Vláda podzim totálně nezvládla. Nadúmrtnost v Česku bude vysoká, tisíce lidí zemřely zbytečně, říká matematik Levínský

Matematik René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů zásadně nesouhlasí s tvrzením, že vysoký počet nadúmrtí v Česku během pandemie byl „nevyhnutelný“. Zatímco totiž v některých jiných státech zůstala i přes oběti covidu úmrtnost stejná nebo podobná jako v minulých letech, v Česku naopak dramaticky narostla. „Dnes už se dá zcela jednoznačně prokázat, že při jarním lockdownu v Česku byla nadúmrtnost prakticky nulová, zatímco podzimní váhání vlády s obnovením restrikcí zbytečně připravilo o život tisíce lidí,“ řekl Levínský v rozhovoru s INFO.CZ.

Počty takzvaných nadúmrtí, tedy množství zemřelých nad dlouhodobý průměr, dnes paradoxně jako argument používají jak zastánci, tak odpůrci protiepidemických opatření. Co se vlastně dá vyčíst ze současných čísel o nadúmrtích v Česku?

Statistika toho, kolik lidí zemřelo na covid v porovnání s celkovým počtem nadúmrtí ve státě, je vlastně dnes tím nejlepším ukazatelem, jak se s epidemií dosud každý stát vyrovnal. A my v tomto ohledu skutečně patříme k nejhorším na světě. Na podzim je totiž u nás počet nadúmrtí o polovinu až dvě třetiny vyšší oproti úmrtí na covid. Jen v týdnu od 12. do 18. října u nás oproti dlouhodobému průměru zemřelo o více než 800 lidí navíc, zatímco covid byl oficiálně příčinou smrti jen u 485 z nich.

Pořád ale nerozumím tomu, jak tenhle poměr svědčí o úspěchu či neúspěchu v boji s pandemií…

Musíme si uvědomit, že opatření proti šíření koronaviru mohou mít na úmrtnost v konkrétní zemi hned několik různých, někdy i protikladných vlivů. Pochopitelně pomáhají především tomu, aby se covid nešířil a lidé neumírali na infekci. Když ale například lidé nosí roušky, mohou tím zabránit přenosu i dalších infekčních onemocnění s možnými smrtelnými důsledky. Pak pochopitelně hraje roli například fakt, že při utlumení ekonomiky může být méně pracovních i jiných úrazů, dopravních nehod a podobně. Na druhou stranu je ale pravda,  že část lidí může mít strach jít k lékaři nebo podcení prevenci, stejně tak jako se pod náporem nemocných může omezit nemocniční péče nebo snížit její kvalita. A to pak hraje roli zase v opačném směru, tedy v tom, že opatření mohou naopak přispět k navýšení úmrtí.

Jinými slovy se sečtou přínosy lockdownu či jiných protiepidemických opatření pro záchranu životů s možnými negativy, které naopak mohou životy ohrožovat. A z toho nám vyjde případná nadúmrtnost. Je to tak?

Ano, přesně tak. My třeba už dnes stoprocentně víme, že jarní včasný lockdown v Česku žádná nadúmrtí nepřinesl, celkový počet zemřelých odpovídal dlouhodobému průměru. A to i přesto, že na covid zemřelo 400 lidí.

Nelze tvrdit, že restrikce nakonec zabily více lidí než samotný virus. To už je jednoznačně vyvrácené.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital