Celostátní studie promořenosti je nevěrohodná. Situace je mnohem lepší, říká statistik

Michal Půr

O pořádný rozruch se před několika týdny postarali Jihočeši (Jihočeský kraj a společnost OIG Power), když uskutečnili vlastní studii promořenosti koronavirem. Ta ukázala, že by promořenost populace mohla být výrazně vyšší, než jak vyplynulo ze studie celostátní. Tu s odstupem tvrdě kritizuje předseda České statistické společnosti Ondřej Vencálek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Co vlastně bylo cílem těchto studií?

Cílem obou bylo zjistit, jaká část populace se již setkala s tzv. novým typem koronaviru a má protilátky. Počty nakažených, které máme možnost denně sledovat ve sdělovacích prostředcích, zachycují jen „špičku ledovce“ – jde o potvrzené případy. Pak jsou ale také lidé, kteří nákazu prodělají a ani si toho nevšimnou. Jejich imunitní systém si ale vytvoří obranné protilátky. Otázkou je, kolik takových lidí je. A to právě chtěly tyto studie zjistit.

Proč by nás toto mělo zajímat? Neměli bychom se zabývat zejména případy, které mají závažný průběh a vedou třeba až k hospitalizaci?

Právě že ne. Představte si tři různé scénáře: pokud na jeden potvrzený případ připadá jeden případ, kdy nákaza proběhla nepozorovaně, znamená to, že není 11 tisíc nakažených, ale dvojnásobek a že polovina z nakažených vlastně o nákaze ani nevěděla. Pokud je ale na jeden potvrzený případ 10 nepozorovaných, pak nemoc prodělalo už přes 100 tisíc lidí a naprostá většina (přes 90 procent) měla mírný průběh. A konečně, pokud by na 1 potvrzený případ bylo 100 nepotvrzených, bylo by v tuto chvíli už celkově více než milion lidí „po nemoci“, přičemž průběh natolik závažný, že vedl k diagnóze covid-19, by se týkal jen nepatrné části nakažených. Najednou by covid-19 vypadal úplně jinak, než jak jej zatím vnímáme – daleko méně děsivě.

Benešová začala s reformou justice. Sice beze změn zákonů, ale o to účinněji

sinfin.digital