Americká armáda je připravena na roboty „zabijáky“. Stačí jen Trumpovo povolení

Michal Půr

25. 12. 2016 • 22:48

Roj ozbrojených dronů vybavených protiraketovými štíty rychle postupuje týlem nepřítele. V čele kráčí roboti „zabíjáci“, jejichž cílem je nalezení a okamžité zneškodnění nepřítele. Roboti nemají svědomí, nečiní jim to žádné potíže. Toto není ukázka z vědeckofantastického románu, ale pravděpodobně realita, která nás za několik let čeká. K rozvoji robotické armády ve Spojených státech chybí jediné. Podpis nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Podle zpravodajského portálu Politico.com to bude právě Trump, který bude povolovat zbrojní programy, jež naprosto změní vedení války. „Jsme opravdu na pokraji toho, jak budou vypadat ozbrojené konflikty v 21.století,“ řekl bezpečnostní expert think tanku Atlantic Council August Cole. Přestože může nasazení „dronů“, které budou schopny akce bez dohledu člověka, trvat ještě desítky let, Pentagon už testuje roboty vybavené softwarem na rozeznávání obličejů. To znamená, že jsou teoreticky schopni vyhledat a zlikvidovat nepřítele nezávisle na lidském ovládání.

Neziskové organizace varují před novou podobou závodů ve zbrojení. Jaderné zbraně nahradí roboti. Drony, které jsou pod lidským dohledem nasazeny v Jemenu či Afghánistánu, nahradí roboti, které nebude možné tak jednoduše kontrolovat. „Smrtící roboti nebudou jen nějakou novou zbraní. Bude to úplně nová metoda vedení války,“ napsalo v dopise americkému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu devět demokratických politiků. Ve svém prohlášení jej žádali, aby vývoj podobných technologií prozatím zakázal.

Po zákazu ovšem nevolají jen někteří američtí politici. Požaduje jej i 19 států, mimo jiné Pákistán, Mexiko, Zimbabwe, Kuba či Vatikán. Proti je i kampaň „Zastavte roboty zabijáky“, kterou organizuje nezisková organizace Human Rights Watch. Zdroj z okolí Donalda Trumpa Politicu řekl, že nastávající prezident nejenže bude proti zákazu, ale bude chtít, aby se Spojené státy staly lídrem ve vývoji těchto technologií.

„Je to jediná cesta, jak si USA mohou udržet taktickou a strategickou výhodu nad svými budoucími protivníky,“ uvedl Steven Groves z neziskovky Heritage Foundation, jejíž členové jsou součástí Trumpova týmu.

Dosavadní prezident Barack Obama postupoval při řešení tohoto problému střední cestou. Na jedné straně nechal vypracovat studii k právním a etickým otázkám, které nasazení dronů vznáší, na druhé straně podporoval další výzkum. Byť omezený. Trump takto postupovat nemůže a podle expertů se bude muset rozhodnout. „Příští administrativa musí přijmout časné rozhodnutí o tom, kdy a kde mohou být tyto systémy nasazeny,“ dodává Heather Roffová z think tanku New America.

Legislativa z roku 2012 omezuje nasazení poloautonomních zbraňových systémů. Ty jsou naprogramovány tak, aby nemohly rozhodovat nezávisle na lidském faktoru. Stejný zákon nicméně povoluje vývoj plně autonomních zbraňových systémů. Jedním takovým „systémem“ je protiletadlová raketa od výrobce Lockheed Martin, která může uletět stovky mil a manévruje dle „vlastního uvážení“, aby se vyhnula radarům a protiraketovým systémům.

Podle expertů tato střela dokáže rozpoznat, zda je plavidlo přátelské, nebo nepřátelské. Toto stádium vývoje je přitom jen krok od toho, kdy bude moci tato raketa rozhodnout, zda loď zničí, nebo nikoliv. Neziskové organizace ovšem varují, že zbraním chybí lidský úsudek. Nemohou tak odmítnout vykonání rozkazu, jako se tomu například stalo u vojáků nasazených proti demonstracím v Egyptě.

Zbývá rovněž vyřešit, kdo bude zodpovědný za selhání, ke kterému dříve či později dojde. „Všichni by měli být maximálně obezřetní, pokud jde o vyzbrojení autonomních robotů. Nezávislý robot se neptá, zda něco může udělat,“ dodal Jamie Metzl z Atlantic Council.

SDÍLET