Koza v chlívku nebo sedm milionů pro fotbalový klub. Češi se učí psát dobročinné závěti

HalfPageAd-1

Lenka Petrášová

16. 02. 2020 • 07:00

Jen loni státu propadl majetek po zemřelých lidech, kteří neměli dědice, za více než čtvrt miliardy korun – konkrétně za 289 milionů. Jak ale ukazuje čerstvý případ fotbalového fanouška, který odkázal svému oblíbenému klubu Bohemians majetek za více než sedm milionů korun, dá se s pozůstalostí naložit i jinak. Češi se však takzvané dobročinné závěti teprve učí. „Léta komunismu nám vzala umění zacházet smysluplně s vlastním majetkem i po smrti. A nemusí jít přitom o darování milionů, které málokdo má, jsou dobročinné organizace a nadace, které rády přijmou třeba i kozu v chlívku,“ říká pro INFO.cz mluvčí kampaně Závěť pomáhá Jan Gregor.

Mobile-rectangle-3

Podle statistik Notářské komory v Česku loni vzrostl počet uzavřených závětí: a to o tři tisíce v porovnání s rokem předchozím na celkových zhruba 23 tisíc. Určit, kolik z nich je takzvaných dobročinných, se však nedá, takovou statistiku nikdo neeviduje. Podle Jana Gregora, mluvčího kampaně Závěť pomáhá, je ale i tady znát nárůst. „Lidé se totiž už sami od sebe ptají a volají do nadací, co mají udělat, když na ně chtějí pamatovat ve své poslední vůli nějakým darem,“ říká. 

„Sám mám uzavřenou závět s dobročinným darem. Někdo miluje Bohemku a někdo třeba vzácné ptactvo. Jako třeba Stanislav Rákos, který svou závětí daroval pražské ZOO deset milionů korun na vybudování nového pavilonu pro ptáky, jenž díky tomu také vznikl. Organizaci Mamma HELP, která pomáhá ženám s rakovinou prsu, zase věnovala svůj majetek její spoluzakladatelka Marcela Mejstříková,“ popisuje Gregor.

Dar v hodnotě více než sedmi milionů korun, který „Klokanům“ odkázal jejich fanoušek, proto prý není úplně neobvyklá věc. „Stačí, když má někdo byt na dobré adrese, a pak jde o mnohamilionové dědictví. Je ale častější, že lidé ve své závěti odkáží majetek třeba organizaci, která pečuje o seniory, útulku pro opuštěná zvířata nebo velké známé nadaci,“ říká Markéta Kunešová z Nadace Via. 

V závěti už se objevilo i téma klimatických změn 

Mozaika obdarovaných je podle Gregora velmi pestrá a liší se i podle toho, v kolika letech člověk svou poslední vůli sepíše. „Velká Británie má závěť jako veřejný dokument, takže tu existují velmi přesné statistiky kolik a kam lidé darují na dobročinné účely. A z nich vyplývá, že lidé ve věku kolem čtyřicítky, když uzavírají závěť, pamatují spíše na organizace, které se věnují lidským právům či chudobě. Nově také čím dál častěji myslí i na ekologické organizace, takže je vidět, že téma klimatu už rezonuje i v posledních věcech člověka,“ popisuje Gregor.

Oproti tomu, čím je člověk starší, tím více pamatuje na náboženské spolky, veterány, organizace, které se věnují seniorům, paliativní péči, zdravotním službám a podobně. „U starších lidí je také pravděpodobnější, že obdarují různé útulky pro zvířata, u mladších zase, že peníze po jejich smrti získá některá z organizací věnujících se mentálnímu zdraví,“ komentuje britské statistiky Gregor s tím, že u nás to bude zřejmě podobné. „S jedinou výjimkou: V Británii se smí dědictví připsat i zvířatům, takže pokud vím, mají tam několik oslíků milionářů,“ dodává.

Podle Markéty Kunešové lidé v Česku vůbec nejčastěji myslí ve svých závětech na známé a důvěryhodné neziskové organizace, jako je Nadace Dobré vůle Olgy Havlové či Člověk v tísni, jelikož se domnívají, že tady budou jejich peníze a majetek správně využité. Podle ní si také lidé často pojí dobročinné dárcovství s velkými sumami v hotovosti, ale sama Nadace Via například získala dům po zemřelých manželích Horových, kteří nebyli nijak zvlášť majetní – obyčejní manželé. Přesto nadaci odkázali svůj dům, organizace jej prodala a podle přání dárkyně šel výtěžek na podporu vzdělávání dětí na Zakarpatské Rusi, kde paní vyrůstala a chtěla, aby tamní děti měly díky lepšímu vzdělání snazší start do života.

Někomu pomůže i kolo nebo zvíře

Podle Kunešové jsou organizace, které nemají lidské kapacity na to, aby se věnovaly prodeji dědictví v podobě domu, zahrady, kusu sadu a podobně, takže i neziskovka občas dar odmítne. Naopak jsou jiné, které přijímají i méně obvyklé odkazy spojené třeba s nutností postarat se o nějaké zvíře zemřelého majitele. Tou je třeba neziskovka dětské SOS vesničky.   

„Ano, neodmítneme ani menší nebo neobvyklé dary, a neodmítli bychom ani takové dědictví, které by se pojilo třeba s tím, že se zemřelému postaráme o kočky nebo o kozu v chlívku,“ potvrzuje Jana Šagatová z dětských SOS vesniček, která má závěti a zděděný majetek na starosti.

„Jednou jsme sice dostali větší hodnotný dar v podobě akcií, ale my jsme rádi, že na nás člověk před smrtí vůbec pamatuje, i když po prodeji a po odečtení všech nákladů nám reálně zbyde jen pár tisíc. Ovšem asi nejhezčí věc, kterou jsme kdy zdědili, jsou první náčrty ke známému kreslenému seriálu Byl jednou jeden život po jeho zemřelém výtvarníkovi. Jsou sice cenné, ale ty jsme rozhodně neprodali, protože dělají radost jinak. Máme je vystavené a každý, kdo jde okolo, se u nich zastaví a udělá „Jééé…“ Nejen děti, ale i dospělí. Tak takové dědictví nás dojalo,“ vypráví Šagatová.

Na žádného z dárců tady nezapomenou. „Každý má u nás založenou svou krabici s nejosobnějšími věcmi, jako jsou fotografie a další maličkosti z jeho života. Třeba cvikr po dědečkovi jednoho ze zemřelých, nad nímž jsme dlouho bádali, jak se vlastně otevírá. Ti lidé zemřeli bez příbuzných, ale zapomenout by se na ně nemělo,“ dodává Jana Šagatová.

Stát každoročně „zdědí“ majetek za více než čtvrt miliardy

„V loňském roce 2019 jsme řešili celkem 1 340 případů tzv. odúmrtí, což jsou situace, kdy zemřelý nemá dědice nebo ti odmítnou dědictví přijmout. Převzali jsme majetek v souhrnné hodnotě více než 289 milionů korun. Peníze v hotovosti a na bankovních účtech převádíme přímo do státního rozpočtu, jde řádově desítky milionů korun,“ řekl pro INFO.cz mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka. Jen v cenných papírech tak státu propadlo 60 milionů korun, v pozemcích více než 70 milion korun a v budovách stát „zdědil“ 140 milionů.

Úřad se však musel už postarat i o mnohem bizarnější věci – podle Ležatky stát zdědil například i hroznýše či jedovatého pavouka. „Řešili jsme také sbírku mincí z první republiky, prodej 92 gramofonových desek, sto let staré housle, které se v aukci prodaly za 5 tisíc korun, věznice zase získala kompletně vybavené lůžko pro imobilní vězně. V aukci jsme prodali historické časopisy Signal, vytvořené pro propagaci Třetí říše nebo také věci po nadšeném radioamatérovi včetně starého trabantu,“ popal mluvčí. Jen za poslední čtyři roky takto stát získal po zemřelých nebo z odmítnutého dědictví majetek za více než dvě miliardy korun.

„Je škoda, když se tyto peníze nerozdělí mezi ty, kterým by skutečně pomohly,“ dodává Jan Gregor. Pro ty, co se bojí, že by museli zaplatit ještě za života za sepsání závěti peníze notáři, nebo na to vůbec nemají, ale přesto chtějí své věci odkázat pro dobré účely, má řešení: „Ten tarifní poplatek notáře, který dělá něco přes dva tisíce korun i s DPH, za člověka, jenž se rozhodne sepsat dobročinnou závěť, nadace uhradí.“

„Kampaň Závět pomáhá běží každoročně od poloviny září, kdy se slaví Mezinárodní den závětí, do poloviny října, kdy jsme otevřeni žádostem o proplacení poplatku,“ doplňuje Markéta Kunešová.  

SDÍLET

Billboard-bottom-1