Historik Kovář není plagiátor. Šlo o likvidaci člověka, zní z Etické komise NF VŠE

Jan Januš

15. 05. 2020 • 09:00

Historik Martin Kovář, pravidelný spolupracovník INFO.CZ, není plagiátor, rozhodla Etická komise Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (EK NF VŠE). Škola, na níž profesor Kovář dlouhodobě působí, se tak vymezila zejména proti dřívějším závěrům Etické komise Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (EK FF UK), z níž historik hlavně kvůli údajné plagiátorské kauze ke konci roku 2018 odešel. Podle zpravodaje EK NF VŠE Jana Vondráčka „postup Etické komise FF UK, následně potvrzený i Etickou komisí UK, vykazuje znaky účelové likvidace prof. Kováře“.

Historik Martin Kovář, v té době prorektor Univerzity Karlovy a dřívější dlouholetý ředitel Ústavu světových dějin její Filozofické fakulty, byl v prosinci 2018 obviněn z plagiátorství v některých svých publikacích. Zásadních prohřešků se měl údajně dopustit mimo jiné v knize z roku 2001 „Stuartovská Anglie: Stát a společnost v letech 1603–1689“, přihlášené do publikační činnosti shodou okolností právě na NF VŠE. Celé pasáže měl prý opsat z druhého vydání knihy Barryho Cowarda „The Stuart Age: England 1603–1714“ z roku 1994.

Kovář ve svém vyjádření připustil, že se před mnoha lety mohl dopustit dílčích pochybení, které se nicméně zásadně nevymykaly standardům vědecké práce v oboru na přelomu století. Plagiátorství ale s veškerou rozhodností odmítl.

Kvůli soustavným útokům, včetně vyhrožování šibenicí na sociálních sítích, odešel Kovář ke konci roku 2018 nakonec z celé Univerzity Karlovy. Etická komise Filozofické fakulty UK jej následně označila za plagiátora, Etická komise celé UK pak dospěla k závěru, že se dopustil „plagiátorství v širším smyslu slova“.

INFO.CZ po celou dobu upozorňovalo na to, že věc je složitější. Za Kováře se postavili i někteří respektovaní historici, nejvýznamnější v tomto ohledu byly posudky profesorů Jaroslava Pánka a Roberta Kvačka, kteří jeho údajné plagiátorství jednoznačně odmítli.

Kovář dál přednášel a přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické, kde je i zástupcem vedoucího Katedry hospodářských dějin. A právě etická komise této fakulty, která se Kovářovým údajným plagiátorstvím rovněž zabývala, došla po pečlivém zkoumání začátkem května ke zcela opačnému závěru než kolegové z FF UK, respektive z UK.

Podle usnesení EK NF VŠE Martin Kovář Cowardovu knihu (jejímuž srovnání s jeho prací se, vzhledem k tomu, že byla přihlášena do bibliografie na VŠE, komise primárně věnovala) v seznamu literatury uvádí, v samotném textu ji opakovaně cituje a jako zdroj ji nezakrývá. Kovář podle EK NF VŠE dále „neporušil žádný relevantní etický předpis platný (resp. účinný) v rozhodné době“ a „nelze konstatovat, že by se prof. Kovář dopustil etického deliktu plagiátorství“.

Komise vycházela z obsáhlé „Zprávy zpravodaje Etické komise Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze v etické věci prof. PhDr. Martina Kováře, Ph.D.“, kterou zpracoval její místopředseda a zároveň vedoucí Katedry práva NF VŠE Jan Vondráček. V 88stránkovém textu, v němž se opírá rovněž o posudek soudního znalce a advokáta Jiřího Matznera (který rovněž píše pro INFO.CZ), Vondráček podrobně analyzuje celou věc a vypočítává mnohé přešlapy, kterých se měli podle něj dopustit jak autoři podnětu na údajné etické provinění Martina Kováře, tak následně členové Etické komise FF UK. Zpravodaj EK NF VŠE poukazuje také na to, že i jemu „byly doručeny výhružné písemnosti, které vykazují shodné znaky jako obrázek se šibenicí“ adresovaný v roce 2018 Kovářovi.

Podle závěrečné zprávy EK NF VŠE docházelo v souvislosti s posuzováním Kovářových prací opakovaně k „manipulacím“ s jeho texty a k účelovým vypouštěním jejich částí, poznámek pod čarou či jmen v rejstříku. Zpravodaj EK NF VŠE se pozastavuje rovněž nad tím, že podnět či některé posudky zahraničních akademiků, které Etická komise FF UK využívala, neobsahují buď „elementární systematiku“ či obvyklé náležitosti, jakou jsou podpisy či datace, jakož i nad dalšími nestandardními záležitostmi.

Poukazuje též na to, že všichni autoři „zahraničních“ posudků mají vazbu na české prostředí či přímo na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (včetně jejích historických pracovišť), třebaže Etická komise FF UK tvrdila opak, a že celou záležitost navíc patrně ve většině zkoumali jen z vybrané části podkladů a ve velmi krátkém čase, v řádu dnů. „Nelze se tak ubránit dojmu, že posudky byly v anglickém jazyce vyžádány spíše ‚na efekt‘, aby činnosti Etické komise FF UK dodaly punc světovosti a přesvědčivosti, než že by to mělo věcný racionální důvod,“ stojí v závěrečné zprávě zpravodaje.

Ta cituje i ze zmíněného znaleckého posudku soudního znalce Jiřího Matznera, který o Kovářově předmětném díle píše: „Je zpracováno na základě vlastních pravidel, výrazů a osobitého stylu autora se samostatnou strukturou a uspořádáním“. Podle Matznera jej tak nelze „označit za plagiát“.

Zpracovatel závěrečné zprávy Jan Vondráček si všímá také – právně zásadních – procedurálních pochybení spojených se vznikem a jednáním Etické komise FF UK a následně i postupu Etické komise celé univerzity, jejichž rozhodnutí jsou tak podle něj nicotná: „Takový akt ve skutečnosti žádné právní důsledky nemá, nikoho k ničemu nezavazuje a nikdo není povinen jej respektovat; hledí se na něj jako na neexistující, a to od samého počátku.“

V závěrečné zprávě Vondráček Kovářovi některé věci i nepřímo vytýká: „Lze jistě vést polemiku na té bázi, zdali Kovář nebyl příliš ovlivněn Cowardem, stejně jako polemiku na bázi většího či menšího počtu odkazů. To je zcela legitimní úhel pohledu, který samozřejmě náleží do akademických polemik a disputací. Nikdy však nemůže přerůst v to, že bude označeno za etický delikt něco, co za etický delikt označit nelze, a to jen na základě povýšení subjektivního názoru několika jednotlivců na obecně platnou etickou normu, a to ještě se zpětnou účinností bezmála dvaceti let,“ zní tak jeden z Vondráčkových závěrů.

Etická komise NF VŠE se s touto zprávou jednomyslně ztotožnila, podle zápisu z jejího jednání se rovněž silně vymezila proti dřívějšímu průběhu celé kauzy. Například podle Jana Vondráčka „postup Etické komise FF UK, následně potvrzený i Etickou komisí UK, vykazuje znaky účelové likvidace prof. Kováře“. Komise ve svých závěrech poukazuje též na článek Pavla Koukala, který již v roce 2010 psal v respektovaných Právních rozhledech o tom, že „se boj proti plagiátorství také stává velmi účinným prostředkem, jak profesně odrovnat nepohodlnou osobu“.

Etická komise NF VŠE podle zápisu „považuje etickou záležitost prof. Kováře s konečnou platností za uzavřenou“.

Podobně ale reaguje rovněž Filozofická fakulta UK. „Z hlediska FF UK a jejího vedení je případ více než rok uzavřený, přičemž děkan i vedení fakulty své stanovisko vyjádřili. Nelze očekávat, že budeme během jediného dne schopni reagovat na takřka stostránkový dokument, jež na VŠE nepochybně vznikal nějakou dobu,“ uvedla pro INFO.CZ tisková mluvčí FF UK Zuzana Válková.

Stále tak podle jejích slov „platí závěrečné vyjádření FF UK, zejména tento odstavec: „Etická komise dospěla k závěru, že prof. Martin Kovář se ‚dopustil plagiátorství, jak v jeho obecném vymezení úmyslného přivlastňování cizí práce bez uvedení jejího autora, tak ve smyslu platných předpisů UK a FF UK‘. Vedení Filozofické fakulty UK plně důvěřuje erudici a cti členů komise, argumentaci závěrečné zprávy přijímá a s jejími závěry souhlasí. Tímto vedení FF UK pokládá případ za uzavřený, jelikož prof. Martin Kovář k 31. prosinci 2018 ukončil dohodou pracovní poměr na FF UK. Text je v plném znění k dispozici na tomto odkaze.

„Etická komise Národohospodářské fakulty VŠE vyvinula nemalou snahu kličkovat v celkem očividné záležitosti. Její zpráva, zaměřená spíše na formální aspekty, aniž by se příliš zabývala věcnou stránkou, operuje s kombinací selektivních výroků, nepravdivých zkreslení a ostrých příměrů.

Její závěr se neopírá o textové analýzy, ale tři z devíti posudků, z nichž dva jsou velmi obecným stanoviskem, které se předloženým textům nevěnovala. Je samozřejmě záslužné zkusit vymezit hranici mezi popularizační syntézou a akademickou kvalifikační prací, nicméně závěr komise, že se jedná o popularizační syntézu, na níž platí jiné nároky, nijak nevyvrací absenci dodržení základních standardů v celkem rozsáhlém počtu textů. Teze o proměnlivosti akademických standardů v čase působí nejvíce jako špatný vtip.

Přijde nám také bizarní, že se komise vyjadřuje o míře porušení pravidel na jiné akademické instituci a o činnosti jejích orgánů, aniž by s nimi byla v kontaktu a zkoumala její materiály. Svůj závěr udělala pod vlivem jednostranného pohledu a doplnila jej několika ostrými a tendenčními příměry, které zřejmě mají nahradit vyvracení důkazů. Z našeho úhlu pohledu je záležitost již více než rok jednoznačně uzavřena," uvedl pak pro INFO.CZ za autory podnětu Tomáš Konečný.

O vyjádření jsme požádali rovněž další dotčené aktéry, jejich reakce budeme případně průběžně doplňovat.

SDÍLET