Inkluze nepomohla. Romské děti ve školách stále diskriminují, uvádí zpráva o stavu lidských práv

V Česku se i po nastartování inkluze ve vzdělávání objevuje diskriminace romských dětí. Nepřesouvají se sice už do takzvaných zvláštních škol, učí se ale často odděleně v romských třídách či školách. Uvádí to výroční zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou by měla v pondělí projednávat vláda. 

„Po nastartování inkluze se začíná objevovat problém vylučování dětí ze společného vzdělávání jiným způsobem. Nejsou již označovány za postižené či znevýhodněné a přesouvány do speciálních škol, ale k oddělování dochází například prostorově,“ uvádí zpráva. Podle ní tak vznikají „čistě či většinově romské školy či třídy“, které se považují za „méněcenné a méně kvalitní“. Autoři podotýkají, že o oddělení svých potomků někdy stojí ale i sami romští rodiče.

„Zlom mu pár kostí!“ Internet šokovalo video, muž na něm poštvává holčičku proti Romům a muslimům

Výroční zpráva uvádí, že ombudsmanka se loni setkala s několika případy vylučování romských dětí. Jedním z nich bylo zřízení romské první třídy. Romské děti prý byly méně zralé a hůř připravené na školu. „Pokud na základě tohoto jakkoliv neutrálního kritéria byly téměř všechny romské děti zařazeny do třídy s horší kvalitou výuky, jedná se o klasický případ nepřímé diskriminace,“ stojí ve zprávě.

Ochránkyně práv doporučila romské školáky rozdělit rovnoměrně do ostatních tříd a využít podpůrných opatření i doučování. Předsudky rodičů romských a neromských dětí má překonat dialog a také příprava chlapců a děvčat na společné vzdělávání. Podle ombudsmanky není přijatelné ani odmítání romských dětí v mateřských školách.

Topícího se migranta musíme zachránit. Evropa se oplotila a teď se diví, říká člen Lékařů bez hranic

Zpráva zmiňuje také případ postiženého dítěte, které nechtěla vzít spádová škola. Ředitelka to zdůvodnila naplněnou kapacitou a odmítavými reakcemi rodičů ostatních žáků, kroky k začlenění nepodnikla. Soud potvrdil, že nepřijetí handicapovaného dítěte do běžné školy bylo diskriminační.

Zpráva upozorňuje i na rozšířené násilí na dětech. Podle dokumentu jsou děti obětí 30 procent spáchaných trestných činů. Celkem se loni staly terčem 9551 činů. Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo 111 znásilnění a 322 pohlavních zneužití dětí. Sociální pracovníci loni řešili kauzy 2393 týraných, zanedbávaných a zneužívaných chlapců a děvčat. Zpráva poukazuje na to, že ve školách či v jiných zařízeních jsou fyzické tresty zakázány, doma jsou ale stále přijatelné a okolí je toleruje.

„To, že nechodím, není žádná výhra. Ale není to ani úplná prohra,“ tvrdí vozíčkářka, která se vydala na pouť do Santiaga

Autoři dokumentu upozorňují také na přetrvávající nerovný přístup k bydlení kvůli rase či etnicitě. Některé realitní kanceláře nechtějí romským zájemcům byty pronajímat, odvolávají se na majitele. Podle zprávy se objevují i případy omezování zaměstnávání důchodců, aby firmy mohly přijímat jiné pracovníky. Autoři připomínají i velký rozdíl ve výdělcích žen a mužů, v průměru ženy dostávají o 22 procent méně.

Dokument hodnotí dodržování občanských a politických práv i práva na soudní ochranu či na ochranu zdraví, ale také sociální zabezpečení, zacházení s vězni a postavení cizinců. „V roce 2016 došlo v ČR v oblasti lidských práv k pozitivním posunům. Zároveň stále přetrvávají některé dlouhodobě neřešené problémy a přibývají i problémy nové,“ shrnují autoři. Podle nich omezení práv s sebou nesou i návrhy zákonů proti terorismu či kybernetické kriminalitě, které se dotýkají soukromí.

SDÍLET
sinfin.digital