Prezidentské volby 2018: Zemanův tým přiznal kampaň za 17 milionů | info.cz

Články odjinud

Zemanův tým přiznal kampaň za 17 milionů. Půlku částky spolkly billboardy

Nejpozději úderem úterní půlnoci se museli všichni prezidentští kandidáti přihlásit ke kampaním, které vedou. Otázky vzbuzovala především bohatá reklama Miloše Zemana, který navzdory očividnému zarytě trval na tom, že kampaň nevede. Odborníci takový výklad dlouhodobě zpochybňují a teď to ukazují i čerstvá čísla: Zemanova kampaň stála minimálně necelých 17 milionů, jak vyplývá z dokumentu, kterým se jeho tým k výdajům za reklamu přihlásil.

Ve výdajích, ke kterým se Zemanův tým přihlásil, figuruje necelých osm milionů korun na velkoplošné billboardy, jindy se jedná o inzerci v novinách celkem za necelé dva miliony či o tisk letáků. Ty přišly celkem na pět a půl milionu.

Peníze nejdou od Zemana samotného, pocházejí z kont soukromých dárců – jako je to v případě teplického podnikatele Jaroslava Třešňáka, který se prezidentovi složil na leták „Životní příběh“ – a zhusta od Strany práv občanů napojené na Zemanovy hradní spolupracovníky nebo od spolku Přátelé Miloše Zemana. 440 tisíc korun dal pražský podnikatel Tomáš Hrdlička.

Na volební účet dostal Zeman asi 4,5 milionu korun, žádné náklady z účtu nezaplatil.

To a mnohé další lze vyčíst z dokumentu, který shrnuje tzv. nepeněžitá bezúplatná plnění a který Zemanův tým musel v souladu se zákonem zveřejnit do půlnoci z 8. na 9. ledna. Pro Zemanovo okolí se přitom jednalo o dvojnásob palčivou záležitost: Pokud by se nepřihlásil k aktivitám spolku, který mu zaplatil kampaň za miliony, hrozila by tomuto spolku pokuta – náklady na billboardy by totiž nesměly přesáhnout 800 tisíc korun. Navíc by spolek musel být registrován jako takzvaná třetí osoba, která se na kampani podílí.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Toto riziko pominulo, bezmála osm milionů na velkoplošnou outdoorovou reklamu od Přátel Miloše Zemana se teď „schová“ do 40milionového limitu pro prezidentského kandidáta. Ruku v ruce s tím ovšem jde základní sdělení: Zeman tak přiznává kampaň. Tu, kterou dle vlastních slov „nevede“.

Peníze darované na Zemanovu kampaňPeníze darované na Zemanovu kampaňautor: Zemanznovu.cz

Za nepřiznanou kampaň by spolku hrozila sankce od 20 do 300 tisíc korun, jak pro INFO.CZ potvrdil Jan Outlý z úřadu dozorujícího předvolební boj. Podle něj právě úterní půlnoc dělá ve stále inztenzivnější a nepřehlednější kampani jasno. „Kandidáti buď zveřejnili, že taková kampaň byla vedena s jejich vědomím, čímž získali benefit, který vyčíslí a započtou do svého limitu výdajů. Anebo se ke kampani nepřihlásili a pak bude muset úřad řešit podezření na přestupek, že byla vedena kampaň třetí osobou bez registrace a bez transparentního účtu,“ popisuje Outlý.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček před časem serveru Aktuálně.cz sám sdělil, že reklama bude započítána do nákladů prezidentské kampaně.

O tématu mluvil dříve v rozhovoru pro INFO.CZ i šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka, který připomíná mimo jiné, že v posledních dnech ožil i Zemanův transparentní účet, kam přicházejí až statisícové částky. „Těžko se do sponzorů vcítit. Je ale jasné, že Zemanovo tvrzení, že nedělá kampaň, bylo spíše pro média a veřejnost. Nyní si uvědomili (Zeman a lidé pracující na jeho kampani – pozn. redakce), že se k ní budou muset přiznat. A potřebují i peníze, kterými by mohly z oficiálního volebního účtu platit. Proto oslovili i své podporovatele s tím, že potřebují peníze navíc,“ popisoval Ondráčka.

Billboardy s nápisem Zeman znovu přitom nebyly jedinou nesrovnalostí v Zemanově kampani. Za problematické označil Outlý nedávno v rozhovoru pro INFO.cz i billboardy, které poutají na knihu rozhovorů s prezidentem Zemanem. „Je to problematické v tom slova smyslu, že může být na první pohled obtížné stanovit hranici mezi propagací komerčního produktu a kampaní. Podnikatel nebo firma přece mohou propagovat své produkty – knihy, film, e-shop s tričky a podobně. Toto právo jim nikdo neupírá. Problém nastává, když podoba takové propagace nese znaky kampaně. Pokud bychom řekli, že propagace produktů, bez ohledu na to, jak daná inzerce vypadá, není kampaní, ale komerčním sdělením, tak bychom mohli celou novou legislativu zase zrušit,“ řekl Outlý INFO.cz.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Zrno: Zvolení Lipovské do Rady ČT není „konec světa“

Zrno: Zvolení Lipovské do Rady ČT není „konec světa“

KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Skoro to vypadá, že zvolili nového generálního ředitele České televize. Takový zájem médií, vlastní tiskovka, dotazy na všechno – od financování, přes vyváženost až po stav demokracie v ČR nebo postoj k evropské integraci. Ale nebyla to volba generálního ředitele. Byla to volba tří z patnácti členů Rady ČT. A z těch tří si takový zájem nevysloužil ani autor trapně podlézavých rozhovorů Lubomír Xaver Veselý, ani novinář Pavel Matocha. A to přesto, že se z šachového klubu zná s Václavem Klausem ml., což samo o sobě vydá v jistých kruzích na rozsudek smrti. Zájem vyvolala takřka výhradně ekonomka Hana Lipovská.

Miroslav Kalousek v reakci na její zvolení uvažuje o vystoupení z církve (navrhla ji Česká biskupská konference). Tomáš Halík varuje před koncem světa a upozorňuje, že „čas nazrál, nelze pasivně přihlížet ani ustupovat“ a je nutno založit nový politický subjekt, který by nás zachránil. Podle předsedy STAN Petra Gazdíka půjde nyní místo ČT o „Faltýnek TV“. Proti kandidátce biskupů byl i předseda lidovců Marian Jurečka a protestovalo proti ní (ještě v době, kdy byla pouhou kandidátkou) v otevřeném dopise i 19 senátorů.

Link

Lipovská se pravda stala kandidátkou trochu nečekaně (okolnosti jsou to spíše úsměvné a dokumentují ze všeho nejvíce celkovou personální nouzi české církve a rozhodně ne nějaké spiknutí), takže se musela začít ohledně ČT teprve rozkoukávat. Vyjádřila se zpočátku poněkud neopatrně, že se na ČT vlastně nedívá a také, že smyslu veřejnoprávních médií úplně nerozumí. To je pozice zastávaná řadou libertariánských ekonomů (alias ať jsou média jen soukromá) a je to legitimní názor. Leč kritici zbystřili. Proč má o ČT rozhodovat někdo, kdo ji nesleduje? Nebo někdo, komu by ani nevadilo, kdyby zanikla?

Na páteční on-line tiskovce už bylo zřejmé, že má věc nastudovanou, odpovídala velmi střízlivě a ani sebevětší zastánce České televize by jí nemohl příliš co vytknout. Sama se chce zaměřit hlavně na hospodaření ČT. I když si troufnu odhadnout, že prvotním motivem při její nominaci bylo spíše to, aby v Radě prostě byl někdo konzervativní…

Pak se přišlo na to, že externě spolupracovala s Institutem Václava Klause (hrůza) a že chodí občas na mši s Jiřím Ovčáčkem (dvakrát hrůza). Někdo to může vidět tak, že dva introverti se zálibou v tradičním katolicismu a navíc poněkud společensky ostrakizovaní, se našli, jiný v tom ovšem vidí spiknutí Hradu, Kremlu a Pekingu…  Takový senátor Hilšer v tom viděl přímou linku: Klaus-PPF-Peking (to bylo moc i na Martina Veselovského, který se z Hilšera v DVTV marně snažil dostat jediný důkaz).

Link

Mezitím stihla Lipovská založit Institut svobody a demokracie s hvězdou televizní krize před dvaceti lety Janou Bobošíkovou, čím svou pověst v určitých kruzích definitivně dorazila. Protože Klaus, Ovčáček a Bobo – to už je zkrátka trochu moc. Po pravdě řečeno tím způsobila mírné pozdvihnutí obočí i mezi řadou svých příznivců, protože zatímco Jiří Ovčáček alespoň konvertoval k církvi a chodí na mši (což se dá pokládat s trochou dobré vůle za jistou formu pokání), Jana Bobošíková je stroj na politicko-mediální projekty všeho druhu a všech odstínů.

Od kandidatury do europarlamentu za Vladimíra Železného přes kandidaturu na prezidentku za KSČM po vedení stran a volebních bloků jménem Politika21, Suverenita a Hlavu vzhůru, které byly útočištěm politického bizáru všeho druhu. Završila to neslavným působením v Českém svazu bojovníků za svobodu, vedeném bolševickým konfidentem Vodičkou.

Jiří Peňáz k tomu v Echo24.cz napsal: „Slečnu Lipovskou… omlouvá v této věci snad nezkušenost mládí, naivita a typicky špatný odhad na lidi, což se stává jedincům, jako je ona, příliš oddaným světu idejí a teorií. V této věci nezbývá než přát Haně Lipovské, aby ji mámení brzy přešlo a ona odhalila, že pro paní Bobošíkovou a její padesátý šestý politicko-marketingový projekt je především ona cenným úlovkem… Odhad optimisty je, že to slečně Lipovské brzy dojde…“ Uvidíme.

Link

Uvidíme také, co se stane s Českou televizí. Dovolím si už předem říct, že nic. Šance na reformu jakékoliv velké instituce jsou obecně malé, v Česku zanedbatelné. A kdyby se někdo pokoušel o nějaké radikální změny, bude to nakonec spíše Hana Lipovská, věrna konzervativní střízlivosti, kdo to bude krotit. A pokud redaktoři zpravodajství a publicistiky ČT, jejichž většinové politické sympatie jsou někde na linii TOP 09-Piráti-Zelení, pochopí její volbu jako náznak toho, že by měli být v ČT více slyšet (a vidět) i konzervativní hlasy, bude to rozhodně větším přínosem, než pokud se upevní v mentalitě obležení. Hana Lipovská je opravdu nepřichází zničit.

Text vyšel původně na webu Konzervativní noviny. Publikujeme ho se souhlasem redakce. 

-1