Kremace lidských ostatků produkuje množství emisí, příliš ekologické nejsou ani pohřby do země – i s takovými argumenty některé západní státy stále víc povolují nový způsob pohřbívání. Ostatky se rozloží v kompostu a poté jsou jako „úrodná zem“ předány pozůstalým, aby na nich třeba zasadili strom nebo pěstovali rajčata. Najdou se ale i kritici, kteří údajnou ekologičnost tohoto postupu zpochybňují a připomínají etické otázky.
Až donedávna na Západě platilo, že člověk sice může zemřít tisíci způsoby, ale existují jen dvě možnosti jeho pohřbu. Buď je tělo spáleno při kremaci, nebo uloženo do rakve a pod zem.
Některé start-upy v USA, Německu a dalších západních zemích ale stále častěji nabízejí nový způsob pohřbívání. S trochou nadsázky lze mluvit o pohřební revoluci, která nemá v moderních dějinách obdoby.
Tělo se uloží do speciální ocelové schránky vystlané přírodními materiály, jako jsou dřevěná štěpka, vojtěška, sláma a další. Samotná směs těchto rozkládajících se materiálů vytvoří společně s lidským tělem uvnitř schránky teplotu kolem 70 stupňů Celsia, při níž se za zhruba 40 dní lidské ostatky dokonale rozloží. Zbude pouze „kompost“, který pozůstalí dostanou k volnému využití.
Obvyklým přáním těch, kdo si předem zvolí tento způsob pohřbu, například bývá, aby jejich zkompostované ostatky příbuzní přidali do záhonu a zasadili na nich strom či růžový keř jako symbol nového zrození a života.
