Mobilní hospice stále fungují jen díky dárcům, pojišťovny by na ně už ale mohly přispívat

Aneta Černá

Osm z deseti Čechů by si přálo zemřít doma. Přestože realita je opačná a v nemocničních a pečovatelských zařízeních umírá asi 70 % obyvatel, existuje možnost nechat svého blízkého odejít ve známém prostředí a zároveň mu zajistit potřebné ošetření. V České republice již funguje několik mobilních hospiců, které nabízejí pomoc s péčí o nemocné v jejich posledních dnech. Jejich služby mohou od ledna nově hradit zdravotní pojišťovny, zatím ale nevznikla žádná smlouva, která by to umožňovala. Faktické čerpání příspěvků na činnost mobilních hospiců tak začne pravděpodobně nejdříve v druhé polovině tohoto roku.

 „Mobilního hospicu jsme využili v době, kdy v 88 letech umírala moje prateta. Bylo to už třetí takové podobné úmrtí, které jsme v blízké rodině řešili – před tím umíral děda a prastrýc – a vždy bylo jejich velkým přáním zemřít doma. Ve dvou předchozích případech se nám to bohužel nepodařilo z různých důvodů zajistit a dodnes mě to mrzí. V případě pratety se to naštěstí povedlo,“ vysvětluje pro INFO.CZ Zuzana Šrámková. Služby mobilního hospice pro pratetu využívala asi měsíc, celkem za to zaplatila zhruba pět tisíc korun.

Příbuzní platí dvě stě korun, služba ale stojí reálně až dva tisíce denně

Den péče stojí příbuzné zhruba 200 až 300 korun. Náklady jsou ale ve skutečnosti mnohem vyšší. Podle odhadů domácího hospicu Cesta domů se reálně cena za komplexní péči o jednoho pacienta pohybuje okolo 1 900 korun na den. Většinu nákladů ale v současnosti zaplatí dárci, proto zůstává služba cenově dostupná. Bez darů by měsíc služeb mobilního hospice stál rodinu asi šedesát tisíc korun.

„Je řada rodin, které by se dovedly kvalitně postarat o svého umírajícího, ale buď neví, jak to mohou udělat, nebo jim to systém ani neumožní. My třeba v Cestě domů odmítáme přes 200 pacientů ročně kvůli kapacitě. A jejich rodiny jsou většinou už připravené se o své příbuzné postarat,“ vysvětlil v rozhovoru ředitel Centra paliativní péče a psycholog Martin Loučka.

„O možnosti využití mobilního hospice nám nikdo v nemocnici neřekl. Řekli, že se nedá nic dělat, a pustili dědu domů. Umíral, pohled na něj byl opravdu žalostný a přivítali bychom cokoli, co by mu pomohlo. Když jsme ale začali hledat další možnosti, bylo už pozdě,“ vypráví pro INFO.CZ vnučka zemřelého, která si přála zůstat v anonymitě, a potvrzuje, že o službě mobilních hospiců zatím dostatečně neví ti, kteří by je potřebovali.

Lidé chtějí umírat doma, ale kapacity nestačí. Pojišťovny začnou přispívat na mobilní hospice

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital