Šlo o osobní názor předsedy Štěcha. Senát se distancoval od pročínského prohlášení

Velká Británie zažívala těžké časy nejen za druhé světové války, ale i po jejím skončení. Její hlavní problém spočíval v tom, že vedla během čtvrt století hned dvakrát válku nad své možnosti. V souvislostech o tom píše Martin Kovář v novém čísle magazínu I, ze kterého je následující ukázka.

EXPORT.CZ | Čeští exportéři by měli počítat s tím, že se negativní dopady brexitu teprve naplno projeví. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie upozorňuje, že stále větším problémem budou rozdílné standardy v Evropské unii a Velké Británii. Potíží na hranicích pak může přibývat, až se oživí vzájemný obchod – zbrzděný pandemií i předzásobením firem. Skvělou zprávou naopak je, že se EU a Spojené království dokázaly vyhnout znovuzavedení cel.

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Nejspíš každý, kdo zavadil o ruskou politiku nedávných let, se setkal s výrokem Vladimira Putina z Poselství federálnímu shromáždění z roku 2005 o tom, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století. Ačkoli to na Západě vzbudilo obrovské pohoršení, značné části ruské populace tím prezident mluvil z duše. Sovětský svaz byl do značné míry jejich státem, perestrojka a devadesátá léta byla vyšinutím z přirozeného vývoje, který nyní Vladimir Putin vrací do „správných kolejí“. A pokud by se z převládajících názorů dal vydestilovat nějaký obecný, tak by nejspíš zněl, že Michail Gorbačov, stejně jako následně Boris Jelcin, nemuseli vůbec nic dělat a pouze udržovat status quo, protože po hubených letech spojených s levnou ropou by přišly zase roky lepší. Tak, jak se nakonec stalo.