Bradáčová chtěla do orgánu pražské právnické fakulty, Jelínek byl proti. Teď se znovu střetávají

V roce 2018 došlo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (PF UK) k události, která by za jiných okolností nevzbudila příliš pozornosti mimo akademickou půdu. Dnes se však její hlavní aktéři ocitli v ostře sledovaných pozicích. Jeden je předmětem zájmu médií kvůli únikům z vyšetřování v kauze bývalého soudce Sováka. A druhý odpovídá za zákonnost tohoto vyšetřování z pozice vedoucí státní zástupkyně a tvrdí, že k žádným únikům od orgánů činných v řízení nedošlo. Jde o vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiřího Jelínka a šéfku Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Lenku Bradáčovou.

Před dvěma roky měla být vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová oslovena, zda by se nechtěla stát členkou oborové rady fakulty pro doktorský studijní program Teoretické právní vědy – Trestní právo, kriminologie a kriminalistika na pražské právnické fakultě. Erudování a zkušení členové oborové rady spolupracují s doktorandy a pomáhají jim v přípravě či ve volbě témat pro doktorandskou práci. Práce v oborové radě neobnáší přednášení studentům, ale je výhradně o již zmíněné práci s doktorandy.

Lenku Bradáčovou, která v té době už zhruba rok přednášela na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, a chtěla přednášet i v Praze, přijel tehdy v její kandidatuře na jednání akademického senátu pražské právnické fakulty podpořit i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Lenka Bradáčová už na pražské právnické fakultě několikrát přednášela:

„Mluvit o ‚snaze‘ paní dr. Bradáčové není úplně výstižné, protože o souhlas s členstvím v oborové radě byla požádána děkanem, resp. věcně příslušným proděkanem, v rámci procesu sestavování celkem 14 oborových rad nově schvalovaných doktorských studijních programů. V programech, jejichž podstatou jsou obory platného práva, se zapojení renomovaných praktiků osvědčovalo a osvědčuje,“ sdělil Ekonomickému deníku podrobnosti ke dva roky starému příběhu děkan právnické fakulty Jan Kuklík. Tím, kdo Bradáčovou do oborové rady nominoval, byl podle informací Ekonomického deníku děkan katedry politologie a sociologie pražské právnické fakulty a ústavní právník Jan Kysela.

Jen návrh potenciálního člena ovšem nestačí. Pro jmenování do oborové rady bylo zapotřebí prokázat se především publikační činností, což se Lence Bradáčové bohužel nepovedlo. „Materiálem určeným pro projednání ve schvalovacím procesu nového studijního programu je pouze formulář C-I, který zasíláme jako součást odpovědi. Obdobné to bylo i u ostatních nominantů do oborových rad,“ uvedl k tomu děkan Kuklík. (Formulář si můžete prohlédnout ZDE).

Ve zmiňovaném formuláři Lenky Bradáčové není zmíněna ani jedna publikační činnost, přestože jde o klíčový atribut pro přijetí do rady.

„Paní dr. Lenka Bradáčová se členkou oborové rady nestala, jelikož její nominaci děkan fakulty prof. Jan Kuklík ještě před jednáním vědecké rady právnické fakulty stáhl, takže se o ní nehlasovalo. Později byla do oborové rady navržena jiná členka (vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Věra Kalvodová, pozn. red). Důvodem děkanova postupu byla absence vykazatelných publikací paní dr. Bradáčové, což se v kontextu posuzování nominací do jednotlivých oborových rad ukázalo jako dílčí nedostatek,“ uvedl děkan v reakci na žádost Ekonomického deníku zaslanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Své pochybnosti ke jmenování Bradáčové z důvodu absence odborné publikační činnosti měl tehdy vyslovit předseda oborové rady, profesor Jiří Jelínek, k němuž se přidal i její další člen, profesor a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Na nepovedený pokus o vstup do oborové rady Lenka Bradáčová reagovala a poslala děkanovi Kuklíkovi dopis na hlavičkovém papíře VSZ v Praze. V něm ovšem reagovala především na předsedu rady, profesora Jelínka. „K sepsání tohoto dopisu mě však přimělo sdělení pana nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana ohledně průběhu projednávání celé záležitosti vědeckou radou a já považuji za potřebné vám sdělit následující (…) Vážený pane děkane, v návaznosti na projev zjevné nelibosti pana prof. Jiřího Jelínka s mou účastí v oborové radě, jsem svůj souhlas opětovně zhodnotila, a pokud by pro Vás byla má účast spojena se vznikem interpersonálního konfliktu, jež by vás vystavil trvale vypjaté situaci, považujte vaši původní nabídku ve vztahu k mé osobě za bezpředmětnou,“ napsala Lenka Bradáčová děkanovi fakulty Janu Kuklíkovi.

Děkan Kuklík pak tento dopis podle zápisu přečetl na další vědecké radě, což mělo sklidit mezi přítomnými značný rozruch. Ekonomický deník dopis Lenky Bradáčové přetiskuje opět ve verzi zaslané z fakulty zde.

Že vnímá jako hlavního „viníka“ jejího nepřijetí do rady profesora Jelínka pak potvrdila sama Bradáčová ve svém aktuálním stanovisku, které zveřejnila na oficiálním webu Vrchního státního zastupitelství v Praze poté, co se na ni obrátil Ekonomický deník s otázkami na toto téma.

Jelínek a Sovák

Za zhruba dva roky po tomto expozé na „právech“ se oba hlavní aktéři dostávají opět do interakce. Mimo akademickou půdu, v trestním řízení. Vrchní státní zastupitelství totiž dozoruje údajně korupční případ dnes už bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. O Lence Bradáčové je známo, že dozor v těchto mediálně výbušných kauzách vede buďto sama, nebo se na nich prostřednictvím svých podřízených velmi aktivně podílí.

Do médií se pak téměř okamžitě po realizaci případu dostávají pasáže z vyšetřování, v nichž Zdeněk Sovák má svému příteli, spoluobviněnému Milanu Bíbovi, například říkat, že rozsudek z kauzy Metrostav chce mít z toho důvodu, že jakmile ho bude mít k dispozici, tak je připraven objednat, jak on sám říká, velmi kvalifikovaný rozbor od profesora Jelínka. Odkaz na aktivity přímo Jelínka ovšem ve sdělení obvinění absentuje.

Mimo uši Bradáčové

Ve sdělení obvinění se o profesorovi Jelínkovi píše na několika místech. Opět kvůli rozboru rozsudku kauzy Metrostav, ale také kvůli tomu, že měl Sovák s Jelínkem řešit právní zastoupení pro Metrostav. Profesor Jelínek měl podle policie navrhnout advokáta Marka Nespalu, se kterým spolupracuje.

„Nutno poznamenat, že Jiří Jelínek se s Zdeňkem Sovákem dlouhodobě znají, policejní orgán zachytil jejich osobní schůzky například ve dnech 18. 5. 2020, kdy se před tím domlouvali na místě setkání tak, aby byli mimo dosah uší Dr. Bradáčové, a dne 22. 9. 2020 kdy se Zdeněk Sovák účastnil oslavy narozenin Jiřího Jelínka, kdy setkání následně hodnotí tak, že se sice protáhlo, ale bylo to užitečné. Zdeněk Sovák zmiňuje, že Jiří Jelínek, který je současně asistent místopředsedy Vrchního soudu v Praze pro úsek trestního řízení, právní rozbory na základě zadání některé ze stran trestního řízení, vyhotovuje i v jiných případech,“ stojí také ve sdělení obvinění.

Odposlechy, ani další informace ze sledování, které by dokládaly Jelínkovo možné nekalé jednání, ve sdělení obvinění prezentovány nejsou.

Pokyn médiím

Jak už jsme zmínili, Ekonomický deník kvůli střetu na akademické půdě a jeho vývoji poslal Lence Bradáčové několik otázek. Ta na ně zareagovala až po urgenci takto: „Dobrý den, níže zasíláme odkaz, který reaguje na vaše otázky, pokud se rozhodnete k tématu veřejně sdělovat další informace, poté převezměte naše sdělení v plném rozsahu (spolu s odůvodněním námi zvolené veřejné prezentace). S pozdravem, sekretariát vrchní státní zástupkyně v Praze.“ A celou komunikaci s novinářem Ekonomického deníku pak zcela mimo standardy komunikace úředníků veřejné správy se zástupci médií zveřejnila na webu státního zastupitelství.

Její prohlášení Ekonomický deník přetiskuje v plné šíři, včetně faksimile žalobkyní zveřejněné zprávy na webu státního zastupitelství: „V květnu 2018 mne oslovilo vedení právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s nabídkou účasti v oborové radě pro trestní právo. Bylo mi ctí podat kladnou odpověď. Poté, kdy mi bylo tlumočeno negativní stanovisko garanta oboru Prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc., jež se opíralo o jeho osobní negativní vnímání mého výkonu funkce vrchní státní zástupkyně, a kterou po odmítnutí takové námitky ze strany pana děkana fakulty doplnil o námitku formálního nedostatku návrhu (nedostatečně vyplněný formulář), jsem namítaný formální nedostatek odstranila a souhlas s nominací dopisem adresovaným děkanovi fakulty, vzala zpět. Tento můj počin byl odůvodněn snahou o zabránění interpersonálního konfliktu mezi vedením fakulty a Prof. Jiřím Jelínkem. Celou věc jsem tímto považovala a považuji za vyřízenou. Pana Prof. Jiřího Jelínka znám povšechně coby vedoucího katedry trestního práva, s nímž jsem se několikrát pracovně setkala v legislativních komisích či odborných seminářích. O žádném střetu na akademické půdě, o němž se pan Hrbáček zmiňuje, mi není nic známo. Jakékoli další informace by mohlo panu Hrbáčkovi podat pouze vedení Právnické fakulty.“

K Bradáčové jsem se nevyjadřoval

Ekonomický deník po reakci vedoucí VSZ v Praze požádal i profesora Jiřího Jelínka, aby také on ze svého pohledu popsal, co se tehdy odehrálo na právnické fakultě, když se řešila nominace Lenky Bradáčové. „Na zmíněné radě, která rozhodovala o složení oborové rady, jsem byl přítomen osobně, paní Bradáčová přítomna nebyla. Informace o jejím průběhu patrně čerpá z doslechu. Návrh na složení oborové rady doktorského studia předložil děkan prof. Kuklík, který také odůvodnil změnu původního návrhu. Pozměněný návrh byl vědeckou radou schválen. Na této radě jsem se vůbec nevyjádřil o osobě paní Lenky Bradáčové, tedy ani ve smyslu výkonu její funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Vůbec to nebylo na programu jednání rady, ostatně k tomu se vědecké rady vysokých škol nesvolávají,“ sdělil Jiří Jelínek Ekonomickému deníku.

„Jestliže nyní paní Bradáčová píše, že později vzala zpět svůj souhlas s nominací do oborové rady, a celou věc tímto považovala a považuje za vyřízenou, potom nerozumím tomu, proč později, na nejbližší příští vědecké radě byl před jednáním před všemi přítomnými členy vědecké rady čten její dopis, zaslaný na hlavičkovém papíře Vrchního státního zastupitelství v Praze, ve kterém mne označuje za příčinu toho, že se nestala členem oborové rady. Opakuji: Návrh podával děkan fakulty, rozhodovala vědecká rada, já jsem se na jednání vědecké rady k osobě Lenky Bradáčové vůbec nevyjadřoval. Věřím, že laskavý čtenář si úsudek udělá sám,“ řekl Jiří Jelínek.

Ekonomický deník požádal Jiřího Jelínka i o vyjádření ke kauze Sovák, kterou prochází jeho jméno. „Já se k této věci asi nemohu vyjádřit, protože doktorka Bradáčová dozoruje trestní kauzu, ve které jsem já dehonestován. Kauzu, ve které došlo k únikům z trestních spisů a je to vůči mé osobě zneužíváno. Byl jsem vyslýchán jako svědek a podepsal jsem povinnost mlčenlivosti, takže kauze samotné se věnovat nemohu. Předtím jsem poskytl rozhovor České justici, kde jsem na některé souvislosti upozornil. Pokud jde o útoky novinářů, které mě mají dehonestovat, tak tam jsem přijal právní opatření k ochraně své osobnosti,“ řekl ke kauze Zdeňka Sováka Jiří Jelínek.

Jakkoliv došlo před dvěma lety k popisované události, která nese znaky osobní kontroverze, Lenka Bradáčová to jako problém z pohledu své možné podjatosti nevnímá. Podle informací Ekonomického deníku o tom, že se v případu bývalého soudce Sováka necítí být podjatá, rozhodla sama tento týden.

Článek vyšel na webu Ekonomický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

SDÍLET
sinfin.digital