Co se děje ve Vedomostech? Výsledkem může být další ochuzení ruské mediální krajiny

Karel Svoboda

29. 04. 2020 • 15:12

Spor v ruském deníku Vedomosti je z určitého pohledu vcelku marginálním konfliktem mezi vlastníkem, v tomto případě budoucím, a redaktory. Přesto může být výsledkem významné ochuzení ruského mediálního trhu.

 

Že je ruské mediální prostředí v evropském kontextu více než specifické, asi nikoho nepřekvapí. Hlavní televizní kanály jsou vlastněné státem, opoziční hlasy mohou proniknout maximálně tak na kanál Dožď, který byl ale soustředěným náporem vytlačen na internet. Rozhlasové stanice mají relativně malý dosah a většina z nich představuje standardní komerční produkci, takže ani nevadí, že existuje něco jako Echo Moskvy (většinově vlastněné energetickým gigantem Gazprom), které přináší kritické hlasy. Nicméně zdálo se, že v tisku je situace přeci jen jiná, zvláště když se bavíme spíše o internetových vydáních.

O to větší bouři představují události, které se v současné době odehrávají v novinách Vedomosti. Postupně se k nim vyjadřovali lidé jako mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov, události kritizovala prezidentská komise pro svobodu informací při Radě pro lidská práva, na obranu redakce vystoupily i některé mezinárodní organizace jako Reportéři bez hranic.

Vedomosti jsou svým zaměřením orientované hlavně na střední a vyšší třídu se zájmem o ekonomické zpravodajství. Podle některých pozorovatelů je právě takové „elitářské“ zaměření důvodem, proč mohou i nadále existovat. Celkově je jejich vyznění dominantně věcné, ale kritické tóny se také najdou. Nejedná se přitom o nesmiřitelné kritiky všeho, co vzejde z Kremlu, ale o poměrně solidní zdroj informací. V míře kritičnosti stojí výrazně blíže středu než například Novaja Gazeta, zároveň ale nejsou nekriticky loajální, jako jsou Izvestija, nemluvě o Rossijskoj Gazetě a dalších oficiálních tiskovinách. I v rámci byznys vydání si zachovávají konzervativní pozici mezi kritickými RBK a pokusem o konkurenci ze strany loajalistických stránek Vzgljad. Jestli něco bylo a je na Vedomostech oceňováno, tak je to vysoká odborná kvalita a podloženost článků.

Co se tedy stalo? Začalo to změnou vlastníka, když bylo oznámeno, že list potýkající se s finančními problémy převezmou ruští podnikatelé Konstantin Zjaťkov a Alexej Golubovič. Na místo šéfredaktora dosadili, prozatím dočasně, Andreje Šmarova, který okamžitě začal se změnami v redakční politice. Právě tyto změny jsou předmětem kritiky. Šmarov nejprve zakázal jakékoli připomínky výzkumů veřejného mínění ze strany uznávaného nevládního Levada centra či vůbec zmínky o něm. Už to samo o sobě je na pováženou, protože ostatní centra (například VCIOM či FOM) ani zdaleka nedosahují podobné reputace a významu jako právě Levada centrum.

Bezprostřední rozbuškou konfliktu, kdy redakce kritizuje kroky nového šéfredaktora, se ale stala situace kolem článku profesora chicagské univerzity Konstantina Sonina. Jeho text kritizoval šéfa Rosněfti Igora Sečina a připomínal chyby z minulosti. Podle Sonina byl Sečin neprávem kritizován za pád cen ropy, ke kterému podle autora přispěl jen minimálně a který by nastal i bez jeho přičinění. Zato v jiných případech, kdy se projevovala Sečinova až legendární manažerská neschopnost, jako například v akvizici společnosti TNK-BP, kritice ušel. Článek je extrémně kritický, nicméně na druhou stranu je nutné s trochou nadsázky říci, že obdivovatele Sečinových manažerských schopností je možné i v Rusku spočítat na prstech jedné ruky amatérského pyrotechnika.

Šéf Rosněfti nicméně už jednou soud proti Vedomostem vedl a list pak musel stáhnout ze svých stránek článek o jeho nové rezidenci, jejíž cena zdaleka převyšovala Sečinovy přiznávané příjmy. Zdůvodnění úřadujícího šéfredaktora, že chtěl předejít soudu, v tomto světle nevypadá až tak překvapivě, zvláště pokud vezmeme v potaz stav ruské justice.

Není to ale poslední rána, která na noviny dopadla. Rozhodnutím ministerstva spojů nebyly zařazeny do seznamu „systémotvorných“ zpravodajských prostředků. Důvodem byly zmíněné spory uvnitř redakce a malý počet čtenářů. Těch měl být minimálně deset milionů za měsíc, což je sice meta, na kterou noviny dosáhly, ale ministerstvo to označilo za důsledek mimořádného zájmu v souvislosti s koronavirovou pandemií a čtenost v této výši neuznalo. Oba důvody nevyznívají příliš přesvědčivě, přitom zařazení, či nezařazení do seznamu má vliv na přístup ke státní pomoci v podobě zvýhodněných úvěrů atd.

Samozřejmě, bylo by na hraně konspiračních teorií tvrdit, že Vedomosti jsou cíleně likvidovány Kremlem. Daleko pravděpodobněji půjde prostě o tržní chování vlastníků snažících se oslovit širší publikum jednodušším obsahem. Nicméně nelze se divit tomu, že okamžitě vyvstanou vzpomínky na situaci kolem NTV či ORT, které byly „normalizovány“ na základě daňových pretenzí, či Tv Dožď, která byla pro změnu upozaděna na základě „lidového hněvu“, či již zmíněného Kommersantu. Rusko tak může přijít o další kvalitní zdroj informací a dostat namísto něj jeden z mnoha průměrných hlasatelů světlých zítřků.

SDÍLET