Studie: Česko skutečně může mít třetinu energie z větru. Každý rok by ovšem muselo budovat tolik větrníků jako za posledních 15 let

Michal Půr

09. 11. 2020 • 11:10
S vizí, že v Česku může až třetina spotřebované energie pocházet z větru, to nebude zdaleka tak jednoduché. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR vydal studii Aktualizace potenciálu větrné energie v ČR z perspektivy roku 2020, podle níž je skutečně možné „třetiny“ podílu dosáhnout. Vyžadovalo by to ale momentálně těžko představitelnou změnu v řízení energetiky i v plánování státu. V současnosti Česko produkuje z větru zhruba jedno procento energie.

Akademie věd uvádí, že do roku 2040 můžeme mít z větru skutečně téměř třetinu elektřiny. Ovšem pouze ve scénáři, který sami autoři označují za optimistický a který počítá s nárůstem instalovaného výkonu z dnešních 340 MW na těžko uvěřitelných 7044 MW, což představuje růst o 1972 procent.

Dle uvedených grafů by tato větrná revoluce vyžadovala každý rok průměrný přírůstek instalovaného výkonu odpovídající tomu, co se stihlo v ČR vybudovat za posledních 15 let! Přitom reálný nejvyšší roční přírůstek 62 MW z roku 2007 by vedl k celkové hodnotě pouze 1580 MW, což není ani čtvrtina požadovaného množství.  

Připusťme však, že zázraky se občas dějí. Jak by takový scénář reálně vypadal? Nejvíce větrných elektráren by pokrylo Vysočinu (celkem 204) a Jihomoravský kraj (celkem 217). Zohledníme-li počet obcí v příslušném kraji, stál by v těchto regionech větrník průměrně téměř u každé třetí! Studie dále představuje konzervativní scénář, který je v řeči čísel poněkud umírněnější a do roku 2040 slibuje větrných 2525 MW a pokrytí zhruba deseti procent české spotřeby.

Autoři studie pracují ve svých projekcích s takzvanou redukcí počtu míst vhodných pro výstavbu větrných elektráren. Co se týče obyvatel a obcí, konzervativní scénář předpokládá, že výstavbu povolí 55 procent obcí u vytipovaných lokalit, a optimistický dokonce 95 procent. Jinými slovy ve všech těchto obcích bude výstavba v souladu s územním plánem, schválí ji zastupitelstvo a nezvedne se proti ní odpor obyvatel.

I Komora obnovitelných zdrojů energie jako největší propagátor větrníků v Česku přitom připouští, že současná realita se těmto úrovním akceptace ani nepřibližuje. V případě lesů a přírodních ploch uvažuje konzervativní scénář s 50procentním, a optimistický se 100procentním přijetím. To znamená, že na každém druhém (nebo dokonce úplně každém) vhodném, tedy dostatečně větrném místě v lesích a na přírodních plochách, vyroste větrník.

Poměrně drasticky se studie dále staví i k ptačím oblastem NATURA – konzervativně 25 procent, optimisticky 50 procent. Poslední parametr, který stojí za komentář, je vzdálenost od nejbližší souvislé obecní zástavby. Dokument předpokládá 500 metrů, což zní opět poněkud nereálně, protože oproti Německu jde o hodnotu poloviční. Pokud by studie počítala s 1 000 metry, větrný potenciál by to opět významně snížilo.

SDÍLET