Články odjinud

Hilšer pro INFO.CZ: Nejsem princ na bílém koni. Osud země musí řídit hlas občanů

Hilšer pro INFO.CZ: Nejsem princ na bílém koni. Osud země musí řídit hlas občanů

Marek Hilšer, který se zapsal do povědomí lidí jako velké překvapení prezidentské volby, chce získanou popularitu využít v senátních volbách. V prvním kole získal více než 44 procent hlasů. Dále si ale trvá na tom, že lidé nemohou v politice spoléhat na prince na bílém koni. „Není to tak, že by jeden člověk mohl měnit věci. Já podporuji občanskou společnost. Musíme být připraveni na to, že osud země máme řídit my,“ říká Hilšer v rozhovoru pro INFO.CZ. I na půdě horní komory bude pokračovat v kritice premiéra Andreje Babiše nebo prezidenta Miloše Zemana. „Každý monopol moci vede k něčemu špatnému. Proti tomu se samozřejmě vymezuju. Nebudu se vymezovat proti rozumným návrhům, které mohou přicházet,“ tvrdí.

Jak hodnotíte svůj výsledek v prvním kole, kdy jste získal více než 44 procent hlasů?

Mě to samozřejmě potěšilo. Přiznám se, že jsem moc nepřemýšlel o tom, kolik bych mohl mít procent. Věřil jsem tomu, že se dostanu do druhého kola. Silná podpora voličů mě moc těší a zároveň ji vnímám jako velký závazek.

Nedoufal jste, že byste mohl vyhrát už v prvním kole, jako se to podařilo Jiřímu Drahošovi, který získal přes padesát procent?

Bylo by to samozřejmě příjemné, ale jak někdo dobře poznamenal: kdybych vyhrál v prvním kole, tak bych mohl zpychnout. Říkám to samozřejmě trochu s humorem. Že by prošlo už první kolo, jsem nečekal. V obvodě (Praha 2 – pozn. redakce) byli i jiní kvalitní kandidáti. Myslím, že konkurence byla vyšší než v obvodě u pana Drahoše. Nechci to ale nějak srovnávat. Já jsem nečekal ani 44 a skoro půl procenta. Takový zisk považuji za vysoký výsledek.

S čím jdete do druhého kola? Těžko se to predikuje, ale máte představu, jak by se hlasy mohly přeskupit?

Samozřejmě jsem se na výsledky díval. Já mám zhruba patnáct tisíc hlasů. Druhý kandidát (Libor Michálek, Piráti – pozn. redakce) asi pět tisíc hlasů. I kdyby se poskládala nějaká aktivizace proti mně – což nepředpokládám, tak by se těžko patnáct tisíc hlasů dávalo dohromady.

Myslím, že poměr zůstane podobný jako v prvním kole s tím, že řada lidí asi k druhému kolu nepřijde. Předpokládám, že úbytek bude proporční.

Já si žádné průzkumy nedělám, ale zjistil jsem, že zajímavé údaje jsou u sázkových kanceláří. Občas se podívám na kurz.

Jak si vedete?

V druhém kole mám na vítězství 1,01. Pan Michálek má 14. Tyto predikce dost často vycházejí. Ale samozřejmě dokud nejsou výsledky jasně dané od volební komise, tak si člověk nemůže být jistý ničím.

Nejzajímavější bitvy o Senát (druhé kolo)

Jak trávíte týden před druhým kolem? Snažíte se ještě voliče přesvědčovat?

Ještě jsem byl v ulicích. V úterý jsem byl ve svém obvodu s přáteli, dobrovolníky. Hovořili jsme s lidmi a rozdávali letáky. Dnes také budu (rozhovor se odehrál ve čtvrtek ráno – pozn. redakce), konkrétně na Ohradě.

Včera jsem se rozhodl, že podpořím kandidátku v Jablonci n. N. paní Tejmovou (Michaela Tejmová, nezávislá kandidátka Senátor 21 – pozn. redakce). Jel jsem osobně do Jablonce a tam jsem se stal dobrovolníkem a rozdával její letáčky. Bylo by fajn, kdyby se do Senátu dostala a byl tam určitý ženský element.

V pátek už to nechám osudu a nebudu vyvíjet žádnou aktivitu.

Když vidíte, jakého výsledku jste dosáhl v prvním kole i díky popularitě z prezidentských voleb, nelitujete toho, že jste nekandidoval mimo Prahu? U vás by se nabízelo například Chomutovsko, odkud pocházíte.

Když skončily prezidentské volby a lidé mě začali oslovovat, abych dál pokračoval, senátní volby se nabízely jako ty nejbližší. Zvažoval jsem možnosti. Lidé mi nabízeli, ať jdu do Chomutova. Ale já jsem viděl, že tam kandiduje velmi dobrý kandidát pan Rabas (Přemysl Rabas, nezávislý kandidát Senátor 21 – pozn. redakce). V prvním kole kandidoval a neuspěl dokonce i ředitel gymnázia, kde jsem studoval. To byli dva lidé, o kterých jsem si myslel, že jsou dobří a mají šanci na úspěch. Rozhodl jsem se nekandidovat proti nim.

Také bych chtěl utvořit určitý most mezi Prahou a regiony. Někteří politici se snaží rozdmýchávat vášně mezi Prahou a regiony a já bych chtěl vystupovat proti tomu.

Druhý důvod je ten, že jsem přesvědčen o tom, že kandidát má být intenzivně přítomen v daném obvodu, pracovat s různými zastupiteli, lidmi, má být přítomen v kanceláři. Pokud by měl obvod sto kilometrů daleko, tak se to dělá mnohem složitěji.

Já dnes vidím, že si lidé stěžují na to, že politici přijdou jen před volbami a pak už se nikdy neukážou, takže se pak občané cítí zapomenuti. Já bych chtěl v tomto ohledu být v obvodu přítomen. V Praze bydlím přes dvacet let, v Praze 2 pracuji na lékařské fakultě, jsou zde fakultní nemocnice, já mám ke zdravotnictví vztah, takže mi přišlo logické tu kandidovat.

Zdravotnictví je oblast, kterou chcete na půdě Senátu řešit. Jaké konkrétní téma chcete otevřít?

Všichni dnes víme, že zdravotnictví se potýká a bude potýkat s nedostatkem personálu. Já vidím, že je nedostatek sester v oblastech mimo Prahu. Je tam i nedostatek lékařů. Dnes je problém mít na malých městech praktického lékaře. A to je věc, která se tady dvacet let zanedbávala. Stavěly se nové pavilony, kupovaly se často předražené přístroje, ale na lidské zdroje se nedbalo.

Nejde jen o ně, ale také o pacienty. Pokud nejsou lidé ve zdravotnictví, tak péče nemůže být kvalitní. Já si plně uvědomuji, že několik senátorů, nebo i třeba celý Senát nemůže tu věc nějakým radikálním způsobem změnit, to je úloha vlády. Ale myslím, že by měly být hlasy v zastupitelských orgánech, které na to budou rázně upozorňovat, že je to třeba řešit. Já oceňuji některé kroky současného ministra – třeba to, že se věnuje problematice výuky mediků. To je samozřejmě důležité.

Další oblastí, kterou zmiňujete, je školství. Čeho byste chtěl dosáhnout zde?

To je téma, které je mi také blízké. Hodně jsem se k němu dostal skrze prezidentskou volbu, kdy jsem se o něj zajímal. Ukazuje se, že naše školství pokulhává v oblasti kritického myšlení a čtenářské gramotnosti. Vidíme dnes, že vzdělání lidé nedávají děti do státních škol a snaží se vytvářet své malé školy. Důvěra ve školství u nás klesá.

Tady je třeba měnit paradigmata směrem k výuce kreativity, rozvíjení talentů. Musí se hlavně rozpoutat diskuse, zda chceme, aby všechny děti zůstaly v jednotném vzdělávacím proudu. Já už dnes vidím rozdíly ve společnosti. Když se budou chytré děti separovat už na základních školách, tak to prostě nemůže nikam vést.

Chtěl bych iniciovat skupinu lidí, kteří se tím budou zabývat, a chtěl bych komunikovat s mladými politiky, aby v tomto ohledu mohli k sobě najít cestu skrze celé politické spektrum. Je to taková má představa. Mám zkušenost, že když se do toho napne energie, tak by se mohlo něco podařit.

Ostře se vymezujete proti premiérovi Babišovi a prezidentu Zemanovi. Budete v tom pokračovat i v horní komoře?

Já se na to dívám z politologického hlediska. Myslím si, že míti premiéra – a teď to není nic osobního, který ovládá velké odvětví v ekonomické sféře, zároveň vlastní média a má velkou politickou moc, není dobré. Dochází ke koncentraci a privatizaci politické moci, a to je antisystémové a protidemokratické. Každý monopol moci vede k něčemu špatnému. Proti tomu se samozřejmě vymezuju.

Nebudu se vymezovat proti rozumným návrhům, které mohou přicházet. Vadí mi také to, že se z politiky vytrácí hodnoty, je to prostě pragmatismus. Politika se stala byznysem. Premiér může obchodovat podporu vlády s komunisty. Je mu to v podstatě jedno. To jsou věci, na které budu dál upozorňovat.

Jak podle vás budou rozložené síly v Senátu? Je zřejmé, že sociální demokraté ztratí post nejsilnějšího klubu, naopak posílí lidovci. Co to podle vás pro horní komoru znamená?

Já jsem se na to díval zatím jen letmo. Samozřejmě jsem si všiml, že do druhého kola postoupilo hodně kandidátů ANO a ODS. Je otázka, jak se voliči vymezí, jestli spíše podpoří kandidáty ODS, nebo ANO. Sociální demokracie ztratí. Určitě dojde ke změně. Předpokládá se, že KDU-ČSL bude mít největší klub. Já bych ale počkal až na výsledky druhého kola.

Nicméně mě potěšilo, že se do Senátu nedostaly extremistické strany jako SPD, že tam nebudou komunisté…

Vaším protikandidátem je pirátský senátor Libor Michálek. Vyčítá se vám, že vám Piráti vyjádřili podporu v prezidentských volbách a vy nyní stojíte proti jejich kandidátovi. Michálek vás tento týden dokonce vyzval, abyste se své kandidatury vzdal v jeho prospěch. Jaká je vaše reakce?

Piráti mi nevyjádřili podporu, tu nevyjádřili nikomu. Mě podpořili jednotliví členové, například Adam Bartoš. Myslím, že další členové podpořili i někoho jiného.

Co se týče pana Michálka, tak já jsem stál před otázkou, ve kterém pražském obvodě kandidovat. Nabízely se čtyři, zároveň tu byli tři prezidentští kandidáti. Já jsem říkal, že je nesmyl, abychom kandidovali proti sobě. Je vidět i na výsledcích voleb, že si lidé přejí, aby tito kandidáti byli v Senátu.

Pak jsem měl na výběr ze dvou obvodů: Praha 2 a Praha 8. V Praze 8 jsem věděl, že bude kandidovat Hayato Okamura (KDU-ČSL), se kterým jsem ideově spřízněn, protože má podobné postoje vůči politice pana Zemana, odmítá proruskou politiku, podporuje Evropskou unii. Proti němu jsem nechtěl kandidovat.

Pak tedy zbývala Praha 2, kde byl pan Michálek. Už v únoru jsme se setkali, já jsem mu řekl, že tu mám zájem kandidovat. On i Piráti už od února znali můj zájem. Představil jsem se, proběhl jsem kolečky, která mají pro případnou podporu. Navrhli pana Michálka, já jsem to plně respektoval. Bylo to jasně dané. Pak začala normální soutěž.

K tomu, co pan Michálek zmínil tento týden: já chápu, že se v situaci, kdy jeho výhra není moc jistá, snaží něco udělat. Vlastně ale nemám zapotřebí to komentovat.

My jsme spolu dělali rozhovor i po prezidentských volbách. Tehdy jste mi říkal, že by lidé neměli čekat v politice prince na bílém koni. Nehrozíte to i ve vašem případě?

Samozřejmě to cítím jako velký závazek. Očekávání asi budou, já se s tím budu snažit poprat. Ale není to tak, že by jeden člověk mohl měnit věci. Já podporuji občanskou společnost. Musíme být připraveni na to, že osud země máme řídit my.

Východisko vidím v občanské aktivitě, kterou nyní vidím i v Praze na úspěchu Prahy sobě a stran, které vyrostly od spodu. To vypovídá o tom, že nová generace se o věci zajímá. A v tom já vidím naději. Ne v bílých princích. Je samozřejmé, že v každé společnosti se generují lídři, kteří reprezentují určité hodnoty. Pokud se mi podaří reprezentovat nějaké hodnoty, které vnímá velká část společnosti, tak samozřejmě hlas pozvednu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek