Americká centrální banka zvýšila klíčový ukazatel – svou základní úrokovou sazbu – o 0,25 procentního bodu. Krok učinila podruhé za poslední rok, předtím byly sazby na rekordních minimech skoro deset let. Změna je signálem, že centrální banka věří americké ekonomice a jejím vyhlídkám. To s sebou nese i psychologický efekt – pozitivně se to může promítnout v dalším očekávání trhů i za hranicemi USA. Hlavní akciové indexy v USA ale v první reakci klesly.
Máloco sledoval ekonomický svět v poslední době tak bedlivě, jako závěr dvoudenního zasedání americké centrální banky (Fed). Podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se následně odvíjejí úrokové sazby na mezibankovním trhu nebo to, za kolik si Američané půjčí a kolik ušetří.
Zvýšení odpovídá očekávání analytiků. 120 ekonomů oslovených agenturou Reuters tento týden předpovědělo, že rozpětí základní sazby Fed tento týden zvedne právě o čtvrt procentního bodu na 0,50-0,75 procenta. Centrální banka teď ale rovněž naznačila, že podobný krok může dělat častěji. Příští rok úrokovou sazbu zvedne možná hned třikrát.
Fed poprvé zvýšil základní sazbu loni v prosinci z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji ve snaze o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie. Na listopadovém zasedání pak nebyla pro takový krok vhodná doba kvůli tomu, že několik dní poté se v USA konaly prezidentské volby.
