Zemanovi sokové by s udělováním státních vyznamenání šetřili. Chtějí oceňování navrátit vážnost | info.cz

Články odjinud

Zemanovi sokové by s udělováním státních vyznamenání šetřili. Chtějí oceňování navrátit vážnost

Většina kandidátů na prezidenta by ve funkci na Pražském hradě neudělovala více státních vyznamenání, než bylo dosud zvykem. Někteří z nich by chtěli oceňování navrátit vážnost, další slibují vyznamenávat všeobecně uznávané osobnosti a vynechávat lidi s pochybným morálním profilem. Uchazeči o post prezidenta to s výjimkou současného prezidenta Miloše Zemana sdělili v odpovědi na anketní otázku ČTK.

Za dostatečné množství označil bývalý velvyslanec a poradce Václava Havla Pavel Fischer dvacítku řádů a vyznamenání ročně. „Když prezident řády příliš hýří, snižuje jejich hodnotu,“ poznamenal. Další z kandidátů šéf strany Rozumní Petr Hannig by oceňoval „podle potřeby“. Vyznamenání by uděloval osobnostem, které by se těšily všeobecnému uznání.

Textař a podnikatel Michal Horáček poznamenal, že přesný počet vyznamenaných odhadnout nedovede. Během svých cest po ČR ale podle svých slov poznal spoustu lidí, kteří by si je zasloužili. Jmenoval faráře Josefa Suchára, který pomáhá oživit vesnici Neratov, nebo fyzioterapeutku Emílii Vallovou, která pomáhá ochrnutým dětem. Poznamenal, že ti mohou lidi více inspirovat než třeba umělec František Ringo Čech či zpěvák Daniel Hůlka, kteří dostali medaili od Zemana.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chce oceňovat podstatně méně lidí, než jak se dělo v posledních letech. Chtěl by také zúžit důvody pro udělení vyznamenání na zásadní přínosy pro Českou republiku. „Osobní vztah k prezidentovi mezi ně určitě nepatří,“ poznamenal.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Vrátit celému procesu vážnost a důstojnost je plánem bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka. Podotkl, že hrdinové druhé světové války postupně odcházejí nebo již oceněni byli. Prezidenti se tak podle něj orientují na osobnosti, které se o stát zasloužili jiným způsobem. „Každý prezident měl své priority a bylo to zřetelné. Nemyslím, že bych uděloval více vyznamenání než ti přede mnou,“ uvedl.

Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka by měli vyznamenání dostávat lidé, kteří si je zaslouží, mohou být vzory pro ostatní a udělali něco pro „svou zemi a pro lidi“. Počty vyznamenaných podle něj roli nehrají. Vyznamenávání není otázkou kvantity ani podle bývalého předsedy představenstva Škody Auto Vratislava Kulhánka. Jde o každoroční výběr těch nejvhodnějších z velké řady osobností, které by si vyznamenat zasloužili, podotkl. „Určitě bych pozorně naslouchal doporučení a návrhům výboru, který je kvůli tomu ustanoven,“ dodal.

Lékař Hilšer nechce při udělování vyznamenání „vybočovat z průměru“, který nastavili předchozí prezidenti. Nebude vyznamenávat lidi s pochybným morálním profilem.

Zeman na zaslanou otázku neodpověděl. Ve své funkci uděloval ročně při oslavách 28. října mezi 29 a 39 řády a medailemi, jeho předchůdce Václav Klaus lehce přes 20. Počtem vyznamenaných nešetřil Havel, v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností. Zemana odpůrci kritizují, že některá vyznamenání udělil lidem, kteří se netají tím, že k němu chovají sympatie.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Miloše Zemana najdete zde>>>

Vše o prezidentských volbách 2018 najdete ZDE 

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Holec: Pražské Holešovice jsou tak cool, že si v nich skoro nikdo nemůže dovolit bydlet

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Novináři z britského deníku The Guardian předvedli klasické levičácké pokrytectví. A taky to, proč dnes lidé víc než tradičním médiím důvěřují i vlastnímu „Fakebooku“, protože i v něm někdy najdete víc reality. Novináři se prošli pražskými Holešovicemi, ocenili zdejší kavárny, bistra, galerii DOX a Vnitroblock a celé je hned nadšeně zařadili mezi nejvíc cool městské čtvrtě v Evropě.  

Bohužel při tom nějak zapomněli, že právě proto, že jsou Holešovice dnes tak cool, si tady skoro nikdo nemůže dovolit bydlet. Ano, někdy potřebujeme pohled zvenčí, abychom si všimli, co máme „doma“. V případě Holešovic ale uspěl jiný britský deník a sice Financial Times. I ten měl ve své poslední rubrice „European Property“ jako téma Prahu včetně Holešovic a i on odhalil jistá zdejší kouzla. Jen přitom na rozdíl od Guardianu nezapomněl, že u nás pořád nemáme londýnské platy.

Podle Financial Times jsou dnes právě Holešovice jen krok za überhipsterským Karlínem, kde se metr čtvereční bytu běžně prodává za 125 000 korun, což je trochu míň cool. Deníku taky neuniklo, že zatímco v Londýně, který je globálním symbolem nedostupnosti bydlení, zaplatíte za byt 8,8 násobku svého průměrného ročního platu, v Praze odložíte téměř 15násobek! Normálně netrpím levičáckými sklony a radši „squatuju“ výhradně u sebe doma, celkem ale rozumím aktivistům, kteří v Praze o víkendu pořádali protestní akci Stop Airbnb. Zvlášť mladé totiž ve stále dražší Praze nejspíš čeká squatting – jen ne u sebe doma.

Link

Je určitě pravda, že ještě před osmi roky byly Holešovice zašlou čtvrtí plnou heren a lidského neštěstí. Ostatně vím o tom své, protože jsem se sem koncem roku 2011 přestěhoval z Karlína, který zhruba tou dobou začali kolonizovat hipsteři. Přímo pod okny perfektního holešovického bytu jsme proto tehdy měli něco mezi barem a hernou a kousek dál v ulici sídlil „hotel“ pro všechny ztroskotance světa. Policie tady v podstatě měla svou druhou stanici, nebylo to úplně lyrické místo.  

„Hotel“ dnes dávno neexistuje a ze zmíněné herny je hipsterské bistro Phill's Twenty7, kde lidé místo u samohonky sedí u Flat White a před sebou mají celou produktovou řadu od Applu. Nic ale není zadarmo: když jsme se do Holešovic přestěhovali, platili jsme měsíčně (bez energií) necelých 13 tisíc korun; když jsme se loni odstěhovali, začínal tady náš nástupce za 22 tisíc korun měsíčně. A mimochodem: dlouho jsem nezažil takový cenový šok, jako když jsem ve Vnitroblocku nedávno za jeden „fresh“ a espreso platil stejnou sumu, jakou v restauraci v Itálii zaplatíte za důstojnou lahev vína.

Link

Škoda, že jsem tehdy ještě nevěděl, jak je to cool. Holešovice jsou dnes samozřejmě mnohem lepší čtvrtí než před lety. Právě tady se ukázalo, jak politici jako obvykle lhali, když pořád tvrdili, že komerční prostory musí pronajímat jen hernám, protože si je nikdo jiný nepronajme. Pronajal a právě všechny nové kavárny, bary a bistra udělaly tuhle čtvrť lepší. Současně s tím sem ale přišli všichni „yuppies“, kteří vždy zdražují vše, kolem čeho jen projdou. Příznačná ironie je, že právě mnozí z nich dnes nejvíc volají po dostupném bydlení.

Ještě větší ironie ale je, že mnozí z těchto „yuppies“ v Holešovicích ani nebydlí. Ano, letenská Cobra, kde bývala strašidelná stejnojmenná herna, je plná cool lidí už od rána, jenže Letná je „überčtvrť“ historicky. Dolními Holešovicemi ale mnozí hipsteři jen „procházejí“ kvůli práci a večer zase odjedou domů do luxusnějších míst. Celou čtvrť přesto dramaticky zdražují a mění hlavně pro ty, kteří tu bydlí. A pro ty jsou „nové“ Holešovice míň cool než pro partu londýnských novinářů.   

-1