„Zdrogovaný“ kapr na štědrovečerní stůl? Jihočeští vědci zjistili, co koktejl léčiv a drog ve vodě dělá s živočichy

V tuzemských řekách a rybnících je stále větší množství léčiv a drog, které se sem dostávají z odpadní vody. V předvánočním čase se víc než jindy nabízí otázka: můžu bez obav jíst kapra z takového prostředí? Jihočeští vědci se na to pokusili odpovědět.

S nedostatkem vody se k chovu ryb častěji využívají i nádrže napájené přečištěnou odpadní vodou. Ta projde čistírnou a přes dočišťovací nádrž (rybník) se dostane do produkčního rybníka. Taková voda je sice zbavená mechanických nečistot, stále v ní ale zůstává poměrně velké množství zbytků léčiv, případně drog. Tato farmaka (včetně psychofarmak) mohou výrazně ovlivňovat chování některých vodních živočichů. Otázkou ale dosud zůstávalo, zda a případně nakolik ovlivňuje tato „kontaminace“ vody také kvalitu rybího masa. Takže: Můžeme jíst bez obav kapra z takového prostředí?

Jihočeští vědci do dočišťovacího rybníka, jako nejhoršího možného prostředí z hlediska výskytu těchto látek, vysadili dva významné druhy produkčních ryb, kapra obecného a candáta obecného. „Ve vzorcích vody v tomto rybníce bylo nalezeno 40 léčiv, v sedimentu pak 19 léčiv a jejich metabolitů z celkem 66 sledovaných,“ řekla INFO.CZ spoluautorka studie Kateřina Grabicová z laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV JU). Po šesti měsících vědci ryby vylovili a zjišťovali, jak život v tomto prostředí ovlivnil jejich organismus.

Ve vzorcích ryb nalezli 14 různých léčiv a jejich metabolitů, obsažených alespoň v jedné rybí tkáni. „Akumulace sledovaných látek byla specifická jak pro jednotlivé druhy ryb, tak pro jednotlivé tkáně,“ uvedla Grabicová. U kaprů i candátů byla nalezena zvýšená koncentrace některých léčiv, například antidepresiva sertralin, v mozku, játrech a ledvinách. Na druhou stranu koncentrace těchto látek v mase ryb byla na velmi nízké úrovni.

Co to znamená? Podle Grabicové nic jiného než že se farmaka koncentrují především v určitých orgánech ryb, jako jsou právě játra, ledviny či mozek. Ve svalové tkáni, kterou konzumují lidé, je jejich koncentrace prakticky zanedbatelná. Výzkum tak prokázal, že kvalitu rybího masa koncentrace farmak v nádržích nijak zvlášť neovlivňuje. To ale rozhodně neznamená, že rostoucí množství farmak a drog v odpadních vodách (které se dostávají do řek a rybníků) nepředstavuje pro vodní živočichy žádný problém. Právě naopak, na jejich chování a životní návyky má vliv poměrně zásadní. To mimo jiné vyplývá i z další aktuální studie FROV JU, v níž vědci studovali, jak konkrétně psychofarmaka působí na raky.

Jak má vypadat h*vno? Je to individuální – od válečku po spirálku, říká internista Vařeka

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital