Fenomén Masaryk připomene období hilsneriády. Upozorňuje i na paralelu s tehdejší veřejnou debatou

ČTK

adg

Postoje tehdy budoucího československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka během hilsneriády, kdy společností výrazně zaznívaly protižidovské názory, ukazuje výstava v Národním muzeu. S podtitulem Masaryk jako disident uvnitř davu doplňuje do konce listopadu výstavu Fenomén Masaryk v nové budově muzea. Autoři výstavy se tehdejší anonymní útoky, jimž Masaryk čelil, snažili přiblížit i vytvořením jeho fiktivního profilu na sociální síti.

Aféra označovaná jako hilsneriáda navazující na proces se Židem Leopoldem Hilsnerem, podezřelým z údajné rituální vraždy mladé dívky Anežky Hrůzové, hýbala v letech 1899 a 1900 náladami obyvatel Rakouska. Proti slepé nenávisti vůči menšinové skupině lidí se tenkrát snažil bojovat i Tomáš Garrigue Masaryk.

Návštěvníci výstavy uvidí třeba Masarykovy poznámky, které si psal tužkou v době hektických příprav svých publicistických vystoupení, děsivé karikatury, které ho vyřazovaly ze "slušné křesťanské společnosti", nebo bohatou korespondenci s jeho podporovateli. Výstava zaostřuje Masarykův profil na výrazný rys jeho osobnosti, jímž byla schopnost a odvaha jít proti většinovému názorovému proudu.

V lanovce na Petřín se nově připojíte k internetu, radní schválili instalaci wi-fi

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital