Češi proti koronaviru: Na procházku ani s rouškou. Ve Španělsku zavedli přísná opatření

Michal Půr

30. 04. 2020 • 08:00

V novém seriálu INFO.CZ jsme pro vás na každý den připravili rozhovor s Čechy, kteří zůstali v zahraničí během pandemie koronaviru. Každému jsme položili stejné otázky. Petra Petříková žije přes deset let na Kanárských ostrovech na Tenerife. Přijela sem původně na studijní pobyt španělštiny a nakonec zůstala – seznámila se s manželem a společně zde vychovávají dvě děti. Komu jsou místní lidé vděční a jaká jsou v zemi opatření?

Jak je země, v níž žijte, zasažená nákazou koronavirem? 

Španělsko je jednou z nejvíc zasažených zemí v Evropě (celkem k dnešnímu dni, tj. 10. dubna 157.022 případů a 15.843 úmrtí). Předpokládá se, že je to dáno stylem života (všichni se líbají, objímají, hodně mladých rodin žije pohromadě se svými rodiči), špatným zdravotnictvím (ale máme výborné zdravotníky) a také máme hodně lidí v pokročilém věku, stejně jako například Itálie.

Každopádně tady na Tenerife a celkově na Kanárských ostrovech to zasažení není až tak tragické (1.834 případů a 92 úmrtí), jako to je například v Madridu nebo Barceloně. Hodně lidí umřelo v centrech pro seniory, tam se to šířilo hodně rychle. No a abych dodala také něco pozitivního, tak už naštěstí máme klesající tendenci v počtu nakažených a úmrtí a stoupá počet vyléčených osob, kterých je více než v Itálii (druhá evropská země, která je nejvíce zasažená).

Jaká jsou v zemi opatření? 

Tady jsou jedny z nejpřísnějších opatření. Je zakázáno vycházet z domu, můžeme pouze do supermarketu, lékáren, k lékaři. Vycházet mohou rodiče s dítětem, které má nějaké postižení (musí mít potvrzení) a pracovníci obchodů pro základní potřeby obyvatel či řidiči autobusů. Mohou se vyvenčit psi. Nemůžeme jít na žádnou procházku, ani kdyby to bylo s rouškou, žádný sport v přírodě, absolutní zákaz.

A jaká je zde atmosféra?

Zdá se, že lidé to chápou, tady na Kanárech to hodně respektují. Na ulicích je vidět minimum lidí, jen ty, co venčí psi, nebo jdou nakoupit. Jsme hodně vděční skvělé práci zdravotníků, kteří dělají maximum, i když ještě před nedávnem neměli ani pořádný ochranný materiál. Tleskáme jim z balkónu nebo oken vždy v určitou hodinu. Policie občas přijede k narozeninám dětí a zapne houkačky před jejich oknem, aby jim zpříjemnili už tak těžké chvíle, kdy nemohou ven. 

Máte povinné nošení roušky? Případně – nosíte ji dobrovolně a jak v tom případě na vás reaguje okolí? 

Nemáme, někteří lidé je nosí, ale nejsou tu k sehnání. I když vláda jedná o tom, že začnou být povinné, a že zajistí, že budou k dispozici. Já ji například nosím, když jdu nakoupit. Dále nosím rukavice a antibakteriální gel. Okolí nereaguje nijak zvláštně, bere to už jako nutnou věc k prevenci. 

Když sledujete situaci v Česku, je na tom podle vás lépe než země, v níž se nacházíte? 

Česka republika je na tom podstatně lépe, určitě jde dobrým směrem, já jí fandím. A hrozně vám závidím tu „volnost“, i když jednáte s respektem a jste velmi zodpovědní. 

Onemocněl někdo z vašich přátel nebo kolegů? 

Nikoho osobně neznám.

Co byste vzkázala lidem v Česku? 

Lidem v Česku bych vzkázala, ať využijí těch podmínek, které mají, na maximum. A uvědomí si, že mají zdravotnictví na obrovské úrovni a váží si ho, protože může být mnohem hůř, jako je to například u nás ve Španělsku. Držte se! 

Další rozhovory ze seriálu Češi proti koronaviru si můžete přečíst >>ZDE<<

SDÍLET