Komplikovaná situace nepanuje zdaleka jenom v českém fotbalu, ale také v Českém olympijském výboru. Ten měl už loni na podzim volit svého předsedu, ale pak zasáhl soud. Termínů hlasování už bylo několik, ovšem bez výsledku. Ostrost vyjádření některých kandidátů na funkci zásadně roste. Nejtvrdším kritikem současného vedení v čele s Jiřím Kejvalem je bývalý profesionální pozemní hokejista Filip Neusser. „Těžko vše mohl kontrolovat, když jeho firma dodala nábytek za stamiliony do Sazka arény. Jen z tohoto důvodu se nikdy ani neměl stát předsedou ČOV, byla to ovšem jiná doba,“ říká Neusser v rozhovoru pro INFO.CZ
Vy nepatříte mezi klasické sportovní funkcionáře. Co vás vede k tomu, že se chcete dostat do zažitých funkcionářských kolejí v českém sportu?
Celý život jsem se věnoval sportu. Takřka 12 let v zahraničí mě poměrně dost ovlivnilo. Už tehdy jsem nechápal, proč to u nás nemůže fungovat jako v Německu, kde pracují hlavně s mládeží a zodpovědně se věnují talentům. V tu dobu jsem hrál za Mannheim, což je kousek od Hoffenheimu, kde je fotbalový klub, který hrál regionální ligu. V roce 2006 angažoval Hoffenheim nejlepšího trenéra pozemního hokeje Bernharda Peterse, kterého jsem znal osobně. Stal se sportovním ředitelem a začal pracovat hlavně s mladými talenty a založil akademii. O tři roky později hrál Hoffenheim první fotbalovou Bundesligu.
V Čechách jsme měli mnoho talentů, ale práce s nimi nebyla koncepční. Čekalo se až projdou sítem puberty a mnohdy nekvalitních trenérů. Pokud chtěl český sportovec něco dokázat, musel hrát v zahraniční soutěži, nebo tam alespoň trénovat. Dnes už je situace trochu lepší, ale stále nám svět utíká. Každopádně chci změnit myšlení českých sportovních funkcionářů. Ne vždy je důležitý okamžitý výkon. Ten se dostaví po kvalitní a dlouhodobé práci.
Třeba Jiří Kejval o vás říká, že vám chybí funkcionářské zkušenosti. Je vůbec reálné abyste uspěl?
Nevím, zda je to nevýhoda, či výhoda. Mám toho poměrně dost za sebou. 12 let jsem působil ve vedení svazu pozemního hokeje a zastupuji tento svaz ve strukturách ČUS a ČOV. Rozumím, že se pan Kejval musí vůči mně nějak vymezit. Jsem přesvědčen o tom, že do vedení ČOV musí nastoupit nová generace s jiným myšlením. To mé je proti panu Kejvalovi opravdu rozdílné. Jestli je reálné, že budu zvolen? Pokud si toto uvědomí většina delegátů, tak ano.
Proč by Jiří Kejval neměl být předsedou ČOV i nadále?
Jiří Kejval působí ve vedení ČOV již 12 let, z toho osm let jako předseda. Za jeho éry se stala spousta věcí, které pro sport nebyly vůbec příjemné. Začalo to krachem Sazky, kde Jiří Kejval hrál významnou roli. Byl místopředsedou ČOV pro ekonomiku a neměl dopustit, aby se Sazka dostala do konkurzní situace. Těžko vše mohl kontrolovat, když jeho firma dodala nábytek za stamiliony do Sazka arény. Jen z tohoto důvodu se nikdy ani neměl stát předsedou ČOV, byla to ovšem jiná doba.
Dalším důvodem jsou jeho dřívější ambice, aby se stal hlavní organizací pro sport a rozděloval veškeré finance. K tomu mu pomáhala vlivná PR agentura Bison & Rose, která byla napojena na ministra vnitra Milana Chovance. Nikdo se v tu dobu neptal, kdo všechno stojí za vedením ČOV a jaké mocenské skupiny za Jiřím Kejvalem. Přitom právě tato PR agentura Jiřího Kejvala řídila. On si zatím plnil své sny a ambice stát se členem Mezinárodního olympijského výboru a možná i něco víc.
To jsou poměrně tvrdá obvinění. Proč na to nikdo dosud neupozornil?
Jeho zájmy převažovaly nad zájmy českého sportu. ČOV třeba utratilo přes 20 milionů korun za registr sportovců, který nakonec skončil v šuplíku. Teď vyšlo najevo, že ČOV přišel o desítky milionů z provizí, které šly panu Černoškovi. Přitom právě Jiří Kejval má v ČOV, ale i v MOV na starosti marketing. Jak to, že ČOV není schopen sám sehnat partnery a musí si za 18 procent najímat prostředníka? To určitě nevypovídá o dobré prací marketingu. Vždyť má obrovský aparát a drží jednu z největších marketingových značek v ČR, olympijské kruhy. Teď Jiřího Kejvala řídí Alexander Károlyi. Všichni ve sportovním prostředí to vědí, ale nikomu to nepřijde divný. Pan Károlyi je ve funkci ombudsmana ČOV, měl by být tedy totálně nezávislý. A jaké je skutečnost? Právě pan Károlyi, bývalý fotbalový boss, Jiřího Kejvala řídí a udává směr celého ČOV.
Ano, Jiří Kejval udělal i spousty dobrých věcí. Například podpořil vznik nových komisí, zlepšil práci s bývalými reprezentanty nebo trenéry a zlepšil podmínky sportovců při samotné účasti na olympijských akcích. To ale přece vyplývá z jeho funkce a je to jeho práce.
Proč byste předsedou ČOV měl být vy?
Protože jsem jako jediný dokázal povstat a veřejně kritizovat celé vedení ČOV za špatnou práci. Spousta lidí o všech aférách ví, ale bojí se veřejně vyjádřit, aby nebyli na černé listině stejně jako já. Ano, hodně předsedů svazů úzce spolupracuje s ČOV a bojí se, aby spolupráce pokračovala. Já ovšem nejdu překopat kompletně celý ČOV, chci hlavně změnit jeho myšlení a strategii. Jiří Kejval věnuje 70 procent času a prostředků výboru na propagaci, PR a vymýšlení nových programů, které nemají být v jeho kompetenci. Chci čas a prostředky věnovat hlavně sportovním svazům, aby svazy mohly motivovat své sportovce k účasti na olympiádě, aby svazy řekly, co potřebují k tomu, aby jejich disciplína na OH byla zastoupena Českou republikou.
Jiří Kejval nicméně argumentuje tím, že má audit, který prošel bez výhrad.
Auditoři neposuzují, kolik prostředků bylo vynaloženo efektivně, zda PR bylo výhodné, nebo například zda 20 milionů korun, které byly investovány do registru sportovců, nemá jít přímo svazům či sportovcům. Máme hromadu otázek, na něž už několik let pan Kejval odmítá odpovědět. To je přece netransparentní. Pokud by opravdu neměl co skrývat, mohl kdykoli zavolat, svolat schůzku a vše osobně vysvětlit. On se ale stále odkazuje na audit a své kritiky odhání jako škodný hmyz.
Soud vyhověl předběžnému opatření a volby do vedení ČOV se tak nemohly konat. Ještě ten večer jste na své sociální sítě napsal, že tímto dnem končí éra pánů Hušáků a Kejvalů. Přirovnáváte tak pana Kejvala k bývalému šéfovi Sazky Aleši Hušákovi?
Hušák přišel se jménem Jiří Kejval a pomohl ho prosadit do vedení ČOV. Kejval Hušáka celou dobu obdivoval a úzce s ním spolupracoval. Není tajemstvím, že Jiří Kejval dostal smlouvu na nábytek za 400 milionů korun do Sazky arény. Hlavně ale jeho styl vedení výboru se velmi podobá tehdejšímu vedení Sazky. Její tehdejší šéf byl prakticky neodvolatelný a měl plně pod kontrolou valnou hromadu ČSTV. Podívejte se, jak to vypadá dnes v Plénu ČOV. Jedna komora jsou zástupci svazů, které jsou na programu OH, a druhá komora jsou převážně skupiny lidí, které nemají žádnou právní subjektivitu a byly stvořeny právě Jiřím Kejvalem. Dokonce v těchto skupinách jsou i zaměstnanci ČOV. A ti mají hlasovat objektivně? Je to postavené na hlavu. Naštěstí soud vyhověl předběžnému opatření a potvrdil, že jsou volby v rozporu se zákonem. Nejhorší je, že všechno tohle Jiří Kejval ví a pět let s tím nic nedělá. Teď to svádí na osobní ambice jednotlivých členů. Neuvěřitelná drzost.
Jaké je podle Vás řešení s volbou do ČOV?
Změna stanov. Už prostě nemohou mít stejný hlas v Plénu zaměstnanci ČOV a třeba zástupce ledního hokeje. To, není nic proti zaměstnancům, ale není to fér. Nečlen ČOV má stejný hlas jako jeho člen. Výbor si má svou reputaci zakládat na férovosti a spravedlnosti. Tohle je už za hranou. Nejhorší je, že potom pan Kejval vystoupí do médií a chladnokrevně lže, že je vše v pořádku a že je to pouze msta některých z členů. Dokonce nechal napsat tiskovou zprávu na stránky MOV, kde manipuluje veřejné mínění v zahraničí a dělá ze sebe oběť. Tohle není hodno předsedy ČOV.
Jiří Kejval tvrdí, že funkci v ČOV děla úplně zadarmo a ve svém volném čase. Jak byste tuto funkci vykonával vy?
On na sportu vydělal stovky milionů. Mimo jiné v již na zmiňované smlouvě se Skanskou na dodání nábytku pro Sazka arénu. Proto taky říká, že to dělá zadarmo. Co je to za výhodu, že dělá funkci ve svém volném čase? Já chci být naopak předsedou na plný úvazek a dát ČOV veškerou energii.
A co šéf České unie sportu Miroslav Jansta, další mocný muž českého sportu. Máte jeho podporu?
Nevím, co mezi pány Kejvalem a Janstou je. Předtím, než jsem oznámil svou kandidaturu, jsem vůbec neznal poměry těchto pánů. Ano, momentálně se zdá, že Miroslav Jansta spolu s ČUS chtějí podpořit mě. Před čtyřmi lety jsem ovšem vystoupil i proti panu Janstovi. Díky němu se Jiří Kejval udržel ve své funkci. Vystoupil jsem i proti pan Haníkovi a Peltovi. Prostě už není možné, aby si tito lidé dělali s ČOV, co chtějí.
Jiří Kejval o vás říká, že jste muž Miroslava Jansty.
Tohle mi přijde strašně vtipné. Dokonce jsem slyšel, že jsem i muž pana Pelty. Je to další špinavá hra Jiřího Kejvala. On, který právě díky těmto pánům mohl vykonávat funkci předsedy ČOV, teď říká, že jsem jejich kůň. Podívejte se, já už všechny tyto pány kritizoval před šesti lety. Před čtyřmi lety jsem proti nim veřejně vystoupil. Miroslav Jansta zachránil krk Jiřího Kejvala a ten je díky němu stále předsedou. Díky těmto pánům vznikl neprůhledný systém v ČOV. Proč bych měl tedy pana Janstu teď podporovat? Já kandiduji na předsedu ČOV a mám ambice změnit jeho myšlení.
Kdo tedy za vámi ze sportovních funkcionářů stojí?
Z “bafuňářů” rozhodně nikdo. Je to moje výhoda, ale i nevýhoda. Nemá za mě třeba kdo lobbovat. Usiluji o to, aby společenská změna přišla sama. Lidé, sportovci, kteří chtějí změnit pořádky ve sportu a přijde jim, že to, co se dnes děje, už je daleko za hranou, to by měli být moji voliči. Není prostě možná dále trpět korupční aféry ve sportu. Trpět staré pořádky a klientelismus, který tady panuje. Chci dělat věci transparentně. Ano, je jasné, že hodně lidem se to nebude líbit, nikdy se nezavděčíte všem. Ale někdo už konečně musí začít se změnou. Takhle je to k neudržení a máme tady další časovanou bombu, stejně jako například ve fotbale.
Co říkáte na dění v Národní sportovní agentuře?
Od začátku všude říkám, že vznik Národní sportovní agentury bylo pro sportovní prostředí to nejlepší, co se mohlo stát. Bohužel jsou události kolem NSA poněkud nešťastné. Milan Hnilička udělal pro sport obrovský kus práce a dokázal celou NSA nastartovat. Kroky v posledních týdnech jsou divné, a pokud chceme agentuře dát znovu kredit, musí se podle mého názoru změnit vedení, strategie a nebát se za sport bojovat. V budoucích letech půjde do sportu spíše méně financí z důvodu pandemie a velkého schodku státního rozpočtu. Musíme mít jasnou strategii a nebát se touto strategií řídit, i když bude pro někoho nevýhodná. Pro mě bylo veliké zklamání, že NSA rezignovala na jakoukoli koncepčnost. Ano, je to běh na dlouhou trať, ale směr se musí udat.
Stále mluvíte o tom, že chybí koncepčnost a vize. Jaký je váš plán?
Jako předseda ČOV začnu úzce spolupracovat se všemi národními svazy. S těmi svazy, které jsou na programu olympijských her a mají zastoupení českých sportovců, vypracujeme “plán udržitelnosti”. Svazy musí definovat, co přesně potřebují k tomu, aby bylo více sportovců, kteří žijí svůj olympijský sen.
Se svazy, které nemají české zastoupení a jejich cesta je více obtížná, vypracujeme víceletou koncepci s jasně definovanými cíli. Národní svazy definují, co přesně potřebují k tomu, aby jejich disciplína byla na OH v českém zastoupení. Tímto jasně určíme krátkodobé a dlouhodobé cíle. Ve spolupráci s NSA potom budu usilovat o vytvoření nového dotačního programu, právě za účelem podpory reprezentace a olympismu.
Stejně tak stát by měl prostřednictvím NSA definovat své cíle v každých oblastech. Máme tady několik pilířů jako jsou například děti/mládež, školský sport, výchova/trenéři, reprezentace, infrastruktura. V každé z těchto oblastí musíme definovat, co chceme v krátkodobém i dlouhodobém horizontu dokázat, a podle tohoto plánu se řídit. Mám pocit, že státní podpora sportu se podobá přísloví “z ruky do huby”.
