Poprvé v roli výkonné ředitelky Českého plynárenského svazu jsem se účastnila 25. ročníku Podzimní plynárenské konference, která se konala v Praze ve dnech 5.–6. listopadu. Letošní zajímavý program přilákal více než tři stovky účastníků a přítomnost významných představitelů vrcholového managementu energetických firem, evropských institucí i české státní správy potvrdila, že tato akce má rozhodně co nabídnout. Klíčovým sdělením je, že zemní plyn a plyn obecně má v budoucím energetickém mixu svoje zcela stěžení místo s ohledem na dekarbonizaci a energetickou bezpečnost. Tuto pozici si ale musí velmi proaktivně hájit a vysvětlovat, že jde o dlouhodobě udržitelnou a ekologickou komoditu.
Současně je zřejmé, že i plynárenství bude muset zažít významnou transformaci a projít přes několik „výhybek“. Tou první bude de facto palivová výhybka, kdy zemní plyn bude díky svým nižším uhlíkovým emisím nahrazovat ostatní více emisní paliva v energetice, dopravě i v průmyslu a zvyšovat svůj podíl na energetickém mixu. Je potřeba ale správně nastavit rovné podmínky, včetně dopravy, na principu posuzování emisí tzv. Well-to-Wheel. V druhé fázi se musíme připravit na obsahovou výhybku reprezentující postupnému navyšování podílu zeleného plynu, syntetického plynu i vodíku. A poslední výhybkou bude ta modální, bortící bariéry mezi jednotlivými sektory, plně propojující elektroenergetiku s plynárenstvím (např. technologie Power-to-Gas) a teplárenstvím i dopravou.
