ANALÝZA JANA KOFRONĚ | Při troše štěstí převezme nová vláda již brzy otěže. Pozornost bude muset přirozeně věnovat i obraně. A to v prostředí bezpečnostně velmi nejistém a v nedobré ekonomické situaci způsobené pandemií.
Dlouhodobým problémem Česka po velké krizi roku 2008 byl propad obranných výdajů až k jednomu procentu HDP (viz. graf níže). Tento podíl patřil k nejnižším v rámci NATO. Fakticky byly peníze jen na platy a nutné výdaje pro zajištění provozuschopnosti stárnoucí techniky. V těchto podmínkách významné modernizační projekty realizovat nešlo.
Ke cti posledního ministra obrany slouží, že od roku 2018 nastalo zlepšení. Celkové výdaje stouply nad 1,3 procenta v roce 2020 (a pro rok 2021 se odhaduje 1,4 procenta). Dodejme ale, že nárůst mezi lety 2019 a 2020 byl z nemalé části dán propadem ekonomiky. Když se dělal rozpočet na rok 2020, počítalo se s růstem HDP kolem dvou procent, ale kvůli covidu byla realita -5,7 procenta. Bez pandemie by tak naše relativní výdaje na obranu v roce 2020 přesáhly jen 1,2 procenta. Vláda udržela dříve plánované výdaje za cenu obřího dluhu, a to nejenom v oblasti obrany. Problém je, že dluh nemůže bobtnat donekonečna.
Jak se přiblížit závazku
Vítězné koalice ve svém programovém prohlášení slibují nárůst obranných výdajů na dvě procenta HDP v roce 2025. Jenže Babišově vládě se ve dvou covidových letech podařilo vytvořit masivní dluh. Co je horší (a méně pochopitelné), odcházející vláda připravila půdu pro velký deficit i na rok 2022. Pokusí-li-se nová vládní koalice zkrotit dluh pro roky 2022-24 bez výrazného zvyšování daní, bude muset radikálně šetřit napříč resorty. Lze pochybovat, zda bude politicky průchozí masivně škrtat v zásadě všude, jen armádě přidávat. Do hry samozřejmě vstoupí i vývoj ekonomiky v letech 2022-23, ovšem minimálně rok 2021 skončí asi hůře, než jsme před půlrokem očekávali.
Realisticky tak může obrana počítat pro další dva až tři roky s 1,5-1,6 procenta HDP za předpokladu, že nedojde k dalšímu zhoršení ekonomické situace (či naopak nečekanému zlepšení). První úkol předpokládané ministryně Jany Černochové tedy bude zajistit, aby se vojenský rozpočet nezačal po roce 2022 opět propadat a aby se pokud možno ustálil nad 1,5 procenta HDP. Oproti předvolebním slibům jde o cíl minimalistický, jeho naplnění však může být překvapivě náročné. Přitom i za 1,6 procenta HDP lze mít v našich podmínkách relativně schopnou armádu, bude však třeba důsledně volit priority a velmi pečlivě zvažovat strukturu výdajů.
