Nedostatek vakcín, které farmaceutické firmy nestačí vyrábět, vyvolal širokou mezinárodní debatu o možném zestátnění patentů na jejich výrobu. Vakcíny by pak mohl vyrábět prakticky kdokoliv. Možnému zestátnění navíc nahrává i fakt, že vývoj vakcín je spolufinancován z veřejného sektoru. Někteří zástupci farmaprůmyslu i odborníci ale před takovým řešení varují.
Podstata debaty o možném uvolnění patentové ochrany na vakcíny proti covidu-19 je v podstatě jednoduchá. Zastánci tohoto zestátnění tvrdí, že pandemie je mimořádná situace, srovnatelná s válkou, a v takových případech musí soukromý zájem ustoupit zájmu veřejnému. Pokud by firmy jako BionTech nebo AstraZeneca uvolnily své patenty, výroba by se mohla rozšířit i mimo jejich vlastní výrobní závody a tím by se staly vakcíny dostupnějšími. Právě dostupnost vakcín, spojená s rychlostí proočkování populace i v rozvojových zemích, může být pro ukončení pandemie zcela zásadní.
Mezi zastánce zestátnění proto patří například i známý americký ekonom Dean Baker. Pokud podle Bakera chce světové společenství dostat rychleji pandemii pod kontrolu, měla by být zrušena patentová ochrana na očkovací látky proti covidu-19. Uvolněním patentů by se mohla údajně zvýšit výroba a tedy dostupnost vakcín v bohatých zemích, zároveň by se ale pomohlo i rozvojovým státům. A to je pro ukončení pandemie zásadní. Pokud nebude šíření nového koronaviru zastaveno i v takzvaném třetím světě, nebezpečí nákazy zcela nezmizí.
Už loni říjnu proto předložily Indie a Jihoafrická republika Světové obchodní organizaci (WTO) návrh na uvolnění patentové ochrany vakcín proti koronaviru. Tento návrh nyní podporuje téměř 100 zemí a také Světová zdravotnická organizace (WHO). Bohaté průmyslové státy s rozvinutým farmaceutickým průmyslem jako Švýcarsko, USA či EU se však k návrhu stavějí velmi zdrženlivě. Argumentují tím, že investoři musejí mít i v budoucnu jistotu, že se nesmírně drahý a rizikový výzkum vyplatí. Jinak by se mohlo stát, že v další pandemii už žádná vakcína nebude.
