Zazní-li pojem „umělá inteligence“, mnozí si nejspíš představí sci-fi film s roboty nebo třeba futuristické příběhy od Isaaca Asimova. Díky technologickému pokroku v posledních dekádách jsou oni roboti součástí našeho každodenního života a často si to ani neuvědomujeme. Umělou inteligenci nosíme po kapsách a její služby pokládáme za naprostou samozřejmost.
Když si stanovíme cíl, naše inteligence začne pracovat na konkrétních krocích, jak jej co nejrychleji a nejefektivněji dosáhnout. Umělá inteligence není nic jiného než počítačová simulace tohoto procesu lidského myšlení, schopnosti učit se a vnímat.
Jakkoliv vznešeně to zní, ve skutečnosti má dnes umělá inteligence na starosti jiné úkoly než bezmezně napodobit či nahradit inteligenci lidskou. Jedná se o umělou inteligenci prvního stupně, tzv. specifickou (Artificial Narrow Intelligence). Asistuje například při finančních transakcích, je součástí chytrých telefonů, počítačů, automobilů, digitálních her, pomáhá lidem při natáčení a postprodukci filmů, hudby, ovládá roboty pracující v logistice, automobilovém průmyslu, zdravotnictví a podobně. Zkrátka má přesně vymezený účel.
Umělou inteligencí prvního stupně je také internetový vyhledávač. Zadáme-li například do Googlu klíčová slova, kterými se chceme dostat ke kýženému výsledku, umělá inteligence si je napřed přeloží do jazyka jedniček a nul. Algoritmus vyhledávače pak na základě námi zadaných slov předloží výsledky, které nejvíce odpovídají našim požadavkům. Snad nejlepším příkladem pro představu o fungování „dnešní“ umělé inteligence jsou asistenti Siri od společnosti Apple nebo Cortana od Microsoftu. S těmi můžeme komunikovat hlasem a povídat si s nimi i o běžných, každodenních záležitostech. Stále se ale jedná o jednoduché roboty, kteří ne vždy naleznou v archivu správnou či vhodnou odpověď.
Dalším příkladem je technologie CGI (Computer-generated imagery), jejíž „práci“ jste viděli v nových filmech či počítačové hře. Využívá se při skenování lidského pohybu, na jehož základě se tvoří počítačový model pokrytý texturami věrně napodobující pohyby lidí. CGI dosáhla skvělých výsledků například ve filmu Jurský svět, trilogii Hobbit nebo v remaku kultovního snímku Planeta opic. V odvětví počítačových her použilo technologii CGI například i české studio Warhorse během tvorby hry Kingdom Come: Deliverance. Aby dosáhli co nejrealističtějšího vyobrazení středověkého souboje, skenovali vývojáři pomocí obleků s čidly pohyby a souboje profesionálních šermířů.
