Úskalí předvolebních průzkumů. Jak se agentury při eurovolbách ne/trefily?

Michal Sirový

O průběžném rozložení politických sympatií tradičně vypovídají volební průzkumy, kterým se dostává velké pozornosti zejména v předvolebním období. Jak přesné byly ty, které se věnovaly letošním volbám do Evropského parlamentu?

V rozmezí dvou měsíců před květnovými volbami bylo zveřejněno pouhých pět průzkumů. Různá čísla – vzájemně navíc těžko porovnatelná, protože některá zobrazovala voličské preference, jiná zase představovala volební modely – přinesl MEDIAN, STEM/MARK, CVVM (všichni patří do sdružení SIMAR, které garantuje určité metodologické standardy) a Phoenix research, který publikoval dva průzkumy.

Evropské volby se těšily nižšímu zájmu výzkumných institucí, které publikovaly méně než polovinu průzkumů oproti prezidentským či sněmovním volbám. Ve srovnání s dalšími „velkými“ volbami můžeme pokračovat: žádný z průzkumů například nebyl publikován v poslední den před volebním moratoriem (v Česku od předvolebního úterý platí zákaz zveřejňovat jakýkoli průzkum). Všechny průzkumy měly navíc střední dobu sběru 1. května nebo starší. Žádný z nich tedy nepopisoval dění během klíčového volebního měsíce.

Novináři lidem nerozumí, protože nevyjedou z Prahy. Žijí v jiné sociální realitě, říká Dostál

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital