Ústavní soud několik měsíců před konáním sněmovních voleb vyhověl stížnosti skupiny senátorů a zrušil část volebního zákona.
Návrh na zrušení některých pravidel podalo koncem roku 2017 jednadvacet senátorů z různých klubů. Podle senátorů obsahuje český volební systém prvky, které znevýhodňují menší strany oproti těm velkým při přepočtu hlasů na mandáty. Konkrétně jde o rozdělení Česka do 14 volebních krajů i matematickou metodu přidělování mandátů za použití takzvané D'Hondtovy formule.
Senátoři také napadli zvýšený práh pro vstup koalic do sněmovny. Koalice dvou stran musí získat deset procent hlasů, koalice tří subjektů 15 procent, koalice čtyř a více stran 20 procent. Oproti tomu, pokud kandiduje strana sama, pro vstup do sněmovny potřebuje 5 procent hlasů. Podle senátorů je kvórum pro koalice účelové a zvýhodňuje velké strany, které kandidují samy.
Ústavní soud senátorům vyhověl jen částečně – zrušil uzavírací klauzuli pro koalice. Nově bude koalicím stačit pro vstup do sněmovny 5 procent hlasů jako jednotlivým stranám. Co se týče volebních krajů, podle Ústavního soudu sice deformuje jejich různá velikost principy poměrného zastoupení, soudci je ale nepovažují za nutné rušit. Soud nicméně škrtal v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích, přikázal i upravit metodu přidělování mandátů.
Před zásahem do volebního systému varoval Ústavní soud v uplynulých dnech prezident Miloš Zeman, který vyhlásil konání letošních sněmovních voleb na 8. a 9. října. Podle něj by vyhovění návrhu senátorů mohlo způsobit neřešitelnou ústavní krizi. Soudci ale jeho dopisu žádnou váhu při svém rozhodování nevěnovali s odkazem na skutečnost, že prezident není účastníkem řízení.
Aby byly napadené části volebního zákona označeny za protiústavní, pro muselo hlasovat alespoň devět z patnácti soudců. Čtyři soudci (Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek) měli odlišné stanovisko. Systém dle jejich názoru možná není ideální, ale ani protiústavní. „Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ uvedli soudci.
Dle Ústavního soudu zrušení části volebního zákona neohrozí konání podzimních sněmovních voleb. „Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021. To dává zákonodárci dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části čtyř paragrafů volebního zákona nahradí. Opačné řešení, tedy odložení vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu na období po volbách, by snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku retrospektivního zneplatnění hlasování v rámci volebního soudnictví. Tento nález proto nabude vykonatelnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů,“ uvedl Ústavní soud.
Úpravu volebního zákona musí schválit sněmovna i Senát. K přípravě novely se sejde senátní ústavní komise, oznámil její předseda Zdeněk Hraba (za STAN). Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce neprodleně svolat jednání s politickými stranami. Uvedl také, že jeho resort představí alternativy řešení. Opozice zrušení části volebního zákona vítá. Podle lidovců povede k narovnání pokřiveného prostředí, Piráti oceňují konec znevýhodňování malých stran.
