Kupuje si Kreml českého prezidenta Miloše Zemana? Takovou otázku řeší prestižní americký list The New York Times. Jeho moskevský korespondent Neil MacFarquhar podrobně rozebírá vazby mezi českou hlavou státu a Ruskem a snaží se rozluštit, zda je vřelý vztah zaplacený, nebo jen Zeman svými postoji odráží nálady v české společnosti. Podrobně se list věnuje zejména postavě hradního ekonomického poradce Martina Nejedlého.
„V České republice se vedou spory o velikosti vlivu, jaký má Kreml na prezidenta. Někteří ho obviňují, že dostává od Rusů peníze na své kampaně, zatímco jiní říkají, že jeho politická prohlášení odrážejí nálady veřejnosti, která je stále víc otrávená z EU,“ napsal MacFarquhar v článku publikovaném v sobotu na internetových stránkách deníku.
Velkou část textu autor věnuje Martinu Nejedlému, prezidentovu externímu poradci pro ekonomiku. Jak se nedávno ukázalo, jeho pozici zachránili právě Rusové, respektive největší tamní soukromá ropná společnost Lukoil, která za něj zaplatila více než 30milionovou pokutu. Tu mu vyměřil soud po prohraném sporu ohledně prodeje leteckého oleje ze strategických zásob. Zeman pak podmínil jeho setrvání na Hradě právě uhrazením sankce. NY Times hovoří o tom, že se tehdy k Nejedlému snesl z Moskvy „anděl strážný“.
Právě tato platba podle listu vyvolává debaty ohledně ruského vlivu na Pražském hradě, kde si Miloš Zeman za téměř čtyři roky svého vládnutí vybudoval pozici jednoho z největších sympatizantů Kremlu mezi evropskými lídry.