého úřadu žádat o voličský průkaz, můžete to zjistit zadáním vašeho trvalého bydliště zde>>>

K písemné žádosti o průkaz je nutné připojit úředně ověřený podpis. Pokud zájemce žádá o ověření podpisu krajský úřad, obecní úřad, úřady městských částí nebo obvodů statutárních měst může dle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sbírky požádat o osvobození od poplatků za ověření a nic tedy neplatí. Podpis mohou ověřit i držitelé poštovní licence, Hospodářská komora ČR nebo notáři. Ti ale mohou za úkon požadovat poplatek.

Jak volit v zahraničí

Češi se mohou voleb zúčastnit i v zahraničí. Pokud je žadatel za hranicemi krátkodobě a  má trvalé bydliště v České republice, postup je podobný. Musí o průkaz zažádat obecní úřad v místě svého trvalého bydliště, a to buď osobně do 24. ledna 2018, nebo písemně, případně skrze datovou schránku do 19. ledna. Žadatel si průkaz může vyzvednout osobně, pověřit třetí osobu, která bude mít jeho plnou moc s ověřeným podpisem, případně si jej nechá zaslat na předem uvedenou adresu, nebo přímo na zastupitelský úřad v zahraničí, kde bude volit.

Při dlouhodobém pobytu v zahraničí musí čeští občané bez trvalého bydliště v ČR požádat zastupitelský úřad o zapsání do zvláštního seznamu voličů. Neobrací se tedy na úřady v Česku, ale na zastupitelský úřad v zahraničí dle místa jejich pobytu. Při žádosti o zápis musí předložit originál, případně ověřenou kopii dokladů, které potvrzují totožnost, státní občanství a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu v zahraničí. Tuto žádost musí zastupitelský úřad obdržet nejpozději 40 dnů před začátkem voleb, tedy do 3. prosince 2017.

Pokud se volič žijící trvale v zahraničí nebude v době konání voleb nacházet v místě svého zastupitelského úřadu, může požádat o voličský průkaz. O ten žádá opět přímo zastupitelský úřad (ne český obecní úřad). Lhůty platí stejné jako při žádostech v ČR. Do 24. ledna 2018 lze žádat osobně, do 19. ledna písemně. Nutné je ale už předtím vyřídit zápis do zvláštního seznamu voličů (pokud již člověk v zahraničí v tomto úřadu nevolil předtím, v tom případě by měl být ve zvláštním seznamu již automaticky).

Kde volit v zahraničí

V zahraničí se volby konají na zastupitelských úřadech, jejichž seznam najdete zde (volit lze pouze na velvyslanectvích nebo generálních konzulátech).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Problematičtí spojenci. S blížícím se koncem války v Sýrii roste napětí mezi Ruskem a Íránem

Syrský diktátor Bašár Asad se chystá silou či vyjednávání získat zbývající části Sýrie kontrolované povstalci. Zvyšuje se tím ale napětí mezi jeho spojenci, Ruskem a Íránem, uvádí server Al Monitor.

Rusko a Írán zachránily vládu Bašára Asada před svržením povstalci. Moskva mu v kritické chvíli v roce 2015 svými letadly zajistila vzdušnou podporu, dodala vojenskou techniku a podle některých zdrojů i finance. Teherán zase dlouhodobě poskytoval vojenské poradce. A když si Asad začal stěžovat, že mu docházejí mladí muži pro boj s rebely, Íránci vytvořili a zaplatili milice zahraničních bojovníků. Šíitů, tedy menšinové větve muslimů, pocházejících z Pákistánu, Iráku a dalších zemí.

Jenže s končící válkou v Sýrii – Asadovi z důležitějších oblastí zbývá ovládnout už jen provincii Idlíb a sever země držený Kurdy – se objevují rozdíly mezi politikou Moskvy a Teheránu. Hlavní cíl intervence se totiž zdá splněn a Asad bude kontrolovat celou Sýrii nebo alespoň většinu země. Moskva by teď viděla ráda jakési uklidnění a bojí se případné dobrodružné politiky Íránu.

Link

Moskva je ve strategicky velmi výhodné situaci, má své základny v Sýrii a ukázala, že je velmoc, ale takticky je ve velmi delikátní situaci, tvrdí Stephen Blank z amerického think-tanku American Foreign Policy Council.  Podle něj se Rusko bojí toho, že Íránci v Sýrii by mohli vyprovokovat válku se sousedním Izraelem případně s některými arabskými zeměmi. Ostatně je to poprvé, co se dostali tak blízko k Izraeli, se kterými nemají na rozdíl od Sýrie společnou hranici, a v ideologii íránského islamistického režimu hrály vždy sliby „osvobození“ Jeruzaléma důležitou roli.

Rusové se ovšem bojí toho, že Írán takovou válku prohrál, že by tím ohrozil setrvání Asada u moci a v neposlední řadě že by přitáhl pozornosti USA k Blízkému východu, čímž by tu zkomplikoval situaci Ruska, uvedl nedávno Blank. Ostatně podobně se vyjádřil na serveru Middle East Eye i ruský expert na Blízký východ Alexej Chlebnikov, podle kterého chce Moskva posílit moc Damašku, aby tolik nepoléhal Íránu a nehrozily tak mezinárodní komplikace.

Syrský režim ostatně bere jako „lepšího“ přítele právě Moskvu. Syrští důstojníci si prý stěžují na Íránce a šíitské milice, došlo i ke střetu ruských vojáků s bojovníky šíitského libanonského Hizballáhu ovládaného Íránem, a v některých oblastech se prý Asadův režim snaží o to, aby ruští vojáci a nikoliv šíitští milicionáři kontrolovali klíčové body a pak je předali syrské armádě.

Link

Syrští školáci se od konce roku 2017 povinně učí rusky a Rusové jsou v nových učebnicích líčeni jako někdo, kdo je Syřanům kulturně blízký. O Íránu učebnice většinou mlčí, jen zmiňují, že íránský provincie Chúzistán je „arabským územím“ a osudem Sýrie je samozřejmě vytvořit velký arabský stát od Středozemního moře po Perský záliv.

V diplomatických vyjádřeních se pak napětí mezi Moskvou a Teheránem projevuje tak, že Teherán téměř panicky reaguje na prohlášení či náznaky Moskvy, že by se ze Sýrie mohly stáhnout všechny cizí jednotky. Stejně tak jako na pokusy Ruska zprostředkovat stažení íránských a proíránských jednotek z jižní Sýrie, která hraničí s Izraelem. Z Teheránu se ozvalo, že nikdo nebude diktovat Íránu jeho zahraniční politiku.

Teherán zatím těží z toho, že se považuje za důležitého spojence Moskvy na Blízkém východě. To je sice pravda, ale jen do určité míry. Jak zdůrazňuje již citovaný Stephen Blank, Moskva hraje globální nikoliv regionální hru a v té není Írán až tak důležitý. Ostatně v tisku se objevily zprávy, že Moskva by údajně byla ochotna vzdát se své podpory Íránu, kdyby ji USA udělaly ústupky třeba v Evropě.

Nic takového ale prozatím není možné. Íránem placení žoldáci jsou totiž stále důležití pro stabilitu Asadova režimu. Pokud by Moskva chtěla omezit vliv Íránu, musel by v Sýrii nasadit vlastní pozemní síly a to v podstatném množství. A to se zatím ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nechce. Až ale Asad dobude další území, více konsoliduje svoji moc a nebude už potřebovat tolik šíitských žoldáků, Moskva bude více tlačit na Írán a snažit se získat větší vliv v Sýrii na účet Teheránu. Jak na to bude reagovat Teherán není zatím jasné.

35536