Benešová podávala vysvětlení v kauze soudce Sováka. Na policii strávila čtyři hodiny a došlo i na „velmi osobní“ otázky

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová byla v půlce ledna na policii podat vysvětlení v kauze soudce pražského Vrchního soudu Zdeňka Sováka. Na policii strávila skoro 4 hodiny a nemohla se kvůli tomu účastnit jednání vlády. Některé otázky Benešovou velmi překvapily, protože byly „velmi osobní“. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová po podání vysvětlení rozhodla, že Benešová v kauze Sovák není podjatá.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová byla 18. ledna podat na policii vysvětlení v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Akt v rámci trestního řízení probíhal ve vypjaté atmosféře. Pozvání úzce souvisí mimo jiné s kritikou úniků informací z kauzy Sovák.

Marie Benešová poslala už na konci loňského roku vedoucí státní zástupkyni Vrchního státního zastupitelství v Praze Lence Bradáčové na poměry české justice ostrý dopis. Kritizuje v něm úniky z vyšetřování, které provázejí případ bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka a žádá po Bradáčové, jejíž úřad vykonává ve věci dozor, nápravu. Informoval o tom partnerský portál Ekonomického deníku Česká justice.

Ministryně se podle informací Ekonomického deníku při podání vysvětlení několikrát ohradila proti tomu, že kauzu Sovák dozoruje státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, protože je tato instituce podle ní podjatá kvůli únikům informací z vyšetřování. Do protokolu Benešová uvedla: „Proto ani nechci, abyste to dělali vy, protože jste podjatí. Budu se tvrdě snažit o to, aby tato kauza šla na Moravu.“

Podle Benešové by se kauza soudce Sováka neměla řešit na Vrchním státním zastupitelství v Praze, a ani na policejním útvaru, který ji nyní řeší. „Námitku vznáším vůči Vrchnímu státnímu zastupitelství Praha, je to s přihlédnutím na vícero kauz, o kterých jsem se dozvěděla, a přeju si, aby to vyřešil objektivní orgán policie a objektivní orgán státního zastupitelství. Zdejší policejní orgán je pak též podjatý, neboť je řízen Vrchním státním zastupitelstvím Praha. Směřuji to obecně vůči VSZ Praha a vůči zdejšímu policejnímu orgánu, neboť je pod kuratelou VSZ,“ měla na podání vysvětlení prohlásit ministryně spravedlnosti. Je nutné podotknout, že Benešová v minulosti zastupovala jako právník společnost Metrostav, od níž měl chtít soudce Sovák podle konstrukce policie a žalobců padesátimilionový úplatek.

Nejsem podjatá

Vrchní státní zástupkyně v Praze na konto podání vysvětlení Marie Benešové rozhodla, že v kauze Sováka není podjatá. „Vyhodnocením uvedených výhrad a námitek Marie Benešové jsem dospěla k závěru, že se podle jejich obsahu jedná o námitku mé podjatosti. Benešová totiž přes výzvu policejního orgánu neoznačila žádnou konkrétní osobu, vůči které námitku podjatosti směřuje a naopak výslovně uvedla, že ji vznáší obecně vůči VSZ v Praze jako celku,“ zareagovala na argumenty Marie Benešové na policii.

Měla-li by podle Benešové být věc pražským žalobcům odňata, je podle Bradáčové nezbytným předpokladem, aby před tím bylo rozhodnuto o jejím vyloučení coby vedoucí státní zástupkyně. „Pro takovýto postup jsem však neshledala žádné zákonné důvody. Marie Benešová svou námitku konkrétněji odůvodňuje v podstatě pouze tím, že ‚podezřelý takto vyšetřuje sám sebe a též si to dozoruje‘, což ve vztahu k předmětu trestního stíhání obviněných nedává dobrý smysl,“ tvrdí Bradáčová.

Pokud by podle Bradáčové námitka Benešové měla směřovat jen k problematice šetření úniku informací z tohoto řízení, upozornila, že podle ní policii ani státním zástupcům nejsou zatím známy žádné relevantní informace, které by nasvědčovaly porušení povinností ze strany orgánů činných v trestním řízení a odůvodňovaly zahájení úkonů trestního řízení pro podezření z trestného činu.

„Naopak z doposud provedené analýzy informací se podává, že dokumenty, z nichž čerpali redaktoři veřejných sdělovacích prostředků v rámci svých veřejných citací, jim byly předány osobami odlišnými od orgánů činných v trestním řízení, a které se svým jednáním mohly dopustit pouze přestupku, jehož projednání ovšem nespadá do působnosti orgánů činných v trestním řízení,“ míří Bradáčová na obhájce obviněných. Její tvrzení ale nedává logiku, advokáti by médiím jen stěží předávali informace poškozující pověst jejich mandantů.

„Můj poměr k projednávané trestní věci je ryze profesionální a nikterak nevybočuje z mého postupu v jiných trestních věcech. Ze všech trestně stíhaných osob znám, a to jen podle jména, JUDr. Sováka jako soudce a JUDr. Teryngela jako advokáta. Osobně ani pracovně jsem se s nimi nesetkala. Ostatní obviněné neznám vůbec, nikdy jsem se s nimi nesetkala a nemám k nim žádný vztah. Kromě profesního nebo pracovního rovněž nemám žádný vztah k jiným orgánům činným v trestním řízení, působícím v této trestní věci,“ tvrdí Bradáčová.

Jenže Bradáčová opomněla při svém rozhodování zmínit napjaté vztahy s profesorem Jiřím Jelínkem z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který je ve sdělení obvinění Sovákovi a spol. také několikrát zmiňován. Konflikt popsal Ekonomický deník zde.

„Vzhledem k tomu, že Mgr. Benešová neuvedla žádné zákonem požadované skutečnosti, pro které bych byla jako vrchní státní zástupkyně v Praze vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení, nemám žádný jiný než profesionální poměr k projednávané věci, ani poměr k osobám, jichž se úkony trestního řízení přímo dotýkají, případně k jinému orgánu činnému v trestním řízení či k dalším subjektům, nejsem v předmětné trestní věci jako vrchní státní zástupkyně v Praze vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení,“ uzavřela otázku možné podjatosti sama Bradáčová.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Velmi osobní otázky

„Můžeme potvrdit informaci, že paní ministryně byla v uvedené kauze pozvána k podání vysvětlení. S ohledem na veřejně dostupné informace podala námitku podjatosti (ve smyslu § 30 odst. 1 trestního řádu) a věří, že bude rozhodnuta regulérním způsobem. Vzhledem k tomu, že se jedná o takzvaně živý případ, ke kterému byla navíc pozvána k podání informací, nelze jej více komentovat a blíž specifikovat,“ potvrdil informace Ekonomického deníku mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. 

Marie Benešová pak na otázky Ekonomického deník odpověděla následovně. „Nesouhlasím s informacemi, které se objevily v tisku, že by ministerstvo spravedlnosti nějakým způsobem participovalo na úniku informací v kauze soudce Sováka. To mohu vyloučit. První informace (a to jsem vrchnímu státnímu zastupitelství doložila) se objevila již 5. prosince 2020. Další dny následovaly jiné podrobnosti z kauzy, a to konkrétně 6. a 7. prosince. Tedy před doručením dokumentů na ministerstvo spravedlnosti. Se závěry Vrchního státního zastupitelství v Praze jsem se tedy neztotožnila a na konkrétech (mimochodem veřejně dostupných z monitoringu tisku) doložila, že tomu tak není. Některé otázky položené během podávání vysvětlení, které trvalo téměř čtyři hodiny, a kvůli kterému jsem dokonce nemohla být přítomna na jednání vlády, mě poněkud překvapily a byly velmi osobní. Více je ale komentovat nemůžu,“ sdělila Ekonomickému deníku Marie Benešová.

Dopis Bradáčové

Jak už Ekonomický deník uvedl, Marie Benešová poslala na konci loňského roku Lence Bradáčové na poměry české justice ostrý dopis.

Úvodem se v dopisu pozastavuje nad tím, že v případu Zdeňka Sováka byly prakticky okamžitě vybranými médii zveřejňovány interní informace z trestního řízení, včetně odposlechů. „Vzhledem k rozsahu, míře detailu a vyznění předmětných informací se obávám, že jejich zveřejnění nelze, jako v některých jiných případech, připsat na vrub aktivitě obhájců obviněných,“ konstatuje se v dopisu Benešové podle partnerského portálu Ekonomického deníku Česká justice. Podle Benešové je naopak pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení.

Ministryně Benešová v dopise Bradáčovou upozorňuje, že úniky z trestního řízení mohou negativně zasáhnout do práv nejen obviněných, ale také třetích osob, jichž se podezření z trestné činnosti nijak netýká. A především jsou takové řízené úniky podle ministryně Benešové „způsobilé podstatným způsobem narušit důvěru v řádné fungování samotných orgánů činných v trestním řízení a zpochybnit tak jejich postavení jak v řízení před soudem, tak v očích široké veřejnosti“.

V závěru dopisu, který byl na vědomí zaslán i nejvyššímu státnímu zástupci Pavlovi Zemanovi, požádala ministryně vedoucí Bradáčovou o „přijetí vhodných opatření“, aby k únikům nedocházelo, a rovněž o důsledné prověření úniků v případu Zdeňka Sováka.

Benešová zároveň konstatovala, že se v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze nejedná o ojedinělý jev, přičemž u kolegů v Olomouci k takové praxi podle ní nedochází, což má svědčit o „profesionální práci tamních státních zástupců“. Uvítala by proto, „kdyby praxe v rámci České republiky byla v této problematice jednotná a plně profesionální“.

Serveru Novinky.cz Benešová pak řekla, že kvůli únikům z kauzy Sovák také telefonicky požádala Pavla Zemana, aby situaci řešil. Vyšetřit by podle ní měla únik i Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Text vyšel na webu Ekonomický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

SDÍLET
sinfin.digital